Advent v Hallstattu

Advent v Hallstattu | foto: Österreich Werbung

Hallstatt: voňavý advent, skvost UNESCO i pěkně divoké lyžování

  • 7
Koledy, trhy, cukroví, dárečky. Blížící se Vánoce na mě zaútočily. Chtělo to trochu rozptýlení. Našla jsem ho v srdci rakouské Solné komory v městečku Hallstatt, které je ceněnou památku UNESCO i arénou s nejdivočejším lyžováním, jaké si dokážete představit.

Stojím nad srázem pod vrcholem Krippensteinu, odkud pozoruji ledovým větrem zvlněnou hladinu Hallstattského jezera. Než se pustím do divokého sjezdu panenskou přírodou, hledám pod sebou v trhajících se mracích nejmalebnější městečko v srdci Solné komory. Je přilepeno ke skále někde na protějším břehu.

Kdysi se do Hallstattu, kde žili horníci, jezdilo hlavně lodí. Dnes už tam vedou dvě komfortní "suché" cesty: za západu se k hornickému městečku dostanete tunelem přes pobřežní skály, z východu se přijíždí po mostě přes bažinaté ústí říčky Traun.

Mezi oblaky probleskuje vánočně vyzdobený parník. Míří k hallstattskému přístavu. Nad ním bývá za jasného počasí vidět černá věž evangelického kostela a středověké kamenné domky, které se šplhají vysoko po úbočí hory Salzberg, provrtané solnými doly. Tam někde je také prastará kostnice, jakou nemají nikde na světě. Pardon, u Šanghaje jedna je, neboť loni celý Hallstatt Rakušanům "ukradli" Číňané. V provincii Guandong si postavili jeho věrnou repliku včetně uměle vytvořeného jezera Hallstatt See.

Zpívající hora

Kamenná stanice lanovky u paty sjezdovek nad Obertraunem je téměř opuštěná. Ráj milovníků freeridu nad Hallstattským jezerem je zatím ponořen do mlhy. Jen tu a tam se z bílé tmy vynoří opuštěný lyžař nebo snowboardista, který právě zdolal jedenáctikilometrový sjezd z vrcholu hory Krippenstein (2 100 m).

Nastupujeme do žluté kabinky, která tu nedávno vystřídala podobně vyhlížející, ale mnohem pomalejší "babičku" z konce padesátých let minulého století.

Zimní Hallstatt

Po několika minutách lanovka zastaví na mezistanici Schönbergalm, odkud se na lyžích nedá sjet nikam. Ale už tady na obrovské obrazovce návštěvníci mohou sledovat jízdy těch nejlepších freeriderů světa, podbarvené hudbou starých mistrů. Není to samoúčelné. V létě se totiž právě tady otvírají brány do podzemního labyrintu v útrobách hory, který měří přes 60 kilometrů. Názvy zpřístupněných jeskynních prostor jsou spojeny s operami Mozarta, Wagnera či Verdiho a každoročně se v nich pořádají koncerty klasické hudby. Zázrak připomínají klavírní recitály pod ledovými varhanami v Obří ledové jeskyni.

Bílá tma

Poryvy větru cloumají s kabinkou, která se pomalu sune nad mraky a přes dva strašně vysoké sloupy vplouvá na vrchol Krippensteinu. Tři snowboarďáci, kteří vyjeli nahoru s námi, zapadli do vyhlídkové restaurace, jejíž okna pomaloval mráz obrovskými bílými květy a zamřížoval dlouhými rampouchy.

Hladoví po lyžování vyhlížíme ven. Nechceme se nechat bílým nečasem jen tak odradit. Na tabuli s informacemi pro lyžaře svítí pod usměvavým smajlíkem, který pouští lyžaře do terénu, nápis: Möglich neboli česky Možné. Ale zároveň se píše, že otevřeny jsou jen modré a červené sjezdovky.

Freeriderový ráj na Krippensteinu

Koncert v ledové jeskyni na mezistanici Krippensteinu

Jakmile se rozevřou automatické dveře, okamžitě dostaneme políček od vichřice. Nazouváme ve větru lyže a sjíždíme kolem dvou vleků, které padají z nepříliš prudkého kopce kamsi do bílé tmy. Hlídáme, abychom neztratili kolíkové značení. Míjíme sfoukané skály a pak se to zjeví. Odbočka z regulérní sjezdovky vede kamsi do terénu. Variante Imisl. Musíme si nechat zajít chuť. Jedeme bílým mlékem dál. A další odbočka. Variante Eisgrube. Příliš riskantní.

Morbidní lidové umění

V podvečer si spravujeme náladu svařeným vínem, se kterým procházíme mezi stánky adventního trhu v Hallstattu. Na romantickém náměstíčku s barokní kašnou se tyčí zářící vánoční strom. U obrovských dřevěných jesliček ochutnáváme cukroví a pikantní uzené ryby z jezera Hallstatt. A pak se necháme zlákat na noční procházku s loučemi.

Nejdřív úzkými uličkami a pak po schodišti stoupáme vzhůru k farnímu kostelu s mohutnou barokní věží. Prohlížíme mariánský oltář, jesličky a zapalujeme svíčky. Uprostřed malého hřbitůvku se krčí kaplička. Uvnitř se svítí. Nahlížíme dovnitř a to, co spatříme, bere dech.

Jako jsou hroby zdobeny květinami, Hallstatt se pyšní unikátní kostnicí z 16. století, v níž se ukládají lebky nebožtíků, barevně dekorované květy, listím, a dokonce i zvířecími symboly. Uprostřed morbidní podívané stojí kříž a u něj skelety mající na čelních kostech znamení hada jako připomenutí dědičného hříchu Adama a Evy. Na jiných lebkách je dubové listí, představující slávu, vavřín je symbolem vítězství, břečťan charakterizuje život a růže lásku.

Kostnice s křížem

Kostnice

V nízké kobce je uloženo přes 1 200 lebek, které zvláštním způsobem vyprávějí o životě kvetoucího hornického městečka na břehu jezera, v němž bylo tak málo místa, že se hroby po deseti dvaceti letech vždy otvíraly, aby staří mrtví uvolnili místo mladším nebožtíkům. Dlouhé kosti, které potřebovaly nejvíc prostoru, hrobník odvezl do hromadných pohřebišť za Hallstatt, zatímco lebky se očistily, vybělily na slunci a pak je dostali do rukou lidoví malíři. Nejmladší lebka prý patří ženě zesnulé roku 1983. Její skelet byl do kostnice umístěn před osmnácti lety. Brrrrrrr.

Solný skok do Hallein

Hallstatt je bohaté městečko díky soli. Jsou tu nejstarší důlní štoly na světě. Solná komora vznikla před 250 miliony let z mořských solných usazenin, které byly při vrásnění Alp uzavřeny v horninách. Pak trvalo další miliony let, než hory vydaly svůj prastarý poklad. V 90. letech minulého století přestaly být doly kolem Salcburku, který zbohatl právě na "bílém zlatě", rentabilní. Dnes slouží jen jako turistická atrakce Salzwelten. Bohužel, prohlídky v Hallstattu se v zimě nekonají, a tak za bílým zlatem vyrážíme do podobného dolu v Halleinu.

Návštěva útrob země začíná ochutnávkou chleba s krystaly červenobílé soli. Teprve pak nás vláček, připomínající pojízdnou lavici, zaveze do hlubin dolu. Jako na konci minulého století poslední horníci se i my řítíme po třicetimetrové dřevěné skluzavce k podzemnímu Solnému jezeru. Halogenová světla zvýrazňují solné žíly na zdech.

Přeplouváme na lodičkách 70 metrů dlouhý bazén sloužící k výrobě solanky. Tradiční metoda, při které horníci ve středověku pracně kutali kamennou sůl krumpáči, dláty a železnými majzlíky, byla totiž v 16. století nahrazena metodou louhování, založenou na rozpustnosti soli ve vodě, která se tak snadněji oddělovala od horniny.

Solný důl v Hallein u Salcburku - Podzemní Solné jezero

Freeridový ráj

Jsme znovu na Krippensteinu a rozpačitě pozorujeme mraky. Co kdybychom si před startem dali na posilnění hruškovici Wiliamsku s čerstvou hruštičkou? Než ji dopijeme, z oken vyhlídkové restaurace pozorujeme, jak vítr docela rychle trhá mlhu na cáry.

Jdeme na to! Zase svítí na tabuli Möglich. Ale tentokrát bez omezení. Míjíme vpravo pod sebou obrovské sfoukané balvany a je to tady. Vydáváme se po značené trase Variante Imisl. Po pravé straně tušíme skálu, po levé ji vidíme. Sráz jako hrom. Lyže mizí v hlubokém rozbrázděném prašanu a kloužou závratnou rychlostí. Tak honem točit krátké oblouky, spíš přeskakovat.

Prudké stěny se střídají s průjezdy lesem. Sjezd divočinou má přes čtyři kilometry. Trvá to pěkných pár minut, než přijde konec na červené sjezdovce pod Krippenbruhnem.

Tak znovu nahoru! Žlutá kabinka se kolébá nad skalisky teď už sluncem ozářené hory. Mraky jsou pryč. Téměř na dosah je Hallstattské jezero i spektakulární panorama s třítisícovým vrcholkem Hohe Dachstein.

Konečně se nám otvírá ten pravý freeridový ráj.

Může se hodit

Kolik stojí lyžování

Jednodenní skipas na Krippensteinu, kde je 30 km sjezdovek a freeridových tratí, stojí před sezonou 36 eur, děti platí 16. Šestidenní 178 a 82 eur. Nedaleko je navíc obrovská propojená lyžařská oblast Dachstein West, kde hlavně na rodiny s dětmi čeká 140 km sjezdovek.

Před sezonou tu stojí šestidenní skipas pro dospělého 182 eur (v sezoně 195), děti platí pořád 82 eur s tím, že druhé má slevu 50 procent a třetí lyžuje zdarma. Vícedenní skipas Dachstein West platí i pro Krippenstein.

Jak se tam dostat

Z Prahy ujedete 370 km za 4,5 hodiny. Nejkratší cesta vede přes Linec po dálnici na Salzburg, z níž odbočíte na Gmunden. Pak přes Ebensee, Bad Ischl až k Hallstattskému jezeru.

Kde přespat

Přímo na Krippensteinu jsou pro party mladých lidí ideální horské chaty a rodinné salaše jako např. Lodge či lyžařská Gjaid, kde se ubytování se snídaní pohybuje od 26 do 40 eur na osobu. Pokud nejste freeridoví šílenci, udělejte si na Krippenstein výlet a ubytujte se v blízkosti středisek Dachstein West.