Těžko dostupné jako Everest
S těžko dostupným Mount Everestem mělo Ralsko ještě ne zcela dávno skutečně něco společného. Před rokem 1990 byl tento dominantní vrchol severočeské krajiny součástí téměř hermeticky uzavřeného vojenského prostoru a výšlap na něj byl pro většinu smrtelníků stejně nemožný jako výstup na nejvyšší horu světa.
Za hradními zdmi byla umístěna vysílačka, jejíž obsluhu zajišťovali sovětští vojáci. Odkud přesně pocházeli, si můžete ještě dnes v azbuce přečíst na černých čedičových zdech uvnitř hradu.
Vrchol sopečného původu
Kopec Ralsko patří do široké rodiny izolovaných vyvýšenin vulkanického původu, které charakteristickým a neopakovatelným způsobem zpestřují reliéf severní poloviny Čech.
Vrcholovou, skálami rozeklanou část Ralska tvoří čedič, který v tomto místě kdysi dávno pronikl ve formě lineární žíly do pískovcových vrstev a vyklenul je směrem vzhůru. Zatímco měkčí pískovce eroze odnesla, tvrdá čedičová žíla zůstala. Její 696 m vysoký vrcholek dnes nabízí skvělý kruhový rozhled. Jako z letadla odtud přehlédnete členitou krajinu Českolipska i nekonečné lesy v bývalém vojenském prostoru Ralsko, rozeznáte hrad Bezděz, zámek v Zákupech, televizní věž na Ještědu i nejvyšší vrchol Lužických hor Luž (793 m).
Hrad Ralsko
Vrchol Ralska s širokým rozhledem na všechny světové strany byl ve středověku strategicky velmi důležitým bodem a samozřejmě neušel zájmu tehdejších hradních architektů.
Existence hradu Ralsko je na základě písemných zpráv doložena již ve 13. století, kdy pravděpodobně patřil tak jako většina statků v okolí k rozsáhlým majetkům rodu Markvarticů. Jednalo se o hrad velkého významu, který byl v dobách založení srovnatelný například s nedalekým Bezdězem.
Bouřlivé události 15. století však pro Ralsko znamenaly totéž, co pro většinu ostatních českých hradů – opuštění a postupný zánik. Dnešní trosky hradu, zaujímající prakticky celý skalnatý vrchol, dokumentují podobu Ralska z období 15. století. Ústřední objekty představují dvě čtyřhranné obytné věže a 5 m silná štítová zeď. Hradní areál není rozsáhlý, zdivo je však poměrně dobře zachováno.
|
Na fotky z Ralska se podívejte ZDE |
|
Doprava pod Ralsko Pojedete-li autem, doporučujeme zaparkovat v Novinách pod Ralskem. Vede odtud nejkratší výstupová trasa a také auto zde bude nejvíce v bezpečí. Pojedete-li vlakem, je lepší jako východisko zvolit město Mimoň, kde zastavují i ranní rychlíky a spěšné vlaky z Liberce, České Lípy, Děčína, Ústí nad Labem a Chomutova. Noviny pod Ralskem železnice míjí, nejbližší zastávka je ve Velkém Grunově (cca 2 km). |
Výstupové trasy
Na Ralsko vede červená značka z Mimoně (5 km) nebo z obce Noviny pod Ralskem (4 km). Výstupy z obou stran jsou vedeny pohodlně a mírně, s převýšením téměř 400 m je však nutno počítat. Zpočátku se stoupá po lesních cestách, v závěru po kamenitém chodníčku.
K hezkým zážitkům z výstupu na Ralsko patří také průchod typickým suťovým lesem, který pokrývá vrcholovou část a je chráněn jako přírodní rezervace.
Unikátní průrva Ploučnice
Výstup na Ralsko si můžete zpestřit prohlídkou zajímavé technické památky v obci Noviny, odkud vede jedna z výše popsaných výstupových tras.
Pro krajinu Českolipska jsou charakteristické rybniční propusti zvané též průrvy, které naši předkové vytesali do pískovcových skal.
Průrva Ploučnice u Novin po Ralskem vznikla již ve středověku. Skládá se ze z 10 m dlouhého kanálu a dvou tunelů o délkách 13 m a 41 m, díky nimž voda proniká přes přirozenou skalní bariéru. Uvnitř průrvy bylo zapuštěno celkem 5 hrází, které sloužily k zadržování vody pro pohon hamru při ústí tunelu. V dobách jeho činnosti tvořila skalní stěna s přilehlou hrází rybníka přehradu. V okolí průrvy pod skalami je ještě dnes možno nalézt železnou strusku. Unikátní dílo našich předků bylo k 17. prosinci 1997 prohlášeno Ministerstvem kultury ČR za technickou památku.
 Ralsko od Mimoně |
 Ralsko ze Stráže pod Ralskem |
 Zřícenina hradu Ralsko |
 Obytná věž na hradě |
 Sestup z Ralska |
 Průrva Ploučnice |
