V úterý 18. října uplyne sedmdesát let ode dne, kdy zemřel sochař Ladislav Šaloun, narozený roku 1870 v Praze. Patřil k nejpilnějším umělcům své doby, rozhodně si nemohl stěžovat na nedostatek zakázek a jeho sochy tak zdobí celou řadu významných pražských budov.
Spolupracoval zejména s architekty Antonínem Wiehlem, Osvaldem Polívkoua Josefem Fantou na sochařské výzdobě Obecního domu, pojišťovny na Národní třídě, Zemské banky Na příkopech nebo dnešního Hlavního nádraží. Jeho dílem jsou rovněž dvě sochy motivované pražskými pověstmi, Rabbi Löw s dívkou a Železný rytíř na nárožích Nové radnice na Mariánském náměstí v Praze.
Nejznámější dílo: Husův pomník
PražskéVáclavské náměstí, Betlémské náměstí, Malé náměstí a také Staroměstské náměstí, které nakonec zvítězilo – to byli čtyři hlavní kandidáti na konečné umístění pomníku mistra Jana Husa. Možná by k jeho stavbě vůbec nedošlo, nebýt politické roztržky v listopadu 1889. Předmětem bylo zdánlivě nevinné umístění pamětní desky Jana Husa na budovu Národního muzea, které princ Karel Schwarzenberg komentoval výrokem, že husité byli jen bandou lupičů a žhářů.
České politiky – byť si možná mnozí mysleli totéž – jeho slova popudila a rozhodli se Husovi na truc věnovat nejenom pamětní desku, ale rovnou pomník. Spolek pro jeho zbudování, v jehož čele zasedl všeobecně vážený Vojtěch Náprstek, byl ustanoven v květnu 1890, ovšem Šalounův vítězný návrh vzešel až z druhé soutěže o konečnou podobu v roce 1900. Základní kámen byl položen v červenci 1903 a pomník byl odhalen roku 1915, přesně na rok i den pět set let po Husově mučednické smrti.
O štěstí a přátelích
Ladislav Šaloun měl mimořádné štěstí, a to hned několikrát: vcelku fádní a době poplatný návrh sochaře Vilíma Amorta, který zvítězil v prvním výběrovém řízení, zcela zapadl, protože se Pražané hádali, kam vlastně pomník umístit a vše se oddalovalo. V druhém kole pak jeho návrh, inspirovaný monumentální tvorbou Augusta Rodina, přebil konkurenční projekty například od jeho učitele Bohuslava Schnircha a přátel Stanislava Suchardy či Jana Kotěry.
Aby vůbec měl kde pomník připravovat, vybudoval si Šaloun dle vlastního návrhu nový dům s velkým ateliérem na svahu mezi Vinohrady a Vršovicemi v dnešní Slovenské ulici, kam se přesunul ze stísněnějších prostor na Václavském náměstí. Šalounova vila, kde se pravidelně scházela nedělní společnost přátel jako Ema Destinová, Jan Kubelík, František Bílek, Alfons Mucha, Alois Jirásek, Jaroslav Vrchlický či Josef Váchal, je dnes chráněnou nemovitou památkou.
Drobná tvorba a tipy na výlety
Šaloun nenavrhoval jen impozantní sousoší, pomníky, komorní plastiky a busty; ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy, Národního muzea či Národní galerie objevíte také jím navržené stolní lampy, popelníky, dózy, šperky a šperkovnice a další předměty, věnoval se také knižní grafice a navrhoval obálky knih.
Jeho sochy zdaleka nenajdete jen v Praze, ale také v řadě dalších měst a obcí. Na Výhledech nad Klenčím pod Čerchovem stojí jeho pomník Jindřicha Šimona Baara, v Pečkách, Poděbradech a v Bratislavě najdete pomníky T. G. Masaryka, v Semilech mají pomník Františka Ladislava Riegera a v Chrudimi pomník Josefa Ressela. Pro Libáň u Starých Hradů a pro Hořice vytvořil další pomníky Jana Husa.
K Hořicím, městu s kamenickou tradicí měl Šaloun velmi blízký vztah a našel zde i řadu přátel. Kromě Husova pomníku uvidíte ve Smetanových sadech plastiku Krakonoše, socha Muž práce symbolizuje těžkou práci ve zdejších kamenolomech. Husův pomník byl slavnostně odhalen v červenci 1914 k nadcházejícímu 500. výročí mistrova upálení. Ladislav Šaloun byl v předvečer slavnosti jmenován čestným občanem města a Hořice mu uspořádaly pravděpodobně jedinou samostatnou výstavu.
Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!Vybírejte z tisíců turistických tipu a objevujte Česko Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delší dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ. Šťastnou cestu! |