Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Putování od strašidla ke strašidlu

  13:34aktualizováno  13:34
V y s o č i n a - Většina hradů a zámků otevřela prvního dubna brány. Ale stejně tak, jako se pomalu probouzí svěží turistický ruch, do své kondice se pomalu dostávají i různá hradní a zámecká strašidla, bludičky, bílé paní, duchové, skřítci, rytíři nebo čerti. Tedy praví a zákonití obyvatelé těchto starobylých budov, kteří podle pověstí nenacházejíce klidu ani po smrti stále bloudí chladnými zdmi hradů a - jak říkají zlomyslní kasteláni - straší neposedné a neukázněné turisty.

Asi k nejznámějším tajemným bytostem, které obývají hrady a zámky, patří Bílá paní. V Jihlavském kraji jich žije hned několik. Na jednom z nejlépe dochovaných gotických hradů, na Pernštejně, můžete při procházkách hradního interiéru potkat duši dcery hradního pána Žibřida. Tu její otec proklel a probodl mečem. Duše mrtvé dcery, která nenachází klidu, je tak odsouzena v bílém hávu bloudit hradem.

Nejznámější Bílá paní v historii vůbec, paní Perchta z Rožmberka, zase občas navštěvuje renesanční zámek v Telči. Zjevuje se vždy v různobarevných rukavičkách. Podle toho, zda je jejich barva bílá, červená nebo černá, se pozná i nejbližší budoucnost zámku a jeho obyvatel. "Zatím jsem ji ještě neviděl a to chodím po zámku i v noci. Doufám, že se mi to někdy podaří," říká Bohumil Norek, ředitel telčského zámku.

Pověst se prý váže ke skutečnosti, podle které paní Perchta unikala před svým zlostným manželem a ukrývala se před ním na zámcích. "Aby se neprozradila, nevycházela ve dne vůbec ven a jediná doba, kdy opouštěla své komnaty, byla noc," vysvětlil původ pověsti Norek.

Hned dvě tajemné ženy má hrad Roštejn nedaleko Telče - bílou i černou paní. Jak říká kastelán hradu Karel Vaníček, nejvíc šancí potkat některé z tajemných strašidel je při nočních prohlídkách. Letos se prý návštěvníci určitě potkají s duchem Gregora, jehož tělo bylo za švédských válek přibito na bránu Roštejna. U Roštejna se to ale také jenom hemží čerty. Vždyť podle pověsti hrad postavil právě jeden z ďáblů. A že je okolí Roštejna skutečně čertovské, zjistili i filmaři, kteří zde natáčeli první díl pohádky Z pekla štěstí.

Čerti si zahrávali také v okolí hradu v Ledči nad Sázavou. Nedaleko stavby jsou ve skalní stěně jeskyně, kterým se říká Čertovy díry. Pověst tvrdí, že jeskyně vytvořil ďábel po prohrané sázce. Polenský zámek se může pyšnit duchem zazděné abatyše. Ta se zpronevěřila svému duchovnímu poslání, porušila slib čistoty a byla zaživa zazděna.

Kdo se zase na Květnou neděli vypraví na Rokštejn, zříceninu hradu nedaleko Brtnice, může tam najít tajný poklad. Předtím ale musí přelstít černého kocoura s kolovratem, černého psa a kozla, kteří hlídají tajný vchod k pokladu.

Jměním má také oplývat okolí zříceniny hradu Zubštejn nedaleko Pernštejna. Ten zase hlídají tajemní skřítci. Komu by to nestačilo a vydal by se na Pyšolec, od Zubštejna asi jeden kilometr vzdálenou zříceninu, může nad řekou spatřit tančící rusalky.

Strašidla lze nalézt i na zřícenině hradu Orlík u Humpolce, kde se dokonce před časem objevily dvě skutečné mrtvoly. V okolních lesích prý také obchází duše Černého pána a na Velikonoce se v okolí Orlíku zjevuje i hodný dědeček krájející mrkvičku všem hodným příchozím.

Turisté by ale měli být obezřetní i na cestách. Tak například bývalý správce zámku v Jemnici se okolím projíždí v ohnivém kočáře. Poté navštěvuje svůj bývalý dům, kde si čte knihy a sedí na kamenné lavici.

Žďárský zámek zase obývá duch zlého správce Ulricha. Při prohlídkách hradů, zámků a zřícenin na Vysočině tak stačí být jenom ostražitý a mít oči na správném místě. Třeba budete mít na nějaké to hradní strašidlo štěstí. Výběr je přece široký.





Nejčtenější

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Další z rubriky

Turisté na vrcholu Sněžky
Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Patří mezi nejkrásnější místa v Česku, mají ale jednu velkou vadu na kráse: v sezoně je lepší se jim vyhnout. Velká parkoviště, restaurace, kiosky a přetížené...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.