Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ralsko: takový český Mount Everest...

  12:25aktualizováno  12:25
Nejezděte na Mount Everest, vyšlápněte si na Ralsko! Tuto lákavou větu si můžete přečíst, pokud se při brouzdání internetem zastavíte na webových stránkách, které jsou věnovány kopci a hradu Ralsko na Českolipsku. Proč? To se dozvíte v následujícím článku.




Těžko dostupné jako Everest

S těžko dostupným Mount Everestem mělo Ralsko ještě ne zcela dávno skutečně něco společného. Před rokem 1990 byl tento dominantní vrchol severočeské krajiny součástí téměř hermeticky uzavřeného vojenského prostoru a výšlap na něj byl pro většinu smrtelníků stejně nemožný jako výstup na nejvyšší horu světa.

Za hradními zdmi byla umístěna vysílačka, jejíž obsluhu zajišťovali sovětští vojáci. Odkud přesně pocházeli, si můžete ještě dnes v azbuce přečíst na černých čedičových zdech uvnitř hradu.

Vrchol sopečného původu

Kopec Ralsko patří do široké rodiny izolovaných vyvýšenin vulkanického původu, které charakteristickým a neopakovatelným způsobem zpestřují reliéf severní poloviny Čech.

Vrcholovou, skálami rozeklanou část Ralska tvoří čedič, který v tomto místě kdysi dávno pronikl ve formě lineární žíly do pískovcových vrstev a vyklenul je směrem vzhůru. Zatímco měkčí pískovce eroze odnesla, tvrdá čedičová žíla zůstala. Její 696 m vysoký vrcholek dnes nabízí skvělý kruhový rozhled. Jako z letadla odtud přehlédnete členitou krajinu Českolipska  i nekonečné lesy v bývalém vojenském prostoru Ralsko, rozeznáte hrad Bezděz, zámek v Zákupech, televizní věž na Ještědu i nejvyšší vrchol Lužických hor Luž (793 m).

Hrad Ralsko

Vrchol Ralska s širokým rozhledem na všechny světové strany byl ve středověku strategicky velmi důležitým bodem a samozřejmě neušel zájmu tehdejších hradních architektů.

Existence hradu Ralsko je na základě písemných zpráv doložena již ve 13. století, kdy pravděpodobně patřil tak jako většina statků v okolí k rozsáhlým majetkům rodu Markvarticů. Jednalo se o hrad velkého významu, který byl v dobách založení srovnatelný například s nedalekým Bezdězem.

Bouřlivé události 15. století však pro Ralsko znamenaly totéž, co pro většinu ostatních českých hradů – opuštění a postupný zánik. Dnešní trosky hradu, zaujímající prakticky celý skalnatý vrchol, dokumentují podobu Ralska z období 15. století. Ústřední objekty představují dvě čtyřhranné obytné věže a 5 m silná štítová zeď. Hradní areál není rozsáhlý, zdivo je však poměrně dobře zachováno.

Na fotky z Ralska se podívejte ZDE

 

Doprava pod Ralsko

Pojedete-li autem, doporučujeme zaparkovat v Novinách pod Ralskem. Vede odtud nejkratší výstupová trasa a také auto zde bude nejvíce v bezpečí.

Pojedete-li vlakem, je lepší jako východisko zvolit město Mimoň, kde zastavují i ranní rychlíky a spěšné vlaky z Liberce, České Lípy, Děčína, Ústí nad Labem a Chomutova. Noviny pod Ralskem železnice míjí, nejbližší zastávka je ve Velkém Grunově (cca 2 km).

Výstupové trasy

Na Ralsko vede červená značka z Mimoně (5 km) nebo z obce Noviny pod Ralskem (4 km). Výstupy z obou stran jsou vedeny pohodlně a mírně, s převýšením téměř 400 m je však nutno počítat. Zpočátku se stoupá po lesních cestách, v závěru po kamenitém chodníčku.

K hezkým zážitkům z výstupu na Ralsko patří také průchod typickým suťovým lesem, který pokrývá vrcholovou část a je chráněn jako přírodní rezervace.

Unikátní průrva Ploučnice

Výstup na Ralsko si můžete zpestřit prohlídkou zajímavé technické památky v obci Noviny, odkud vede jedna z výše popsaných výstupových tras.

Pro krajinu Českolipska jsou charakteristické rybniční propusti zvané též průrvy, které naši předkové vytesali do pískovcových skal.

Průrva Ploučnice u Novin po Ralskem vznikla již ve středověku. Skládá se ze z 10 m dlouhého kanálu a dvou  tunelů o délkách 13 m a 41 m, díky nimž voda proniká přes přirozenou skalní bariéru. Uvnitř průrvy bylo zapuštěno celkem 5 hrází, které sloužily k zadržování vody pro pohon hamru při ústí tunelu. V dobách jeho činnosti tvořila skalní stěna s přilehlou hrází rybníka přehradu. V okolí průrvy pod skalami je ještě dnes možno nalézt železnou strusku. Unikátní dílo našich předků bylo k 17. prosinci 1997 prohlášeno Ministerstvem kultury ČR za technickou památku.

 

Ralsko od Mimoně

Ralsko ze Stráže pod Ralskem

Zřícenina hradu Ralsko

Obytná věž na hradě

Sestup z Ralska

Průrva Ploučnice

Autoři:




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.