Radar může být kdekoliv

Jako všude na světě, ani v Rakousku se nevyplácí porušovat dopravní předpisy. Místní policie je nemilosrdná a provinilcům hrozí vysoké pokuty. Rakušané si proto již zvykli na nesmlouvavé muže zákona, kteří v jakoukoli denní i noční dobu číhají na každém rohu v zaparkovaných autech se svými příručními radary. Řidiči znalí poměrů v alpské republice se v případě, že se za nimi zjeví auto s blikajícím modrým majáčkem, snaží urychleně zastavit a bez smlouvání za prohřešek zaplatit. Pokud přestupek není závažný a řidič jej uzná, muži zákona se spokojí s mírnější pokutou - ta nejnižší bývá obvykle kolem 300 šilinků (asi 750 českých korun).

Vždy je ale rozumnější zaplatit na místě, protože úřady vymáhaná pokuta bývá zpravidla vyšší. Platí také další základní poučka: Nikdy nenabízet policistovi "peníze do kapsy", jak se to někdy stává v zemích střední a východní Evropy. Pokus podplatit rakouskou dopravní policii totiž obvykle končí velmi špatně, mnohdy i před soudem.

Záludné jsou zejména příruční radary v zaparkovaných autech. Pevné radary totiž pro běžné motoristy, kteří překračují rychlost méně než o deset kilometrů v hodině, velké nebezpečí neznamenají - městské řidiče "vyfotografují" většinou až při sedmdesátce a na dálnicích až při rychlosti kolem 150 kilometrů v hodině.

Rakouský pevný radar si své oběti zatím zaznamenává na film a prý z ekonomických a personálních důvodů bývá nastaven na toleranci 20 kilometrů v hodině - jinak by se filmy musely měnit denně. Od příštího roku však policie nainstaluje nová zařízení,
která již nebudou tak benevolentní a digitální fotografii každého provinilce ihned přenesou do databanky ministerstva vnitra. Na rakouských silnicích je i bezpočet varovných světel, která upozorňují řidiče na překročení povolené rychlosti.