Také si při putování českou krajinou rádi všímáte stavebních památek? Ostatně není to nijak těžké, vždyť například chrámy, poutní kostely i kláštery byly záměrně stavěny na takových místech, kde byly zdaleka viditelné. A typickou stavbou v blízkosti venkovských kostelů jsou i zvonice. V průběhu času dost dřevěných zvonic zaniklo, řada jich však dosud stojí a láká k prohlídce. Obejděme si několik zvláště zajímavých staveb ve východních Čechách.
Zvonice ve Rtyni v Podkrkonoší je jednou z nejpozoruhodnějších. To pro svoji starobylou konstrukci (štenýřová, se čtyřmi rohovými trámy spojenými do nosného hranolu), která zvýrazňuje princip gotické vertikály. Poloha na návrší jí dává ještě více vyniknout. Celou trámovou konstrukci spojují jen dřevěné hřeby. Za dobu vzniku této zvonice se obvykle uvádí rok 1544. Jsou v ní zavěšeny tři staré zvony z 15.-17. století. Jejich hlas svolával sedláky k účasti na vzpouře v roce 1775. Neméně pozoruhodná je zvonice v Oseku u Sobotky. Má vzpěradlovou konstrukci (trám nesoucí zvon je vzepřený šikmo vzhůru ukloněnými trámovými vzpěrami) s otevřeným prostorem u zvonu. Je šestiboká, nahoru se zužující. Byla postavena v roce 1655 na místě starší. V okolí Oseka lze vidět podobnou v Samšině. Je štíhlejší a také zvýrazňuje vertikálu. Ojedinělá zvonice je i v Rovensku pod Troskami. Je nápadně rozložitá, dole osmiboká, nahoře jen čtyřboká se stanovou střechou. Má robustní štenýřovo-vzpěradlovou konstrukci. Tři zvony jsou upevněny "rebelantsky" - tj. obráceně, než je běžné, tedy širokou otevřenou částí nahoru. Zvoní se na ně šlapáním, což má jen tato dřevěná zvonice jako jediná v celých Čechách. Byla postavena v roce 1630 na místě starší, která shořela. Dva ze tří zavěšených zvonů ulil mistr zvonařský přímo na místě u zvonice. Existuje i zvonice, jediná v celé republice, kterou tvoří jen trámová konstrukce vzpěradlové zvonové stolice bez vnějšího pláště jen s malou stříškou. Najdeme ji ve Vápně poblíž Chlumce nad Cidlinou, kde stojí od roku 1935 jako kopie starší, zničené požárem. Ve východních Čechách je i zvonice se záhadou. Není sice celodřevěná, spodní část s průchodem je zděná, ale má dřevěné patro, ve kterém je zvonová stolice. Záhadou zvonice, zvenčí viditelnou, je tesařská sekera zaseknutá těsně pod vrcholem. Jak se tam dostala, proč tam je? Někdo tvrdí, že sekera byla zaseknuta na znamení ukončení stínacího práva. Jiný zcela opačně, že sekera upozorňovala případné zločince přicházející do obce, že zde mohou být popraveni. Další vysvětlení jsou již dějově bohatší. Tesař pracující až u vrcholu střechy prý ztratil rovnováhu a před pádem se zachránil zaseknutím sekery. Jiná je mravoučná - tesař vypil více piva, než bylo zdrávo, sekeru zasekl, aby si odpočinul, ale zavrávoral a spadl. Přichází ke slovu i čert, se kterým se tesař vsadil, že nepřehodí sekeru přes zvonici. Skutečně se netrefil a sekera je od té doby zaseknutá ve střeše. Stačí si vybrat vysvětlení podle svého gusta. Zvonici se sekerou zaseknutou ve střeše najdete v Bílém Újezdě u silnice mezi Dobruškou a Solnicí pod Orlickými horami.
Autor je spolupracovníkem redakce
Zvonice ve Rtyni v Podkrkonoší je jednou z nejpozoruhodnějších. To pro svoji starobylou konstrukci (štenýřová, se čtyřmi rohovými trámy spojenými do nosného hranolu), která zvýrazňuje princip gotické vertikály. Poloha na návrší jí dává ještě více vyniknout. Celou trámovou konstrukci spojují jen dřevěné hřeby. Za dobu vzniku této zvonice se obvykle uvádí rok 1544. Jsou v ní zavěšeny tři staré zvony z 15.-17. století. Jejich hlas svolával sedláky k účasti na vzpouře v roce 1775. Neméně pozoruhodná je zvonice v Oseku u Sobotky. Má vzpěradlovou konstrukci (trám nesoucí zvon je vzepřený šikmo vzhůru ukloněnými trámovými vzpěrami) s otevřeným prostorem u zvonu. Je šestiboká, nahoru se zužující. Byla postavena v roce 1655 na místě starší. V okolí Oseka lze vidět podobnou v Samšině. Je štíhlejší a také zvýrazňuje vertikálu. Ojedinělá zvonice je i v Rovensku pod Troskami. Je nápadně rozložitá, dole osmiboká, nahoře jen čtyřboká se stanovou střechou. Má robustní štenýřovo-vzpěradlovou konstrukci. Tři zvony jsou upevněny "rebelantsky" - tj. obráceně, než je běžné, tedy širokou otevřenou částí nahoru. Zvoní se na ně šlapáním, což má jen tato dřevěná zvonice jako jediná v celých Čechách. Byla postavena v roce 1630 na místě starší, která shořela. Dva ze tří zavěšených zvonů ulil mistr zvonařský přímo na místě u zvonice. Existuje i zvonice, jediná v celé republice, kterou tvoří jen trámová konstrukce vzpěradlové zvonové stolice bez vnějšího pláště jen s malou stříškou. Najdeme ji ve Vápně poblíž Chlumce nad Cidlinou, kde stojí od roku 1935 jako kopie starší, zničené požárem. Ve východních Čechách je i zvonice se záhadou. Není sice celodřevěná, spodní část s průchodem je zděná, ale má dřevěné patro, ve kterém je zvonová stolice. Záhadou zvonice, zvenčí viditelnou, je tesařská sekera zaseknutá těsně pod vrcholem. Jak se tam dostala, proč tam je? Někdo tvrdí, že sekera byla zaseknuta na znamení ukončení stínacího práva. Jiný zcela opačně, že sekera upozorňovala případné zločince přicházející do obce, že zde mohou být popraveni. Další vysvětlení jsou již dějově bohatší. Tesař pracující až u vrcholu střechy prý ztratil rovnováhu a před pádem se zachránil zaseknutím sekery. Jiná je mravoučná - tesař vypil více piva, než bylo zdrávo, sekeru zasekl, aby si odpočinul, ale zavrávoral a spadl. Přichází ke slovu i čert, se kterým se tesař vsadil, že nepřehodí sekeru přes zvonici. Skutečně se netrefil a sekera je od té doby zaseknutá ve střeše. Stačí si vybrat vysvětlení podle svého gusta. Zvonici se sekerou zaseknutou ve střeše najdete v Bílém Újezdě u silnice mezi Dobruškou a Solnicí pod Orlickými horami.
Autor je spolupracovníkem redakce
