Kilián Ignác Dientzenhofer, narozený 1. září 1689, byl pátým synem stavitele Kryštofa Dientzenhofera. Se svým otcem spolupracoval na řadě projektů a několik staveb posléze sám dokončil. Nejslavnější společné dílo ale hotové nikdy nespatřil: chrám svatého Mikuláše na Malé Straně v Praze.
Stavitelé chrámu
Přitom právě v jeho stínu se život rodiny Dientzenhoferových odehrával. Kilián Ignác se narodil kousek od Karlova mostu, v domě v úzké slepé uličce za jízdárnou Nosticova paláce u Maltézského náměstí a po smrti v prosinci 1751 byl pochován do rodinné hrobky v kostele sv. Maří Magdaleny v Karmelitské ulici. Svatomikulášský chrám byl jeho průvodcem po celý život.
Pracoval na něm v učednických letech, kdy byl hlavní otcovou stavbou, a vrátil se k němu i později, po letech strávených ve Vídni, Benátkách, Miláně, Florencii, v Římě i Neapoli. Z ciziny se vrátil domů koncem roku 1715 a už v následujícím roce pomáhal otci vést stavbu břevnovského kláštera. A právě benediktini se nadlouho stali jeho nejdůležitějšími investory.
Z Břevnova do Broumova
Benediktinský opat Otmar byl velkorysý klient a pro Kiliána Ignáce nachystal řadu monumentálních zakázek. Společně s břevnovským klášterem se přestavoval broumovský klášter, další práce čekala v klášteře v Polici nad Metují. Kromě toho se kolem Broumova začaly budovat a přestavovat vesnické kostely – Heřmánkovice, Vižňov, Janovičky, Otovice, Šonov, Bezděkov a hlavně největší z nich, svatá Maří Magdalena v Božanově.
Co chrám, to originál; pan Kilián – jak mu jeho kolegové říkali – se prý nikdy neopakoval a nekopíroval staré osvědčené šablony. Každý kostel například má trochu jiný půdorys, například slavná kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě v Broumovských stěnách skutečně má tvar pěticípé hvězdy, do které je vepsán kruhový prostor. Klášterní kostel v Broumově má zase půdorys lehce protaženého řeckého kříže.
Od benediktinů ke křižovníkům
Práci Kiliána Ignáce Dientzenhofera si přály i jiné benediktinské kláštery, a tak na Starém Městě v Praze začal v roce 1732 vyrůstat kostel svatého Mikuláše a nové konventy navrhl pro řádové bratry z Kladrub a ze Sázavského kláštera. Práci Kiliána Ignáce obdivoval i Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou; pro ně postavil množství sakrálních, obytných i užitkových budov, monumentálních i úplně drobných, rozesetých po celých Čechách.
Oříškem byl zejména nový kostel sv. Maří Magdaleny v Karlových Varech, a to díky těsné blízkosti Vřídla. Je to stavba vynikající nejen po architektonické, ale i po technické stránce. Průzkumy koncem 20. století prováděné v souvislosti s obnovou kostela zjistily, že důmyslně vymyšlené základy skutečně zabránily vzlínání vody do zdiva.
Pro kapucíny postavil na Hradčanech Loretu, pro jezuity Zrcadlovou kapli v areálu Klementina, pro voršilky z Kutné Hory nový klášter s kostelem a pro vlastní rodinu nový dům na Smíchově. Vilu na tehdejším předměstí Malé Strany dnes známe pod jménem Portheimka; jméno totiž získala až po pozdějším majiteli, židovském továrníkovi Porghesovi z Portheimu.
Podobně jako Kilián Ignác Dientzenhofer dokončoval stavby po svém otci a po Janu Blažejovi Santinim, i on měl svého následníka: zetě Anselma Luraga. Ten už na kostele sv. Mikuláše prováděl jen dokončovací práce a výzdobu chrámu, ale na rozdíl od dvou generací Dientzenhoferů nakonec viděl barokní skvost hotový.
Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!Vybírejte z tisíců turistických tipů a objevujte Česko Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delší dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ. Šťastnou cestu! |