Psi mají v Pekingu opravdu psí život

  • 1
Pes, nejlepší přítel člověka, platí už tisíce let. V Číně se však k hafanům úřady chovají, jako by to bylo přesně naopak. Posuďte sami: Do jednoho z pekingských parků zahýbá policejní vůz. Matka s dcerou, dosud radostně skotačící s drobným štěnětem, strnou. Žena rychle uchopí nic nechápajícího psího miláčka a strčí ho do igelitové tašky. Pozdě. "Otevřte to," ukazuje nekompromisně se tvářící strážník na tašku. A vystrašený psík vzápětí putuje do zadního prostoru auta, kde se už krčí deset jiných čoklů. Dobrý úlovek za pár hodin služby. Žena odchází se slzami v očích, ví, že svého mazlíčka už nikdy nespatří.

Tak popisoval scénu jeden český turista, jíž byl nedávno očitým svědkem. Dnes prý běžný obrázek, patřící k Číně stejně jako medvídek panda či Dlouhá zeď. Psi neměli v Říši středu nikdy na růžích ustláno. Byli biti, hubeni jako škodná či zabíjeni jako lákavá pochoutka. Ovšem opravdový "psí" život jim prý nastal až teď. A zvláště v Pekingu, který jim kvůli kandidatuře na olympijské hry v roce 2008 vyhlásil skutečnou válku.

Jejich situace se nezlepšila ani poté, co Peking vytoužený sportovní svátek získal. Co provedly ona matka s dcerou, kterým policisté tak nesmlouvavě zabavili psa? Neměly povolení. A protože takové povolení je pro většinu obyvatel nepředstavitelně drahé, mnozí majitelé po zabavení jednoduše zapomenou na své hafánky a po nějaké době pokoutně zakoupí jiné jen za zlomek registračního poplatku. Peking ovšem už zažil i demonstrace rozhořčených majitelů, kteří se domáhali vrácení svých psů.

Mao Ce-tungovi revolucionáři pohlíželi na vlastnictví psů jako na buržoazní úchylku a tvrdě ho stíhali. Psi začali být více tolerováni až po Maově smrti, ovšem v 90. letech zavedly úřady tvrdá omezení. Zvláště jimi proslul pekingský primátor Čchen Si-tchung, jenž se prý psům mstil za to, že ho jeden z nich v mládí pokousal. Velcí psi byli zakázáni úplně a majitelé registrovaných psíků smějí ven na společnou procházku jen brzy ráno či po osmé hodině večerní. Psi bez licence mohou být zabaveni kdykoli. Přitom taková licence je opravdu drahý špás - registrace psíka stojí v přepočtu 24 000 Kč a každoročně je třeba platit dalších téměř 10 000 Kč.

Pro některé Číňany je pes spíše chutnou večeří než mazlíčkem. Jen v Pekingu je řada restaurací, které lákají na pochoutky z psího masa. Přesto jdou mezi obyvateli, zvláště těmi movitějšími, psi rychle do módy. Mít psa prostě patří k dobrému tónu, stejně jako moderní limuzína. List China Daily nedávno odhadl, že ve čtrnáctimilionovém Pekingu žije asi 100 000 psů. Úřady tomu nakloněny nejsou. Pronásledování hafanů obhajují jako nezbytné pro ochranu zdraví a bezpečnosti obyvatel. "Někdy mám pocit, jako by úředníci chtěli psy úplně vyhubit," stěžoval si jeden majitel. Čína, jež dala světu pekingského palácového psíka, dnes jeho potomkům vyhlásila tvrdý boj.