Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Putování po bývalé československé hranici

  23:38aktualizováno  23:38
Existenci předválečné československo-polské hranice připomínají v dnešních ukrajinských Karpatech jen torza hraničních patníků. Putování podél nich má však pro nás stále ještě punc přitažlivosti a jisté sounáležitosti s domovem. Pokud se sem vydáte, připravte se na drsné podmínky. Na druhou stranu - o zážitky nebude nouze!

Východiskem do nejkrásnějších přírodních partií Východních Karpat je vesnice Jasiňa. V letech 1920-38 byla pohraniční obcí Československé republiky a nejvýchodnější železniční stanicí. Pravidelné vlakové spojení s Prahou trvalo 17 hodin!

Dnes, v době závratných rychlostí a odbourávání komunikačních bariér, je přístup do této obce podstatně komplikovanější a časově náročnější!

Soumrak nad hraničními patníky

Téměř každý turista, který do těchto krajů zabrousí, míří na Hoverlu, která je svou výškou 2061 metrů nejvyšší horu Ukrajiny. Její útlý, kuželovitý masiv tvoří dominantu širokému okolí a výstup na ni zvládne i průměrně zdatný chodec.

České turisty, kteří jsou na vrcholu Hoverly v současnosti hojnější než domácí, zaujmou kromě nádherného rozhledu také staré hraniční patníky. Na hranolech z andezitu je z jedné strany vytesán symbol CS, z druhé P. Nejedná se o mýlku – právě tudy probíhala předválečná československo-polská hranice.

Bohužel, tyto dnes už historické objekty se však Ukrajincům příliš nezamlouvají a na mnoha místech byly záměrně zničeny. Je přitom zajímavé, že prakticky bez úhony přečkaly období Sovětského svazu!


Někdejší Československo-polský hraniční patník pod Hoverlou

Ostnaté dráty na hřebeni

Staré hraniční patníky, jež jsou mnohdy spolehlivějšími vodítky než neznatelné pěšiny či řídké turistické značky, sledovaly za Hoverlou v pravidelných odstupech horský hřbet, jež nese tajuplný název Černá Hora. Turisté, vyhledávající většinou jen vrchol Hoverly, se rázem vytrácejí a člověka pohlcuje pustota vysokohorské přírody.

Střídají se travnaté pláně, balvanité svahy, příkré skalní stěny i malá horská jezírka. Téměř absurdně působí v této velehorské krajině zbytky zákopů a trčící ostnaté dráty, jež tvořily východní frontovou linii první světové války. Stěží lze uvěřit, že zde v roce 1916 probíhaly kruté boje mezi německo-rakouskými a ruskými vojsky.

MŮŽE SE HODIT

- Na putování ukrajinskými Karpaty se vybavte vším potřebným pro několikadenní přežití v drsné přírodě.

- Nespoléhejte se na přesnost map ani turistické značení, počítejte s tím, že budete nejednou bloudit.

- Připravte si nějaké pozornosti pro horaly, které potkáte i v těch nejodlehlejších končinách (cigarety, polévky, drobné peníze). Určitě vám nezůstanou nic dlužni!

- Dávejte si pozor na používání času – oficiální je čas východoevropský, avšak používá se i čas moskevský a středoevropský (zimní).

- Obchody ve vesnicích jsou oproti minulosti mnohem lépe zásobeny. Přesto však není dobré počítat s tím, že tady nakoupíte totéž jako ve vašem oblíbeném supermarketu.

- Ceny všeho jsou v ukrajinských Karpatech příznivější než u nás.

- Na Ukrajinu neotřebujete v současné době vízum

Jak se tam dostat

Do výše popsané obce Jasiňa se nejlépe dostanete autobusem z Užhorodu (jezdí několikrát denně). Do Užhorodu přijedete buď přímým autobusem z některého českého anebo východoslovenského města (Michlovce, Košice – častější spoje). Některá pohoří ukrajinských Karpat (např. Gorgany) jsou však lépe dostupná z bývalé polské strany. V tomto případě je třeba vyrazit do hor místními autobusovými linkami z města Ivano-Frankovsk, kam rovněž jezdí přímé autobusové linky z ČR.

Tajemný hrad v Karpatech

Na hoře Pop Ivan, den pochodu od Hoverly, stojí nejvýchodnější hraniční patník bývalé ČSR. Mohutná silueta hory je zdaleka zvýrazněna troskami monstrózní budovy, jež navozuje představy zřícenin tajuplného hradu v Karpatech.

Jedná se o někdejší obří, supermoderní astrofyzikální observatoř, kterou ve zdejších krutých horských podmínkách vystavěli ve velkolepém stylu a za nemalé peníze koncem třicátých let Poláci. Její roční provoz byl vzápětí přerušen zahájením druhé světové války. Po jejím skončení završili neblahý osud observatoře domorodci z nejbližších vesnic, kteří vyrabovali, co se dalo.


Běžný dopravní prostředek v horách

Dnes je možno obdivovat jen bytelné kamenné zdivo a zbytečně promrhanou lidskou energii.

Setkání s pastevci a život na salaši

Prakticky jedinými lidmi, jež lze při putování po bývalé československo-polské hranici potkat, jsou pastevci.


Mléčné produkty z karpatské salaše
chutnají znamenitě

 "Čtyřicet let pasu krávy, jím sýr, piju čistou vodu a dýchám svěží horský vzduch," zní spokojená slova staříka, který patří asi k nepříliš početné skupině šťastných lidí na Ukrajině. Jeho mladší dvacetileté kolegy však čistý horský vzduch ani voda spokojeností nenaplňují. Jejich snem je pracovat v Čechách, zemi pro zdejší obyvatele zaslíbené.

Horské salaše, kterými jsou travnaté masivy místy doslova posety, slouží mimo jiné jako útulky před nepohodou a občerstvovací stanice. Stačí si vybrat některou z ovčích anebo kravských na "polské" či "československé" straně horského hřebene. Několik balíčků cigaret a polévky v sáčku jsou zaručeným klíčem k otevření bezbřehé slovanské pohostinnosti.

Ohromná kvanta polotovarů z mléka zde nemají valnou cenu, zato o jejich chuti se nám, konzumentům mléčných výrobků z plastikových kelímků a igelitových sáčků, může jenom zdát.

Máslo, syr, brynza, smetana, burda a mamaliga jsou zde vyráběny ve středověkých podmínkách, bez elektřiny a nástroji, jimiž by se mohl u nás pyšnit nejeden skanzen. Zdálo by se, že člověka po tom všem postihne řídký případ s hustým běháním, avšak pozor - opak je pravdou! To však odhalil již Ivan Olbracht – znalec zdejšího kraje.


Staří horalé z Rachova

Trojhraniční nedostupný patník

Bývalá československo-polská hranice končila na trojhraniční hoře Stoh. Ta je i dnes z jedné poloviny rumunská. Zhlédnout někdejší trojhraniční patník je bez speciálního povolení nemožné. O tom přesvědčí každého přátelští, leč nekompromisní ukrajinští pohraničníci, kteří v koňských sedlech a s kvérem v kapse objíždějí svůj rajón.

Nezbývá než sestoupit doporučovanou trasou pralesem do údolí. Ostatně je nejvyšší čas v klidu strávit nejen kilogramy mléčných výrobků, ale především kvanta nevšedních zážitků, jež nabízí tyto nejzapomenutější kouty evropského kontinentu všem, kteří je navštíví.

 

Staří horalé z Rachova

Masív Černé Hory s nejvyšší ukrajinskou horou Hoverlou

Někdejší Československo-polský hraniční patník pod Hoverlou

Nejvýchodnější bod někdejší ČSR – hora Pop Ivan se zříceninou observatoře

Na hřebeni Černé Hory

Ostnatý drát z první světové války

"Čtyřicet let pasu krávy, jím sýr, piju čistou vodu a dýchám svěží horský vzduch"

Mléčné produkty z karpatské salaše chutnají znamenitě

Běžný dopravní prostředek v horách

Pravidelné dojení ovcí na salaši

Autoři:




Nejčtenější

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Provoz na nejkratším letišti Evropy

Na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Další z rubriky

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Provoz na nejkratším letišti Evropy

Na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.