Přijíždíme po dálnici A12 přes Kufstein, první město za rakousko-německými hranicemi. Wilder Kaiser-Brixental leží v Tyrolsku, nějakých 500 kilometrů od Prahy, sto kilometrů od Mnichova, čtrnáct kilometrů od německých hranic. Blíž už jsme si to vybrat nemohli.
Příjezd rozhodně není tím, co by zakládalo důvod pro nějaký ten kinedryl, igelitové sáčky či častější zastávky. Řidič si sice volantem trochu zakroutí, ale například proti Kaunertalu, kde točí jak divý desítky kilometrů, je toto velmi pohodová cesta.
 |
Tady je to takový kolotoč. Spojená údolí čítající několik obcí – Going, Ellmau, Scheffau, Söll, Itter, Hopfgarten, Westendorf, Brixen – vytváří uzavřený ovál, který obepíná část Kitzbühelských Alp.
V hotelu, či na divoko?
Jednou z možností, jak prozkoumat tento region, je udělat si základnu na jednom místě, ráno vyjíždět a večer se vracet. Zvažujeme, zda nebude zajímavější se každý druhý den přesunout a poznat tak větší část údolí.
Volkswagen T6 Multivan 2.0TDI 4x4, ve kterém aktuálně cestujeme, je však ideální základnou pro celodenní pobyt a měnit stále ubytování je něco, co s dětmi opravdu zdržuje. Mokré oblečení se dá v autě sušit, svačina a večeře rychle připravit na vnitřním rozkládacím stolku, do kufru se pohodlně naloží všechno vybavení včetně trekových bot a holí.
Pak je tu i varianta vzít obytňák a přespávat na divoko. To je ale mimo vyznačené kempy nebo místa se zázemím určená k přespání (Stellplatz) obecně zakázané. Výjimkou je spánek nutný k načerpání sil na oficiálních parkovištích.
Lepší je se samozřejmě dopředu informovat, jestli se dá třeba u nástupní stanice lanovky nocovat. Rakušané přespávání na těchto místech obvykle tolerují za předpokladu, že si nevyndáte kempovací nábytek a nebudete vypouštět špinavou vodu.
Nakonec volíme klasické ubytování, přece jen máme pocit, že bychom tady měli něco utratit, když už tu zanecháváme uhlíkovou stopu. První zastávka je ve městečku Söll. Tady spíme v hotýlku u Seppa, kde hodně rozumí vínu a dokážou o něm tak povídat, že málem nestíháme náš výlet.
Bosky za bosorkami
Parkujeme těsně pod lanovkou Hochsöll u údolní stanice a během několika minut jsme o 420 nadmořských metrů výše v pohádkovém světě čarodějnic. Hexenwasser neboli Čarodějnická voda jsou desítky zastávek, které se točí výhradně okolo horské vody a vede k nim nejdelší bosonohá stezka v Rakousku.
Děti se zouvají, boty letí do úschovny – klece, která je nadepsaná Muzeum bot, a vyrážíme. A pak se cachtáme v průzračné ledové vodě, plníme vtipné úkoly a všude potkáváme čarodějnice, což je samo o sobě úžasný zážitek.
Vyjedeme si ještě o necelých 700 nadmořských metrů výš na kuželovitý vrchol Hohe Salve. Má sice „jen“ 1 829 metrů, ovšem stojí tak osamocen, že nabízí 360stupňový rozhled po okolních sedmdesáti třítisícovkách. Prostě jednička mezi všemi tyrolskými vyhlídkami, jak uvádí webové stránky střediska.
Navíc jsou tu nejvýše položený kostel a otáčivá terasa v Rakousku. Zážitek z hor umocňuje výborné domácí jídlo: jahodová marmeláda, volská oka z domácích vajec, chleba se špekem... v kombinaci s Grossvenedigerem, Vysokými Taury, Zillertalem i Grossglocknerem báječně strávené odpoledne.
A pak už to bereme popořadě ve směru hodinových ručiček – vrchol Brandstadl nad obcí Scheffau a zdejší císařský svět KaiserWelt, nad kultovním Ellmau (ano, tady se natáčí slavný německo-rakouský seriál Doktor z hor) kouzelnický Ellmi´s Zauberwelt a tak dále. Horských zážitkových světů je v této tyrolské oblasti sedm.
Koncert pro deset kilometrů
Na zpáteční cestě nás čeká opět Kufstein. Jenže tentokrát jím nehodláme jenom projet. Druhé největší město v Tyrolsku (po Innsbrucku) zná skutečně jen málokterý český turista.
Kufstein není pro řidiče nijak náročný. Po půldenním přejíždění už máme celkem dobrý přehled, kam která dopravní tepna vede. Teď se ale musíme dostat k pevnosti, a tam se jezdí výhradně lanovkou.
Prozkoumáváme podzemní chodby a rozhodně si nenecháváme ujít koncert největších venkovních varhan na světě. Mají 4 948 píšťal, které jsou umístěny pod střechou jedné z pevnostních věží. Jejich zvuk se za příznivého počasí nese deset kilometrů daleko. Každodenní open air v pravé poledne se tu koná od roku 1931. To však není jediné „nej“ města.
V centru je „ukrytý“ největší ginový bar na světě. Jeho šéf James mi tady míchá prima koktejl a roztomilou němčinou vypráví o historii podniku. A pak je tu i nejstarší a nejvýznamnější sklářská manufaktura na světě Riedel. Něco jako o kus dál Swarovski, jen v jiném oboru.
Může se hodit• Z Prahy jeďte na Regensburg, Mnichov, Kufstein nebo na Linec, Salcburk, Kufstein, je to přibližně 500 kilometrů. Vyhněte se dopravní špičce – bavorská dálnice A8 před Rosenheimem ve směru od Mnichova a pak dále A93 ve směru na Kufstein patří k dopravním „strašákům“. • Okruh kolem Kitzbühelských Alp a zážitkových světů Skiwelt.at má okolo 50 kilometrů. Jsou to poměrně frekventované komunikace, počítejte raději vždy s časovou rezervou. Můžete si udělat malou zajížďku přímo do Kitzbühelu. • Úsek rakouské dálnice A12 od německé hranice ke sjezdu Kufstein Süd lze absolvovat bez rakouské dálniční známky, je tzv. Mautfrei čili bez poplatku. • Řada ubytování už na podzim změnila stornopodmínky a můžete zrušit pobyt do 48 hodin před příjezdem zdarma, do dne příjezdu bezplatně v případě uzavření hranic. • S návštěvnickou kartou (Gästekarte) můžete bezplatně využívat lokální autobusy, budete mít i řadu slev v bazénech, na lanovkách, v půjčovnách a na dalších místech. Vydá vám ji ubytovatel při příjezdu. • Třídenní permanentku do zážitkových světů pořídíte s návštěvnickou kartou za 57 eur (1 460 Kč) pro dospělého a 28,50 eura (730 Kč) pro dítě. • Užitečné adresy: www.skiwelt.at, www.wilderkaiser.info, www.kitzbueheler-alpen.com |
