A jestli se ti to nelíbí, tak nezapomeň, že máte v kufru zavazadla a já odjíždím. // Asi bych opáčil tak nezapomeň, že odjíždím za pár dnů taky, v naší zemi máme internet, já umím světové jazyky a na světě je mnoho zemí, kam se dá podívat, nejenom ta tvoje. A ta nebude tak unikátní. Můžu zde být úplně naposledy, moji kamarádi a příbuzní nepřijedou vůbec a možná ani náhodní kolemjdoucí po přečtení mých referencí na netu. Samozřejmě je to nadsázka, protože pochybuji, že takový taxikář odněkud bude takové věci řešit, ale vláda dané země by tohle měla tvrdě potírat. Aby prostě dotyční jedinci své zemi nedělali ostudu. Každý totiž pojede tam, kde je mu dobře. A mě osobně stačí jeden negativní zážitek nad x pozitivních, abych to které navždy zavrhl. Upřímně řečeno, já bych do takových zemí vážně nejezdil. Potrpím si na korektní jednání, kdy je cena předem známa, odpovídá odvedené službě. Vystavení účtu a platbu kartou beru jako výrazné plus.

Na ceste do zeme kterou vubec neznate je nejaky pruvodce (treba Lonely Planet) nezbytny. Clovek ktery vubec netusi kde je, jak je to daleko z letiste do mesta a jaka plati mena je snadna obet. Ale pozdeji se vyplati pruvodce zase schovat a nebrat prilis vazne. Kdyz se ve 3 roky stare knizce doctete o levnem, poloprazdnem hotylku s ochotnou obsluhou, najdete obvykle narvany, predrazeny hotel s hulvatem v recepci, protoze to pred vami uz cetl milion lidi.

Pri nakupech se vyplati nejakou dobu jen chodit a divat se a poslouchat. Obcas se zeptat nezavazne na cenu a jit dal. Kupovat az mate nejaky prehled a smlouvat s usmevem a pratelsky.

Ja jednou prvni den v Malajsii nevidel nikde zadny alkohol, (jo muslimska zeme) tak jsem se v malem kramku tajemne zeptal cinskeho majitele po nejake whisky. On (taky tajemne) sramotil chvili pod pultem a prodal me malinkou lahvicku thajske koralky za dost mastnou cenu. Smlouvat odmitl. Ja vitezne vysel ven a hned za rohem jsem narazil na veliky, perfektne zasobeny a zcela legalni Liquer Store s polovicnimi cenami.

se zajmem a davkou humoru procitam obsaznou a informativni diskuzi s Alfredm Rudysem.

Nejsem si na 100% jist, zda si z nas preci jen nedela srandu a nebavi se na nas ucet- nebo zda sve vyroky mysli vazne.

* Napr. me moc pobavilo tvrzeni, ze se mu nelibila Pariz, protoze tam

"A) Francouzi nechtěli mluvit anglicky. B) Všechny nápisy, popisy i menu byly francouzsky"..... "Pro někoho kdo je z Prahy zvyklý na česko-anglické nápisy a hlášení byla francouzská realita (vše francouzsky, málo co anglicky) smutná".

** Na jednu stranu mu vadi spina v Parizi i "špinavé a zanedbané Benátky", ale na druhou stanu mu jde na nervy svycarska "až úzkostná čistota a vypulírovanost".

*** Nebo Alfredovo tvrzeni, ze je presvedceny "foodie", znalec mnoha exotickych jidel, " jsem nadšený "foodie" - takže vše co jste vyjmenoval jsem buď sám rovnou uvařil nebo jedl aniž bych bych opustil Prahu. Pro to abych ochutnal exotickou kuchyni nemusím cestovat na kraj světa. Tu si uvařím sám, suroviny se sehnat dají". - a pritom napise takovou botu: "Ale abych ochutnal sašimi nemusim kvůli tomu do miliardové Indie. "

**** poznamka "Nejdál jsem byl ve Švýcarech" a pritom popis rady zklamani zazitych ve Francii me privedla k uvaze zda mily Alfred vubec zna mapu Evropy.

Tak trochu se priklanim nazoru, ze to asi mysli vazne.

On tady tohle nepíše poprvé. Podle mě je to jen prudic a provokatér. Z nějakého důvodu nemá rád exotické země, vlastně žádné cizí země a opakuje tady svoje příspěvky, včetně mýtů že dříve býval svět bezpečnější.

rozesmalo me v clanku :"A když víte, že lahev vody stojí běžně 10 a prodejce vás žádá o 20"

Kdyz jsem prvne privezl manzelku do Prahy a ukazoval ji me rodne mesto, samozrejme jsme sli na Hradcany. Horky srpnovy den 2001 -no nic, zajdu ke stanku koupit dve lahvicky vody.

Prodavac chtel 70Kc za 500 ml lahvicku. Tak jsem rekl prodavaci co s tim muze udelat -zlodejnu nepodporujeme.

Proto take nikdy nejime ve zlodejskych pastech na zahranicni turisty - restauracich kolem Staromestskeho namesti. Mame ty svoje oblibene, kde vime, ze tam dobre vari, maji ochotnou a prijemnou obsluhu a uctuji rozumne ceny. Od nas dostanou slusneho tuzera.

S tim pitim je to daleko horsi v Australii. Alkohol i pivo je tam straslive zdaneno - to chapu, takovych statu je vic, ale s tim ze zdanili i Coca colu to trochu prehnali. Vzdyt to stoji vice nez mleko !

Nejlepší lidi jsem potkal v Evropě a USA. Několikrát se mi stalo, že mě někam svezli třeba i policisté (u nás to tuším ani není legální). Vždycky nezištně. Naopak v takových těch "tropických rájích" po mně vždycky něco chtěli. Pokud někdo za službu něco chce, je to naprosto v pořádku, ale musí to chtít narovinu...Ne, že si bude hrát na dobrodince a pak to rozbalí. Na Asii je fajn aspoň to, že vás ti lidi aspoň fyzicky nenapadnou. Oni si řeknou o nějakou přemrštěnou cenu, ale prostě to s něma nějak ukecáte a obě strany jsou relativně spokojené. V jižní Americe to bohužel neplatí. Tam tyhle mantinely nemají.

Definice okradení je zde však trochu klouzavá, protože pokud cena není pevně daná, je to vše o tom za kolik se to prodá

Já pamatuji, že za komunistů byly jině ceny pro čechy a lidí z východu a jiné pro "bílé" cizince, ze západu. Nebyl to nějaký podvod prodávajících, bylo to oficiálně schváleno vládou. To se protáhlo až do konce 90 tých let.

po sametu jeste na nekolik let platilo, ze kdyz se host ubytoval v ceskem hotelu a predlozil pri registraci cestovni pas ciziho statniho prislusnika, byla mu uctovana podstatne vyssi cena nez tem, kdo se prihlasili s cs. / ceskou obcankou.

Take jsem zazil pri ruznych prilezitostech u "nahanecu na koncerty", jakych je v Praze dost, jine ceny pro cizince nez pro domaci. Tohle jsem videl jeste po vstupu Ceska do EU!

Sli jsme s manzelkou, ceskym bratrancem a jeho manzelkou po Malostranskem namesti. Mluvili jsme anglicky protoze manzelka cesky neumi. Vysokoskolsti studenti tam vykonavali sve prazdninove zamestnani propagaci koncertu u sv. Mikulase a v dalsich kostelich a v anglictine nam nabizeli vstupenky za XXX Kc nebo za Euro ve "vyhodnem kurzu". Pro ne.

Kdyz jsem se oddelil od nasi skupiny a sam zastavil u dalsi studentky o nejake metry dal s otazkou v cestine kolik listky stoji, rekla mi docela klidne, ze pro Cechy XX a pro cizince XXX.

Sice nejsem starý - ale nějak nechápu tu touhu cestovat do exotických lokalit... do zemí mimo naši euro-(severo)americkou kulturu. Stačí mi když si pustím televizi - a vidim to samé. A nehrozí že mne uštkne jedovatý had, unesou a zavraždí teroristé, dostanu exotickou nemoc nebo se mnou spadne letadlo. Nejdál jsem byl ve Švýcarech a když chci vidět lva nebo gorilu stačí Trója. Nechápu co všichni na cestování k bosonohým národům mají. Dnešni svět je nebezpečné místo. Četl jsem třeba o tom že Japonci když přijedou do Paříže tak utrpí kulturní šok a zvrací. Já když přijel do Francie tak jsem utrpěl kulturní šok taky - a to nejsem Japonec. A) Francouzi nechtěli mluvit anglicky. B) Všechny nápisy, popisy i menu byly francouzsky. C) Špína venku (a o pár let později) i na hotelu. Francie mne tak zklamala že jsem od té doby nikam nevyjel. Řídim se heslem že bydlím v nejhezčím městě na světě. Jen kdyby tu nebylo tolik turistů ! Ale stydím se že Praha je vyhledáváná lidmi co sem jedou pařit a za prostitucí. To je prostě ostuda :( Nikdy jsem nepochopil co je na tom krásného opít se do němoty a muchlovat se s prostitutkou, protože se zítra žením(stag night)...ale možná jsem moc puritán.

Alfred Rudys

Všude jsme chodící peněženky......

Akorat jsme se vratili z Dominikansky Republiky - zkusenost s mistnimi hodne zajimava. Presne jak pisete, nebyli jsme pro ne nic jinyho nez chodici penezenky, az kdyz jsme je ujistili, ze nejsme Americani, ale obycejni lidi z CR tak hodili trochu zpatecku, ale jinak by tam z nas sedreli kuzi.