Ráj v Oderských vrších, který znají jen místní

Zapadlé moravské městečko Potštát v Oderských vrších je centrem oblasti, která nabízí až nečekané množství nevšedních cílů pro cyklistické i pěší výlety. Kromě místních však o nich skoro nikdo neví.

Klikněte na mapu

Kde lišky dávají dobrou noc

Městečko Potštát, ležící v mělkém údolíčku Oderských vrchů na okraji vojenského výcvikového prostoru Libavá, je tak trochu místem, kde lišky dávají dobrou noc. Milovník zachovalé přírody a skromných památek si však přijde v okolním neokázalém kraji na své. Jeden den na poznání a shlédnutí všech zajímavostí, které Potštátsko nabízí, vám asi stačit nebude.

Potštát byl v minulosti městem a sídlem významného panství, dnes je to těžko dostupná středisková obec zapomenutého kraje, který byl postižen vysídlením Němců a dlouholetým živořením na okraji vojenského výcvikového prostoru Libavá.

Změny k lepšímu jsou však patrné – na udržovaném náměstí se starými měšťanskými domy se tyčí nově renovovaná hodinová věž z konce 16. století, hezká je také polygonální kašna a morový sloup. I dlouhá desetiletí chátrající, původně renesanční čtyřkřídlý zámek, v němž dnes sídlí obecní úřad, se dočkal alespoň částečné rekonstrukce.

Malebně umístěné městečko Potštát

Potštátské skalní město

Hlavně vyznavači pěší turistiky určitě nepohrdnou údolím říčky Veličky, po jehož bocích vedou paralelně dvě turistické značky. Říčka prořezala okrajem Oderských vrchů směrem do Moravské brány hluboké romantické údolí se strmými zalesněnými svahy.

Asi v polovině najdete na mapě lákavě znějící lokalitu Potštátské skalní město. Tvoří je usazené horniny z období karbonu, jež se rytmicky střídají v několikacentimetrových vrstevních polohách.

Skály vyčnívají ze strmých svahů, přičemž největší mohutnosti (více jak 10 m) dosahují asi 800 m od pohostinství U tlustého Jana. Bohužel jsou však viditelné jen v období bez vegetace, v létě se skrývají za hustou clonou listnatých stromů.

Názvy jednotlivých skal jako Kosí údolí, Skřítkovy skály, Čertovo kopyto, Kámen vdavekchtivých dívek a Kamenná  vrata znějí lákavě, ten kdo je vymyslel, měl však asi hodně bujnou fantazii, protože malé tvarové různorodosti a velikosti skal příliš neodpovídají. Každopádně však jde o krajinářsky hezkou lokalitu.

Hostinec U tlustého Jana

K údolí Veličky neodmyslitelně patří výletní hospoda U tlustého Jana. Zastavit byste se v ní měli, ať už jste pěšky nebo na kole.

Jméno hospody je vzpomínkou na neobyčejně robustního hostinského, který tu žil v 19. století. Musel mít svou vlastní speciální židli, protože do jiné by se nevešel a pokud náhodou ano, stejně by praskla. Do vzpřímené polohy se tělnatý hostinský uváděl prý pomocí lana zavěšeného na háku poblíž výčepu.

Hostinec u tlustého Jana

Může se hodit

Jak se tam dostat
Po dálnici Praha – Brno – Olomouc, na exitu Velký Újezd odbočit směr Potštát. Další přístupová cesta vede z Hranic.
Pojedete-li vlakem, pak nejlépe do Hranic a odtud autobusem

Mapy
1 : 50 000 KČT č. 60 – Moravská brána a Oderské vrchy.
1 : 50 000 SHOCart č. 69 – Moravská brána, Oderské vrchy.

Posilněni v prosté, ale útulné hospůdce můžete s chutí vyrazit po žluté značce ke zřícenině hradu Puchart (někdy se uvádí též Potštát), který stojí na skalnatém ostrohu přímo nad hostincem. Turistická trasa jde trochu oklikou, což je jedině dobře, protože přímo by to rozhodně nešlo. I tak je výstup docela strmý.

Z nevelkého hradu, který zanikl už asi ve 14. století, zbylo torzo paláce a hluboký příkop, za nímž ve vzdálenosti asi 100 m stával další hradní objekt. V podstatě se jedná o nepříliš běžnou dvojici plně funkčních, nijak nespojených hradních objektů. Jejich někdejší podobu přibližuje informační cedule.

Hrad Puchart

Od hradu ke hradu

Koho objevování téměř neznámých hradů baví, pak má vystaráno na celý den a z údolí Veličky od Puchartu může zamířit po červené značce přes vesnici Radíkov do údolí potoka Lukavec. Stojí zde další výletní hospůdka a kousek od ní – vůbec ne na kopci – romantický hrádek Kunzov. Byl postavený v pseudogotickém slohu v letech 1907 – 1908 a sloužil jako letní sídlo hranické továrnické rodiny Kunzů. Později se využíval coby rekreační zařízení, v současné době je soukromým majetkem.

Impozantně působí především vstupní brána s gotickým obloukem, střežená sedícími kamennými lvy s erbem. Na nejvyšším místě zámeckého areálu při ohradní zdi se vypíná hranolová věž, na fasádě zdobená reliéfy čertů, čaroděje a ježibaby na koštěti.

Budete-li z Kunzova pokračovat po modré, dojdete přes vesnici Uhřínov k dalšímu hradu Drahotuš. Zachovaly se z něj sice jen základy, i z nich je však zřejmé, že šlo o velmi svéráznou pevnostní architekturu. Protáhlý ostroh prořezávají napříč celkem čtyři příkopy, takže celkově tedy hrad vypadal jako soustava čtyř opevněných návrší, jež byly pospojovány dřevěnými mosty.

Západně od Drahouše, se táhne romantické údolí Peklo, které rovněž stojí za návštěvu. Známé je především díky pozoruhodným skalním útvarům, které však leží mimo turistické značky.

Obrázky z Potštátska

Vrása v údolí Peklo

Další zajímavá místa v okolí Potštátu

Kostelík sv. Jana Křtitele v Lipné – je jedinou dochovanou dřevěnou církevní stavbou v široké oblasti Oderských vrchů a Nízkého Jeseníku. Přestože se jedná o objekt nenápadný, prostý jakýchkoli výrazných prvků, představuje významnou kulturní památku, která velmi často chybí v  turistické literatuře.
Doba stavby kostela není známá, první zmínka o přestavbě se vztahuje k roku 1746. Někteří badatelé soudí, že kostel pochází z období renesance, jiní kladou původ do 17. století po třicetileté válce. Interiér svatostánku má maltovou omítku a bílou výmalbu, vybavení je tak jako zevnějšek prosté a jednoduché.

Větrný mlýn v Partutovicích – jeden z našich nejhezčích a nejzachovalejších dřevěných větrných mlýnů německého typu. Pochází z roku 1837 a dodnes si zachoval dominantní polohu v krajině.
Interiér mlýna působí velmi starobyle, některé části stále funkčního mlecího zařízení zdobí neobvyklé plastické dřevořezby – například na moučnici je vyryto srdce s plameny a iniciálami JHS, po stranách jsou slunce, měsíc a hvězdy. Mlýn je majetkem rodiny z přilehlého stavení, na požádání ho lze navštívit a prohlédnout. Nejlepším způsobem dopravy je kolo.
Pramen Odry – nachází se vzdušnou čarou asi 10 km západně od Potštátu u vesnice Kozlov. Pramen vyvěrá na rašelinné louce obklopené smrkovým lesem v mělkém sedle ve výšce 633 m mezi Křížovou horou a Fidlovým kopcem.
Na místě pramene stojí malý dřevěný přístřešek s lavičkami, jenž slouží jako úkryt před nepohodou, která je ve zdejším poměrně drsném podnebí častým jevem (průměrná roční teplota činí 6 stupňů, průměrný roční úhrm srážek 800 mm). Zajímavostí je, že tohle místo bylo za pramen Odry určeno teprve roku 1715. Dříve se za počátky velké řeky považovaly jiné lokality.

Větrný mlýn v Partutovicích

Pramen Odry

Text a foto: MARTIN JANOŠKA