Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O statečné Růženě a pobavených kanibalech. Jak cestovaly ženy v minulosti

aktualizováno 
Vášní poznat svět i touhou po exotice trpěly už naše prabáby. V divočinách Afriky, Asie či Jižní Ameriky jim šlo mnohdy o život. Co všechno ženy na cestách podstupovaly, se dočtete v našem třídílném seriálu.

Hester Stanhope přispěla k archeologickému objevování Blízkého a Středního východu | foto: Profimedia.cz

Když v listopadu 1883 vyrážela osmnáctiletá Růžena Holubová se svým manželem do Afriky, mohla tušit, že romantika to nebude. Vídeňačka Rosa, která si z lásky k Čechovi změnila jméno na Růžena, pracovala pro Emila Holuba už před svatbou, o náročnosti jeho první africké cesty věděla dost. Přesto se na tu druhou přidala. A rozhodně ne jako křehký přívažek.

Nech mě zemřít, ty uteč

Zažila střety s divokými Mašukulumby, mnohatýdenní útěk krajinou plnou močálů, které ji málem pohltily, častokrát měla nohy rozedrané do krve a její zdraví ohrožovaly vyčerpávající ataky malárie. Občas se musela ohánět puškou.

Byla nosička, kuchařka, ošetřovatelka, diplomatka, tlumočnice rychle zvládající domorodé jazyky. A také první Evropanka, která vstoupila na území nebezpečného kmene Mašukulumbů, ačkoli mohla na výpravu počkat v bezpečí sousední misijní stanice.

Růžena Holubová se na cesty po světě vydala s manželem.

Růžena Holubová se na cesty po světě vydala s manželem.

Zatímco mužská část výpravy řídla (jeden odjel předčasně do Evropy, dva zemřeli na malárii a dalšího smrtelně zranili Mašukulumbové), Růžena útrapy snášela trpělivě.

Sám Holub o ní psal: „Velmi statečně kráčela a neustále byla v popředí, ačkoli jí chůze působila mnoho potíží.“ I tak na útěku před divochy, zmožená nemocemi a rozdrásanýma nohama, svého muže prosila, aby ji nechal zemřít a sám se zachránil.

Nakonec Holuba přežila o šestapadesát let. Ovšem pokud jde o pozoruhodné cestovatelky, prvenství nedržela.

Pobavení kanibalové

První „dobrodružky“ většinou provázely manžely–misionáře, přírodovědce, koloniální úředníky, lékaře.

Fotogalerie

Tak v polovině 19. století Afrikou putovala i Mary, manželka Davida Livingstona. Během cest pouští Kalahari dokonce porodila dvě děti.

Francouzka Pavlína už od roku 1835 projela se svým mužem, pražským rodákem Janem Vilémem Helferem kus Evropy, Blízký východ i část Indie. Domů se ovšem vrátila jako vdova – na Andamanských ostrovech jí muže zabili domorodci.

Ale našly se ženy, které se do světa vydávaly samy, i když v 19. století za to sklízely pobouřené reakce, posměch a občas i nadávky od svého okolí i veřejnosti.

V roce 1842, kdy se dámy vesměs bavily čajovými dýchánky a výlety do lázní, zamířila devětačtyřicetiletá rozvedená Vídeňačka Ida Pfeiffer do Palestiny, Egypta a Libanonu. Deníky, které z cesty vydala, si vydělala na další putování.

Projela severní Evropu včetně Islandu, během dvou cest kolem světa navštívila Jižní i Severní Ameriku, Čínu, Indii, ostrovy Indonésie, Afriku, Rusko, Blízký východ.

V Peru zažila revoluci, putovala Andami a Kordillerami, na řekách se střetla s aligátory. Na Sumatře se navzdory varování vydala mezi kanibaly, ale když je pobavila větou, že je příliš stará, a tedy tvrdá na to, aby jim chutnala, nechali ji jít.

Alespoň mohla jako vůbec první informovat o způsobu jejich života. Ještě v šedesáti málem zahynula na Madagaskaru, kde s dalšími bělochy týdny utíkala divokými pralesy před hněvem kruté královny Ranavalony.

Za obohacení evropských znalostí o přírodě a lidech exotických krajin si vysloužila nejen čestné členství v několika vědeckých společnostech, ale od pruského krále i Zlatou medaili za vědu a umění.

Sukně v roli zachránkyně

Mezi cestovatelské legendy z počátku 19. století se řadí lady Hester Stanhope, která velmi přispěla k archeologickému objevování Blízkého a Středního východu.

Koncem 19. století proslula další Angličanka Mary Kingsley. V jihozápadní Africe se střetla s leopardem, při plavbě po řece se z kánoe pádlem ubránila obrovitému krokodýlu, tlustá sukně ji zachránila při pádu do jámy plné ostrých kůlů a zřejmě jako první žena vylezla na čtyřtisícovou Kamerunskou horu. Ale především domů dovezla unikátní zprávy o životě tamních obyvatel.

Právě ženské vystupování a ošetřovatelské dovednosti jí umožnily dostat se mezi ně,a to včetně kanibalských kmenů. Patřila také k prvním bělochům, kteří projevili pochopení pro domorodou mentalitu.

Mary Kingsley při pádu do jámy v Africe zachránila tlustá sukně.

Mary Kingsley při pádu do jámy v Africe zachránila tlustá sukně.

Angličanky vůbec byly navzdory viktoriánským představám o ženské roli čiperné cestovatelky. Isabelle Bird její úspěchy dokonce vysloužily jako první ženě členství v britské Královské geografické společnosti. Měla za sebou čtyřicítku, když v roce 1872 vyrazila do Austrálie a z ní na Havaj, kde vylezla na sopky Mauna KeaaMauna Loa. I dál toho zvládla bohatě: USA, Japonsko, Koreu, Čínu, Vietnam, Singapur, Malajsii, Indii, Persii, Kurdistán, Turecko, Maroko. A čile o tom psala.

A ještě jedno prvenství, dokonce v podobě světového rekordu: V listopadu 1889 vyrazila z New Yorku novinářka Nellie Bly na cestu kolem světa. Zvládla ji za 72 dnů, 6 hodin a 11 minut, čímž trumfla úspěch Verneových hrdinů z knihy Cesta kolem světa za 80 dnů.

První z Československa

Mezi našimi průkopnicemi září Barbora Markéta Eliášová. Rodačka od Brna a pražská učitelka si v roce 1912 vzala roční dovolenou a vlakem přes Varšavu a Moskvu zamířila do Vladivostoku a odtud do Japonska. Chytilo ji za srdce, a aby tam mohla pobýt, přivydělávala si vyučováním němčiny a francouzštiny.

Po roce se přes Spojené státy vrátila domů, ale po vzniku republiky dostala nabídku pracovat v Tokiu na vyslanectví. Sice ho brzy opustila, přesto se do Japonska ještě vrátila. Až v roce 1923 ji vyhnalo tragické zemětřesení v Jokohamě, kde málem zahynula.

Tři roky nato se vydala na poslední cestu, tentokrát lodí: z Londýna dolů kolem nejjižnějšího cípu Afriky, přes Austrálii, indonéské ostrovy a dál Rudým mořem zpátky do Evropy.

Zápis do dějin díky bicyklu

Ženy cestovaly dostavníky, loděmi, vlaky, na koních i velbloudech a v roce 1894 čtyřiadvacetiletá Američanka Annie Londonderry Kopchovsky k tomu nově přidala bicykl.

Podle sázky měla dokázat, že žena obstojí i na cestě kolem světa, a to dokonce sama. Na těžké dámské kolo poprvé sedla pár dnů před startem a časem ho moudře vyměnila za lehké pánské. Vrátila se po patnácti měsících, a i když bicykl kombinovala s vlakem a lodí, do dějin vstoupila.

Annie Londonderry Kopchovsky se vsadila, že svět objede na kole.

Annie Londonderry Kopchovsky se vsadila, že svět objede na kole.

S automobilem cestovatelé začali jezdit mezi světovými válkami a první řidička, která v doprovodu kameramana v roce 1927 startovala kolem světa, byla Němka Clärenore Stinnes. O pět let později dokonce sólově přejela Saharu Švédka Eva Dickson.

A opět nechyběly Češky, vzpomeňme Evu Elstnerovou, Evu Škulinovou nebo Růženu Baumovou. Ve 30. letech najely po boku svých manželů desítky tisíc kilometrů, občas seděly i za volantem. Pak přišla 2. světová válka a s ní jiné starosti. Pro našince navíc hranice zůstaly zavřené hodně dlouho. Ale o tom všem příště.




Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Je třeba zabít Hitlera. Výlet do Vlčího doupěte, kde se měl změnit svět

Hitlerův bunkr měl šest metrů silné zdi a osm metrů silný strop.

Věčný stín, vlhko a miliony komárů. Tak působí na první pohled rozlehlý listnatý les, v jehož středu se nacházejí...

Skotský hrad ovládl rozzuřený jezevec, turisté se do sklepení nedostanou

Skotský hrad Craignethan pochází ze 16. století.

Hrad Craignethan, ležící ve Skotsku, musel být částečně uzavřen pro veřejnost poté, co hradní sklepení ovládl zuřivý...

Žlutý cirkus v Indii. Bez trabantů, ale s Leninem na každém kroku

Lenin vypouští své draky...tento kout Indie je zkrátka rudý - ovšem v mnoha...

Posádka žlutého cirkusu přistála v Indii, ale žlutý cirkus stále nemá. Jejich dva trabanti, maluch a jawa 250 se stále...

Najdete na iDNES.cz