Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Slaný svět plný krásy. Solná komora je v Rakousku hitem

aktualizováno 
Každý sice tak nějak tuší, že solná komora v Rakousku je jedním z turistických magnetů, ale nikdo vlastně pořádně neví, co si pod tím představit. Do úchvatné krajiny plné jezer a horských masivů ve středním Rakousku každoročně vyrážejí za aktivní dovolenou tisíce lidí z Česka. Krása, kterou si užívají na povrchu, má své zrcadlo i hluboko pod cyklostezkami a turistickými trasami.

Sešup po prudké a dlouhé skluzavce je prý replika původní „dopravy“ v dolech. | foto: www.salzwelten.at

Blízko města Hallein, pouhých šest kilometrů od sjezdu z dálnice Salzburg-Villach, najdete jeden z podzemních světových unikátů. „V létě se tu na lístky občas stojí dlouhá fronta, teď na jaře je větší pohoda,“ vítá nás s úsměvem sympatická pracovnice infocentra, která zároveň vládne i obchodu se suvenýry.

Fotogalerie

Náš energií překypující čtyřletý syn už okukuje a zkoumá nejrůznější druhy soli a slaných suvenýrů. Pokladní má naštěstí pochopení a dává mu do ruky růžový kámen. „Lízni si,“ říká s potutelným úsměvem. „Brr, to je slaný,“ komentuje jeho chuť potomek. Sůl kamenná. A to doslova. Okolo ní se tu točí vlastně všechno. Dnes a především v minulosti.

Státní hranice v podzemí

Turistická atrakce, jakou je dnes solný důl u města Hallein, zadělala na svou slávu už čtyři tisíce let před naším letopočtem, kdy se poprvé začaly využívat přírodní slané prameny k těžbě soli. Keltští horníci později kvůli tomu vybudovali čtyři a půl kilometru dlouhý systém tunelů a další stovky let bylo právě tady nejdůležitější místo těžby soli ve východoalpském regionu. První prohlídka dolu návštěvníky se konala v roce 1607, těžba byla přerušena až skoro o čtyři stovky let později. Nyní už sem chodí pouze turisté.

Dostáváme speciální oblečení. Kabátky a kalhoty z pevného plátěného materiálu. Žena v šatně naprosto bezchybně odhaduje naše velikosti. Uděláme pár nezbytných fotek a za několik minut již nastupujeme do důlního vláčku, který nás odveze přibližně kilometr do podzemí. Pak už jdeme po svých úzkými těžebními tunely po původních kolejích. Čas od času se prostor rozšíří a čeká nás informační zastávka v podobě multimediální prezentace, kterou provází všemocný arcibiskup Wolf Dietrich von Raitenau (1559–1617) a jeho pomocník – mnich z Bad Dürrnbergu.

První prohlídka dolu návštěvníky se konala v roce 1607, těžba byla přerušena až...

První prohlídka dolu návštěvníky se konala v roce 1607, těžba byla přerušena až skoro o čtyři stovky let později. Nyní už sem chodí pouze turisté.

Státní hranice Rakouska a Německa prochází i podzemím.

Státní hranice Rakouska a Německa prochází i podzemím.

Dozvídáme se historii vzestupu i pádu mocného arcibiskupa, za jehož nadvlády bylo mimo jiné vystavěno mnoho honosných barokních staveb, jež jsou dodnes součástí historického centra Salzburgu, zapsaného na seznam chráněných památek UNESCO.

Další chodbou přecházíme přímo do Německa. Na hraniční linii nás upozorňují cedule přímo v tunelu. Následuje sešup po prudké a dlouhé skluzavce, což je prý replika původní „dopravy“ v dolech. Po další spleti chodeb se dostáváme ke zlatému hřebu (i když jak pro koho, děti jednoznačně preferují skluzavky). V záři barevných reflektorů a podmanivé hudby se ocitáme u podzemního slaného jezera, které se třpytí a dá se na něm plout po voru.

Muž, který skončil zakonzervovaný v soli

Následuje další sešup po dřevěné skluzavce a ocitáme se v nejhlubší části dolu, 210 metrů pod zemí. Chodbou se vracíme zpět z Německa do Rakouska. Na změnu regionu nás tentokrát upozorňuje historická cedule „Historische Grenze“ – Königreich Bayern a Fürsterzbistum Salzburg.

Ke konci se doslova tváří v tvář potkáváme s mužem zakonzervovaným v soli. Alespoň jak kroniky praví: v letech 1577 a 1616 došlo k řadě důlních neštěstí a několik pracujících horníků zde bylo pohřbeno zaživa. Jejich těla se díky účinku soli zachovala v téměř neporušeném stavu včetně oblečení, kůže i vlasů.

Průvodce v podzemí se třemi rozepnutými knoflíky na počest Barbory, patronky...

Průvodce v podzemí se třemi rozepnutými knoflíky na počest Barbory, patronky horníků.

Od dalších podobných událostí návštěvníky chrání socha svaté Barbory, patronky horníků. „Na hornické uniformě máme 29 knoflíků,“ hrdě si po nich přejede náš průvodce. „Tolik měla Barborka let, když ji vlastní otec sťal za to, že přijala křesťanskou víru. On sám byl pohan. Tři poslední knoflíky máme vždy rozepnuté jako připomínku tří let, kdy byla Barbora vězněna,“ popisuje osud ženy.

Sláva silným ženám

Důlní vláček nás opět vyváží na povrch a čerstvý vzduch. Pokud vás nebo vaše potomky podzemí solné komory zaujalo natolik, že byste si dali ještě přídavek, můžete se zastavit ve městech Hallstatt, Salzkammergut, Altausee nebo Imausseerland. I zde na vás čeká „slaný dech“ historie, samozřejmě včetně hlubokých štol, dlouhých skluzavek a pohádkových podzemních jezírek. A když už budete v Hallstattu, dopřejte si organizovanou prohlídku na téma „Za každým úspěšným mužem stojí silná žena“. Historická obchůzka vás zavede na zajímavá místa spojená se ženami, které hrály důležitou roli v rozvoji a historii Hallstattu.

V pozdním odpoledni se pak ještě nechte hýčkat a rozmazlovat v jednom z nesčetných wellness či lázní. Ty nejbližší k solným dolům Hallein se nacházejí přímo v Bad Dürrnbergu, konkrétně v lázeňském hotelu St. Josef, který je přístupný i nehotelovým hostům. Čeká tu na vás řada balneoterapií s pomocí přírodních zdrojů, Kneippova vodoléčba, slané terapie nebo jen „pouhý“ bazének s teplou slanou vodou.

Může se hodit

Se vstupenkou do solných dolů Hallein můžete navštívit: Keltské muzeum - jedno z největších evropských muzeí keltské historie vám ukáže, jak žili horníci doby železné a v co věřili. Největší skvost: 2 500 let stará železná helmice, která se stala vzorem pro pokrývku hlavy komiksové postavy Asterixe.

Keltská vesnice Salina - nově otevřený menší skanzen se nachází přímo naproti vstupu do dolů. Barevné obrazy velikosti celé stěny domku jsou zasazené přímo do obydlí Keltů a ilustrují jejich tehdejší život.

Muzeum Tiché noci - v domě přímo v centru Halleinu (hned naproti kostelu) uvidíte prostředí, kde žil skladatel nejznámější vánoční písně Franz Xaver Gruber.

Další informace, mapku, otvírací doby, vstupné a jiné zajímavosti naleznete na www.salzwelten.at (dostupné v němčině, angličtině a italštině).

Autoři:



Nejčtenější

Češi si v Astaně oblékli „boratovské“ plavky, skončili ve vazbě

Zelené plavky proslavil filmový snímek Borat z roku 2006 s hercem Sachou...

Skupina Čechů se chtěla z žertu vyfotit v kazašské Astaně v kultovních zelených plavkách, kterými zemi proslavil...

Je to tady! E-kola naplno vtrhla na cyklostezky i do terénu

Moderní e-kolo Specialized Turbo Vado 4.0 pro jízdu po městě i pro výlety po...

Měl jsem pekelný sen. Sešla se naše parta na bikovou půldenní vyjížďku. „Doufám, že na vás nebudeme čekat,“ obrací se...



Kde sídlili Keltové i páni. Výlet za tajemnými hrady Drahanské vrchoviny

Repešský žleb

Podzimní lesy bez listí jsou ideálním obdobím pro hledání starých zřícenin, ze kterých toho mnoho nezbylo. Doslova...

VIDEO: Letadlo zasáhl blesk těsně po vzlétnutí z letšitě

Blesk zasáhl letadlo těsně po vzlétnutí z letšitě v Amsterdamu

Děsivou událost, která se odehrála v neděli 12.listopadu, natočil letadlový nadšenec na letišti Schiphol v Amstrdamu....

Anketa o nejlepší kemp roku 2017 zná vítěze. Opět boduje Český ráj

Kempem roku 2016 s nejlépe hodnocenými službami se stal Autocamp Sedmihorky v...

Obliba kempování v českých a moravských krajích neupadá, spíš naopak. A zákazníci neradi jezdí naslepo. Jedním z...



Další z rubriky

VIDEO: Bohyně úsvitu ozářila nebe nad Aljaškou do zelena

Oslnivá záře osvítila nebe nad Aljaškou do zelena

Ranní nebe nad městem Anchorage na Aljašce se tento týden zabarvilo do zelena. Nádhernou polární záři mohli sledovat...

Bělehrad je těžkotonážní balkánský válec, jehož síle podlehnete

Bělěhrad je jako tavící kotel Balkánského poloostrova. Nebude to trvat dlouho a...

Metropole Srbska u našich cestovatelů dlouho platila za nutnou dopravní komplikaci při rychlém přesunu do Řecka. A mezi...

Taková normální japonská procházka. Na Kjúšú vládnou sopky a zemětřesení

Trasa po hraně kráteru Ohachi. V pozadí Šinmoedake a Karakunidake

Kjúšú je japonský ostrov ohně. Zemětřesení a spad popela jsou součástí života zdejších obyvatel i ve velkoměstech,...



Najdete na iDNES.cz