Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Průvodci po indických horách jsem nestačil

  8:00aktualizováno  8:00
První den na cestě po indických horách jsem dostal pěkně do těla. Vydal jsem se na túru do vesnice Padum. Tempu, které uváděl průvodce, jsem tedy rozhodně nestačil. Urazil jsem jen půlku uváděné trasy a byl jsem rád, že jsem rád. Cítil jsem se jako shnilý městský živočich bez kondice, navíc v letech. Hlavní vinu jsem však dával vražedné váze svého batohu.

Podle průvodce se tato první etapa jde asi šest hodin a prvních deset kilometrů  vede po "džípové cestě" - tedy sjízdné terénním autem. Ta ale dnes už sahá dál, až za vesnici Reru.

Vyrazil jsem až po jedenácté (dokupoval jsem poslední potraviny - především sušenky a instantní polívky - a hrozně dlouho balil; ten proklatý stan!) a zhruba za dvě hodiny jsem došel ke klášteru Bardan (3620m, o něco výše než Padum), který byl ovšem zrovna v rekonstrukci.

Po prašné cestě se šlo celkem pohodlně, podle očekávání jsem potkával jen velmi málo lidí (většinou domorodce s koňmi či osly). Naštěstí se celkem rozptýlily mé obavy, že sejdu z cesty; i kdyby nebyla tak široká, vedla stále podél břehu řeky. 

Tak tomu ostatně bylo prakticky po celou délku treku. Brzy jsem shledal, že za tempem, který udává průvodce, poněkud zaostávám.

Už nemůžu!
Proklínal jsem svou tělesnou schránku, na které se projevují přibývající léta. S přetěžkým nákladem na zádech se šlo ale oprovdu špatně. Nicméně jsem byl na cestě teprve pár hodin, takže jsem se ještě dokázal přinutit k většímu výkonu - posledních pět kilometrů bylo stoupání a skoro přesně za šest hodin chůze jsem stál na malé plošině mezi dvěma  vrchy, ve vesnici Mune (3900m).

První část vyprávění o Indii najdete ZDE

Nad cestou stála buddhistická stúpa a za ní budova, podobná turistickým bungalovům, v nichž jsem spal v Ladakhu. Hned vedle  ní byl mlat, po kterém chodila v kruhu čtyři dobytčata a vydupávala obilí.

Jeden vesničan mi řekl, že od bungalovu má klíč láma, který sídlí v druhé části vesnice hluboko v údolí. Tam se mi nechtělo, a tak přišel ke slovu stan. Už se stmívalo, když jsem se chystal vařit polívku. Začal dout prudký vítr, který mi málem odnesl stan. Za dvě hodiny se utišil a nakonec jsem i uvařil.

Krásné zpívání indických školáků
Druhý den jsem se z Mune vydal do vesnice Ičar. Průvodce mě dnes hořce zklamal. Nebo že by naopak? Za předepsaných osm hodin jsem urazil jen půlku trasy. 

Ukázalo se, že máme společnou cestu do vesnice Reru. Tam jsem je pak z výšky pozoroval, jak stojí na obrovském prostranství před školou a pod vedením učitele sborově zpívají.

Náplastí mi ale byly zážitky z tamních vesnic. Už ráno, při cestě z Mune, jsem viděl malé školáky, navlečené do tmavomodrých uniforem (holčičky stejné, jen sukýnky), jak vybíhají z jednotlivých domečků, čekají na sebe a pak společně v hloučku kráčí do školy.

Obešel jsem vesnici a sešel do skalnaté strže, u níž končila džípová cesta. Dál po kamenitém svahu stoupala úzká stezka. Byl jsem v daleko horší kondici než první den a proto jsem si udělal už celkem nutnou přestávku na praní.
 
Překvapení ve vesnici Ičar - dokonalé školství 
Když jsem došel k mostu, vedoucímu k vesnici Ičar, byl jsem se silami v koncích. Vesnice sama byla ještě o nějakých sto metrů výš a mě se tak nechtělo nikam chodit!

Po chvíli jsem se ale vzmužil, vyšplhal vzhůru - a stálo to zato. Zezdola bylo vidět jen budovu kláštera, ovšem nahoře se na několika kopečcích skrývala malebná vesnice, kde všichni pilně sklízeli obilí, jako snad všude, kudy jsem procházel. Také zde používali techniku jačích kopyt. Všechno působilo velice romanticky - ale pak jsem si představil tu půlroční zimu.

Největším překvapením  byla škola, u níž jsem potkal asi devítiletou holčičku, která se mi  hrdě pochlubila, že mají čtyři třídy a 35 žáků.

Na škole visel rozvrh - a já nevycházel z úžasu.  Pět učitelů, intenzivní škola ráno i odpoledne, tři jazyky ( hindí, urdu, angličtina), matematika, dokonce i "science" (věda).

Při zpáteční cestě  ke stanu jsem potkal zástup buddhistických mnichů, respektive 8-10letých mníšků, vedených jedním dospělým. Příjemný závěr dne mi opět pokazil vítr, který mi přes dvě hodiny bránil ve vaření. V noci bylo něco pod nulou.

Detail kláštera Phugtal

Klášter Phugtal

Indické městečko Padum

Představený v klášteře Phugtal

Rodina z vesnice Purne

Indická vesnice Ičar

Začátek treku do vesnice Padum

Autoři:


Témata: Indie, Osel


Nejčtenější

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Procházka za bitvou tří císařů. Sledujte unikátní přenos z okolí Slavkova

V rámci seriálu Cesty kulturní krajinou dnes ve 13:30 zavítáme do krajiny okolo Slavkova u Brna. Projdeme se pěšky a popojedeme kočárem taženým koňmi s hosty,...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Další z rubriky

Japonští turisté před bazilikou Sacré-Couer
Čekají Paříž z filmů a realita je šokem. Japonci z toho i zvracejí

Paříž, město lásky a světel, je především díky filmům a seriálům známá jako jedno z nejromantičtějších míst na světě. Ovšem pro některé turisty je realita tak...  celý článek

Pfaffenstein a königsteinská pevnost, tentokrát ze Spitzsteinu.
Liduprázdnou pustinou Labských pískovců do Saského Švýcarska

I v profláknutém Saském Švýcarsku se dají najít velice přitažlivá místa, kam masový turismus stále ještě nezatnul svůj drápek. Ba naopak. Na této dobrodružné...  celý článek

Hasiči se vzhledem k výšce plamenů a nebezpečí zhroucení věže nemohli po...
Shořela oblíbená vyhlídková Goethova věž ve Frankfurtu nad Mohanem

Největší a nejstarší dřevěnou vyhlídkovou věž ve Frankfurtu nad Mohanem zcela zničil požár. Informovala o tom agentura DPA. Příčiny požáru Goethovy věže...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.