Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


O statečné Růženě a pobavených kanibalech. Jak cestovaly ženy v minulosti

aktualizováno 
Vášní poznat svět i touhou po exotice trpěly už naše prabáby. V divočinách Afriky, Asie či Jižní Ameriky jim šlo mnohdy o život. Co všechno ženy na cestách podstupovaly, se dočtete v našem třídílném seriálu.

Hester Stanhope přispěla k archeologickému objevování Blízkého a Středního východu | foto: Profimedia.cz

Když v listopadu 1883 vyrážela osmnáctiletá Růžena Holubová se svým manželem do Afriky, mohla tušit, že romantika to nebude. Vídeňačka Rosa, která si z lásky k Čechovi změnila jméno na Růžena, pracovala pro Emila Holuba už před svatbou, o náročnosti jeho první africké cesty věděla dost. Přesto se na tu druhou přidala. A rozhodně ne jako křehký přívažek.

Nech mě zemřít, ty uteč

Zažila střety s divokými Mašukulumby, mnohatýdenní útěk krajinou plnou močálů, které ji málem pohltily, častokrát měla nohy rozedrané do krve a její zdraví ohrožovaly vyčerpávající ataky malárie. Občas se musela ohánět puškou.

Byla nosička, kuchařka, ošetřovatelka, diplomatka, tlumočnice rychle zvládající domorodé jazyky. A také první Evropanka, která vstoupila na území nebezpečného kmene Mašukulumbů, ačkoli mohla na výpravu počkat v bezpečí sousední misijní stanice.

Růžena Holubová se na cesty po světě vydala s manželem.

Růžena Holubová se na cesty po světě vydala s manželem.

Zatímco mužská část výpravy řídla (jeden odjel předčasně do Evropy, dva zemřeli na malárii a dalšího smrtelně zranili Mašukulumbové), Růžena útrapy snášela trpělivě.

Sám Holub o ní psal: „Velmi statečně kráčela a neustále byla v popředí, ačkoli jí chůze působila mnoho potíží.“ I tak na útěku před divochy, zmožená nemocemi a rozdrásanýma nohama, svého muže prosila, aby ji nechal zemřít a sám se zachránil.

Nakonec Holuba přežila o šestapadesát let. Ovšem pokud jde o pozoruhodné cestovatelky, prvenství nedržela.

Pobavení kanibalové

První „dobrodružky“ většinou provázely manžely–misionáře, přírodovědce, koloniální úředníky, lékaře.

Fotogalerie

Tak v polovině 19. století Afrikou putovala i Mary, manželka Davida Livingstona. Během cest pouští Kalahari dokonce porodila dvě děti.

Francouzka Pavlína už od roku 1835 projela se svým mužem, pražským rodákem Janem Vilémem Helferem kus Evropy, Blízký východ i část Indie. Domů se ovšem vrátila jako vdova – na Andamanských ostrovech jí muže zabili domorodci.

Ale našly se ženy, které se do světa vydávaly samy, i když v 19. století za to sklízely pobouřené reakce, posměch a občas i nadávky od svého okolí i veřejnosti.

V roce 1842, kdy se dámy vesměs bavily čajovými dýchánky a výlety do lázní, zamířila devětačtyřicetiletá rozvedená Vídeňačka Ida Pfeiffer do Palestiny, Egypta a Libanonu. Deníky, které z cesty vydala, si vydělala na další putování.

Projela severní Evropu včetně Islandu, během dvou cest kolem světa navštívila Jižní i Severní Ameriku, Čínu, Indii, ostrovy Indonésie, Afriku, Rusko, Blízký východ.

V Peru zažila revoluci, putovala Andami a Kordillerami, na řekách se střetla s aligátory. Na Sumatře se navzdory varování vydala mezi kanibaly, ale když je pobavila větou, že je příliš stará, a tedy tvrdá na to, aby jim chutnala, nechali ji jít.

Alespoň mohla jako vůbec první informovat o způsobu jejich života. Ještě v šedesáti málem zahynula na Madagaskaru, kde s dalšími bělochy týdny utíkala divokými pralesy před hněvem kruté královny Ranavalony.

Za obohacení evropských znalostí o přírodě a lidech exotických krajin si vysloužila nejen čestné členství v několika vědeckých společnostech, ale od pruského krále i Zlatou medaili za vědu a umění.

Sukně v roli zachránkyně

Mezi cestovatelské legendy z počátku 19. století se řadí lady Hester Stanhope, která velmi přispěla k archeologickému objevování Blízkého a Středního východu.

Koncem 19. století proslula další Angličanka Mary Kingsley. V jihozápadní Africe se střetla s leopardem, při plavbě po řece se z kánoe pádlem ubránila obrovitému krokodýlu, tlustá sukně ji zachránila při pádu do jámy plné ostrých kůlů a zřejmě jako první žena vylezla na čtyřtisícovou Kamerunskou horu. Ale především domů dovezla unikátní zprávy o životě tamních obyvatel.

Právě ženské vystupování a ošetřovatelské dovednosti jí umožnily dostat se mezi ně,a to včetně kanibalských kmenů. Patřila také k prvním bělochům, kteří projevili pochopení pro domorodou mentalitu.

Mary Kingsley při pádu do jámy v Africe zachránila tlustá sukně.

Mary Kingsley při pádu do jámy v Africe zachránila tlustá sukně.

Angličanky vůbec byly navzdory viktoriánským představám o ženské roli čiperné cestovatelky. Isabelle Bird její úspěchy dokonce vysloužily jako první ženě členství v britské Královské geografické společnosti. Měla za sebou čtyřicítku, když v roce 1872 vyrazila do Austrálie a z ní na Havaj, kde vylezla na sopky Mauna KeaaMauna Loa. I dál toho zvládla bohatě: USA, Japonsko, Koreu, Čínu, Vietnam, Singapur, Malajsii, Indii, Persii, Kurdistán, Turecko, Maroko. A čile o tom psala.

A ještě jedno prvenství, dokonce v podobě světového rekordu: V listopadu 1889 vyrazila z New Yorku novinářka Nellie Bly na cestu kolem světa. Zvládla ji za 72 dnů, 6 hodin a 11 minut, čímž trumfla úspěch Verneových hrdinů z knihy Cesta kolem světa za 80 dnů.

První z Československa

Mezi našimi průkopnicemi září Barbora Markéta Eliášová. Rodačka od Brna a pražská učitelka si v roce 1912 vzala roční dovolenou a vlakem přes Varšavu a Moskvu zamířila do Vladivostoku a odtud do Japonska. Chytilo ji za srdce, a aby tam mohla pobýt, přivydělávala si vyučováním němčiny a francouzštiny.

Po roce se přes Spojené státy vrátila domů, ale po vzniku republiky dostala nabídku pracovat v Tokiu na vyslanectví. Sice ho brzy opustila, přesto se do Japonska ještě vrátila. Až v roce 1923 ji vyhnalo tragické zemětřesení v Jokohamě, kde málem zahynula.

Tři roky nato se vydala na poslední cestu, tentokrát lodí: z Londýna dolů kolem nejjižnějšího cípu Afriky, přes Austrálii, indonéské ostrovy a dál Rudým mořem zpátky do Evropy.

Zápis do dějin díky bicyklu

Ženy cestovaly dostavníky, loděmi, vlaky, na koních i velbloudech a v roce 1894 čtyřiadvacetiletá Američanka Annie Londonderry Kopchovsky k tomu nově přidala bicykl.

Podle sázky měla dokázat, že žena obstojí i na cestě kolem světa, a to dokonce sama. Na těžké dámské kolo poprvé sedla pár dnů před startem a časem ho moudře vyměnila za lehké pánské. Vrátila se po patnácti měsících, a i když bicykl kombinovala s vlakem a lodí, do dějin vstoupila.

Annie Londonderry Kopchovsky se vsadila, že svět objede na kole.

Annie Londonderry Kopchovsky se vsadila, že svět objede na kole.

S automobilem cestovatelé začali jezdit mezi světovými válkami a první řidička, která v doprovodu kameramana v roce 1927 startovala kolem světa, byla Němka Clärenore Stinnes. O pět let později dokonce sólově přejela Saharu Švédka Eva Dickson.

A opět nechyběly Češky, vzpomeňme Evu Elstnerovou, Evu Škulinovou nebo Růženu Baumovou. Ve 30. letech najely po boku svých manželů desítky tisíc kilometrů, občas seděly i za volantem. Pak přišla 2. světová válka a s ní jiné starosti. Pro našince navíc hranice zůstaly zavřené hodně dlouho. Ale o tom všem příště.





Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.