Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Průvodce Jeseníky: NEJ místa a výlety

  12:10aktualizováno  23:51
Tajemná, zadumaná, někdy i hrozivá, jindy zase přívětivá je rozsáhlá oblast Jeseníků a jejich podhůří. Ale ve všech ohledech krásná. Přesvědčila se o tom spousta lidí a spousta milovníků hor i rekreačních turistů. A mnoho dalších se o tom přesvědčí.

Snad nejlépe vystihl jesenickou přírodu šumperský básník a spisovatel Miroslav Kubíček: "Nad sváry kotlin, z mraků jak z hořáků každou chvíli praská, voda vodu kalí, kopce v kopcích bloudí, za horou hora, za vodou voda a pořád dál je těžší přidat slova."

Turisté objevili krásu Jeseníků už v 19. století a od té doby jsou nejvyšší moravskoslezské hory spojeny s turistikou. V oblasti působila řada turistických spolků. Organizovaná horská turistika zde slaví už 125 let. První turistický spolek v regionu vznikl v tehdejším Frývaldově, dnes Jeseníku, a to v roce 1881. Spolky zanechaly pro budoucí generace řadu značených stezek, horské chaty i rozhledny.

Mystická místa a ráj pro cyklisty

Oblast Jeseníků je protkána nádhernými turistickými trasami pro pěší turisty s řadou zajímavostí. Hory jsou přívětivé i k vyznavačům horských kol. V zimě zase otvírají svou štědrou náruč lyžařům.

Jeseníky a jejich podhůří jsou také plné mystiky. Jsou tu Petrovy kameny, kde se podle pověr slétaly čarodějnice.

Nebo skalní útvar zvaný Venušiny mísy. Vychází z pověry, že jsou dílem lidských rukou, a pověsti hovoří o tom, že se zde konaly krvavé orgie pohanských Germánů na počest bohyně Venus.

Nebo tajemné mechové jezírko na Rejvízu, kde je podle pověsti potopena celá osada. Podobných míst nalezne pozorný turista na Jesenicku řadu. Prostor pro fantazii a pastvu pro oči nabízejí také jeskyně.

Celou oblast Jeseníků však netvoří jen několik známých hor a zimních středisek. Rozkládá se na ploše 3600 kilometrů čtverečních. Dominantou je Hrubý Jeseník, dále ji tvoří Nízký Jeseník, Rychlebské hory, skupina Králického Sněžníku, území Zlatohorské a Hanušovické vrchoviny.

Rozvodí tří moří

Jesenická příroda je v některých částech natolik jedinečná, že zde byla v roce 1969 na ploše 740 kilometrů čtverečních vyhlášena chráněná krajinná oblast. Na území Jeseníků vznikly dokonce národní přírodní rezervace: Praděd, Šerák-Keprník, Rejvíz a rašeliniště Skřítek.

Kromě zachovalé přírody představuje oblast Jeseníků důležité vodohospodářské území. V oblasti Králického Sněžníku na jižním svahu hory Klepý se nachází uzel rozvodí tří moří, a to moře Severního, Baltského a Černého. Rozvodí mezi Baltským a Černým mořem probíhá hlavním hřebenem Hrubého Jeseníku.

Zdejší drsný kraj zrodil geniálního léčitele Vincenta Priessnitze, pro kterého bylo pozorné sledování zdejší přírody podle jeho životopisců jedinou lékařskou univerzitou, kterou absolvoval. Světově proslulý rodák založil tradici léčení vodou, ve kterém dodnes pokračují stovky lázní po celém světě.

CO VIDĚT - vybrané tipy na místa a výlety

Přechod Jeseníků: nejhezčí horská túra v Česku

Přechod hlavního hřebene Hrubého Jeseníku patří k nejkrásnějším horským túrám u nás. V létě tu na vás čekají nejen překrásné krajinné scenérie, ale i příroda plná života s množstvím neobvyklých horských květů. Jaká je nejlepší trasa? Celý přechod krok za krokem - ZDE.

 

Dech starogermánské mystiky

Necelé tři kilometry od Velké Kraše na Jesenicku se nachází mystické skalní město se skalními mísami, sedadly a výklenky zvané Smolný vrch. "Práci" na skalních mísách zahájil kdysi ledovec. Postupná eroze je přetvořila do tvaru o průměru až jednoho metru a objemu i pět set litrů. Často mívají i odtokový kanálek, který spojuje několik pod sebou ležících misek.

Lidé těmto útvarům říkali Venušiny misky. Název je podle dostupných pramenů odvozen od bohyně Venus - Freia ze starogermánské mytologie. Vychází z pověry, že šlo o obětní místa a misky sloužily pro zadržení krve lidských obětí obětovaných na počest bohyně Venus.

Jesenické panoráma

Rozhleden je v oblasti Jeseníků osm. Jeden z nejkrásnějších výhledů do krajiny nabízí ta na Zlatém chlumu nad Jeseníkem, ležící v nadmořské výšce 875 metrů. Z kamenné rozhledny vysoké šestadvacet metrů lze směrem na sever dohlédnout až k Otmuchovskému jezeru v Polsku, jižní pohled zachycuje celé pásmo Hrubého Jeseníku od Pradědu po Šerák. Západním směrem je vidět skupina Králického Sněžníku a na severozápadě jsou jako na dlani Rychlebské hory.

Od května do září je rozhledna otevřena denně od 10-18.hodin.

Tam, kde vzniká ruční papír

Na výletech po Jeseníkách a jejich podhůří rozhodně nesmíte minout Velké Losiny. Zdejší zámek je považován za klenot moravské renesance a ruční papírna je zase ojedinělým živým muzeem papíru. Zámek proslul v sedmnáctém století jako místo, odkud byly zahájeny nechvalně proslulé čarodějnické procesy, které si vyžádaly v širokém okolí desítky obětí.

V ruční papírně se papír vyrábí tradičním postupem, čerpáním papíroviny vyrobené z bavlny a lnu na síto, už od konce šestnáctého století. Od roku 2002 je papírna Národní kulturní památkou a usiluje také o zápis do knihy Světového kulturního dědictví UNESCO.


Velká kotlina: botanický zázrak střední Evropy

Velká kotlina v Jeseníkách patří k přírodovědecky nejcennějším lokalitám střední Evropy. Pestrost přírody je zde naprosto jedinečná. Některé druhy rostlin se nevyskytují nikde jinde na světě.

Trasa našeho výletu začíná v Malé Morávce u autobusové zastávky. Po modře značené cestě jdeme směrem na Karlovu Studánku. Na křižovatce odbočíme vlevo směrem na Karlov. Po pravé straně se zvedá skalnatý ostroh Kapličkový vrch s kaplí Nejsvětější Trojice z roku 1690, kde je dnes muzeum.

Po návštěvě kaple pokračujeme přes řeku a ze silnice odbočíme na lesní cestu a jdeme po modré proti proudu Moravice. Asi po pěti kilometrech se dostaneme na spodní vyhlídkovou plošinu Velké kotliny. Pohled do monumentálního ledovcového kotle obrušovaného v zimě pravidelnými sněhovými lavinami je úchvatný. Určitě stojí za to mít s sebou dalekohled, protože jinak zůstanou našim očím mnohé z krás utajeny.

Ve srázech vystupují skalnatá žebra a terasy, přes které přepadávají bystřiny a malé vodopády. Velká kotlina je nejbohatší botanickou lokalitou v Česku. Souběžně s modrou značkou sledujeme naučnou stezku.

Odtrhnout oči od velkolepé scenerie je těžké. Návštěva Velké kotliny je sice největším zážitkem, ale trasa zde zdaleka nekončí. Impozantně působí také skály Vitáskovy rokle v sousedním Wimmerově a Grabovského žlebu. Turistický chodník se točí postupně až k horní vyhlídkové plošině, odkud je Velká kotlina znovu jako na dlani. Blízko vyhlídkové plošiny pramení řeka Moravice.

Vystoupáme až na rozcestí nad Velkou kotlinou, odkud je při dobré viditelnosti vidět až do Beskyd a hanáckých rovin. Pomalu sestupujeme po žluté značce. Míjíme Temnou horu a cesta pokračuje dál lesním porostem až do Karlova a po známé cestě do Malé Morávky. S převýšením 760 metrů trvá šest a půl hodiny.



Foto: Martin Janoška

Dřevěné církevní skvosty

Jesenické podhůří skrývá dva kouzelné renesanční dřevěné kostelíky. Ten známější stojí v Maršíkově. Dřevěný kostelík svatého Michala z roku 1609 má jedinečně zachovaný původní interiér a z pozdější doby také unikátní varhany. Zájemci o prohlídku se mohou zastavit u správce, pana Lichnera, bydlícího nedaleko, který jim kostelík ochotně ukáže.

Další dřevěný kostelík stojí v nedaleké Žárové. Je zasvěcen svatému Martinovi a byl postaven v roce 1611. Interiér na rozdíl od kostelíku v Maršíkově není původní, ale je barokní. Rovněž žárovský kostelík je přístupný. Stačí zajít do nejbližšího domu a požádat správce pana Jabůrka.

Kaskády Prudkého potoka

Prudký potok rozhodně není nic dlužen svému jménu. Na svém horním toku vytváří četné kaskády a peřeje.

Cesta začíná u železniční zastávky ve Vysokých Žibřidovicích po žluté značce. Dojdeme až do obce, odkud vede lesní cesta do sedla, kde stojí barokní sousoší Krista na hoře Olivetské. Sousoší dal postavit v roce 1780 děd slavného hudebního skladatele Franze Schuberta.

Následuje cesta krátkým žlebem až do rekreační osady Vysoká, kde se roku 1763 narodil skladatelův otec. V osadě je barokní kaple, kterou po roce 1990 nechali místní chataři jako téměř zničenou opravit a dnes je v ní malé muzeum rodiny Schubertů.

Stezka pokračuje dál loukami a lesem. Přes žleb Zeleného potoka odbočíme vlevo a vystoupáme na místo zvané Čtyři rohy, kde stojí turistický přístřešek. Od Čtyř rohů je pěkný výhled na celé Staroměstsko. Dál putujeme po modré značce kolem lovecké chaty Babuše. Vystoupáme na vrchol Podbělky a hřebenem místy po haťovém chodníku přes řadu malých rašelinišť se dostaneme na vrchol Sušiny. Za námahu budeme odměněni nádhernými výhledy do okolí.

Z rozcestí na vrcholu Sušiny se vydáme po červené dolů k vojenským pevnůstkám řopíkům, až dojdeme k Prudkému potoku. Musíme překračovat balvany a podlézat spadlé kmeny. Zkrátka úplná divočina! Vše doplňuje několik menších vodopádů. Voda Prudkého potoka je zde tak prokysličená, že je úplně bílá a vypadá jako klikatící se sněhová lavina.

Dojdeme až na turistické rozcestí zvané Pod Srubem. Odtud pokračujeme až k hájence Bystřiny. Od hájenky jdeme k tábořišti a za železničním přejezdem přes silnici odbočíme k železniční zastávce Vysoké Žibřidovice.



Foto: Jan Doležal / www.outdoor.webz.cz

Kameny tvoří okno Jeseníků

Kamenné okno postavil pod Červenou horou podle jedné z jesenických pohádek Praděd. Zaklínil do sebe ohromné balvany a vzniklým otvorem pozoruje své jesenické království. Určitě stojí za to pohádkové místo navštívit. A na trase z Červenohorského sedla rozhodně nejde jen o Pradědovo Kamenné okno. Jen málokterá z jesenických tras je tak plná nádherných výhledů do krajiny.

Z Červenohorského sedla se vydáme po červené značce k rozcestníku Bílý sloup. Odtud po žluté stoupáme na vrchol Červené hory. Po pravé straně se nachází Sněžná kotlina, kde byl kdysi ledovec. Kotlina získala svůj název podle toho, že se zde drží sníh až do léta.

Z vrcholu Červené hory je nádherný rozhled na všechny světové strany. Jako na dlani jsou hřebeny Jeseníků a celé Jesenicko. Z Červené hory potom sestoupíme ke skále Kamenné okno. Z vrcholu skály se otvírá další kouzelný pohled, tentokrát do údolí říčky Bělé stékající z jesenických svahů.

Kamenné okno skutečně vypadá tak, že o jeden mohutný balvan nějaká neznámá síla opřela další obrovský kámen. Je bezesporu jedním z nejzajímavějších kamenných výtvorů přírody v Jeseníkách. Od Kamenného okna vede cesta po zeleně značeném chodníku ke skále Točník. Z vrcholu je další nádherný výhled. Uvidíme Keprník, část Rychlebských hor či rozhlednu na Zlatém chlumu.

Z rozcestníku Pod Točníkem pokračuje dolů modře značená cesta do Filipovic. A odtud po žluté značce dojdeme až k Mariinu prameni. Trasa dál vede okolo skály Jeřáb. Po lesní cestě stoupáme až k Pekárce a výlet ukončíme opět na Červenohorském sedle. Poměrně náročná trasa je dlouhá sedmnáct kilometrů. I s přestávkami je možné výlet zvládnout za šest hodin.



Foto: Martin Rieger


Zpívající vodopády v Rychlebských horách

Z Rychlebských hor, které jsou součástí Jeseníků, stékají desítky potoků a potůčků, které získaly pojmenování po své barvě, kterou jim většinou dávají zde se vyskytující horniny: Bílý potok, Červený potok, Stříbrný potok...

Právě Stříbrný potok na své cestě vytváří zřejmě nejkrásnější vodopády Jeseníků: Nýznerovské. Cesta k vodopádům vede po modré značce od železničního nádraží ze Žulové až na náměstí k mostu. Odtud se můžeme vydat po břehu Stříbrného potoka, který dostal název pro svou stříbřitě lesklou vodu. Podle pověstí se sem vydal i vodník z druhé strany Jeseníků poté, kdy se dozvěděl o jeho kráse.

Podél koryta potoka postupujeme až k osadě Nýznerov.

Potom pokračujeme až k Nýznerovským vodopádům, které se nacházejí v romantické soutěsce nad ústím Bučínského potoka do potoka Stříbrného. Soustava kaskád, odkud se voda řítí, dosahuje výšky čtrnáct metrů.

Příroda tu vytvořila nádhernou scenerii, jakou mohou Rychlebským horám závidět i hory mnohem vyšší a známější. Voda zde dovedně využila střídání měkčích a tvrdších hornin a postupně vytvářela prahy, které se stále zvyšují.

Vodopády jsou vyhledávanou turistickou atrakcí. Lidé, kteří chodí k vodopádům častěji, tvrdí, že "Nýzneráky" rozehrávají zvláštní píseň a mění svou barvu od stříbrné ranní až po ocelově šedou večer. Fajnšmekři, kteří tu odhodí svršky a stoupnou si pod padající vodu, jsou doslova uneseni. Díky vydatnému průtoku voda každého odvážlivce pořádně promasíruje. Už v dávné minulosti podle pověsti lidé věřili v magickou a uzdravující sílu zdejších vodopádů.

Osvěženi ledovou vodou a pohledem na úchvatnou scenerii pokračujeme po zeleně značené cestě až k rozcestníku Pod Chlumem. Odtud vystoupáme až do sedla zvaného Pekla. I když jde o nádherné místo, lidé sem nikdy příliš nechodili. Podle názvu není těžké uhodnout proč.

Z Pekla pokračujeme v cestě po žluté po českopolské hranici. Od vrcholu Špičák potom pokračujeme po červené až do Žulové. Pokud mají být Nýznerovské vodopády vyvrcholením a osvěžením na závěr, lze trasu absolvovat v opačném směru. Středně náročná trasa je dlouhá devatenáct kilometrů a vykazuje převýšení 582 metrů.

Odkud teče voda do tří moří

Výlet na Králický Sněžník, historické trojmezí Čech, Moravy a Kladska, začíná v osadě Horní Morava na Hanušovicku. Pro turisty hledající klid je to pravý terén. Celý den můžete chodit divokou přírodou posetou mohutnými balvany. Celý výlet krok za krokem ZDE.

 

Na Praděd a Petrovy kameny aneb po hřebeni hor

Trasa vede od tradičního turistického východiska v sedle Skřítek. Od stejnojmenného motorestu je třeba přejít hlavní silnici. Odtud po zelené značce pokračujeme až k rozcestníku Nad Skřítkem. Napravo ve směru trasy leží národní přírodní rezervace Rašeliniště na Skřítku, která však není přístupná. Celý výlet krok za krokem - ZDE.

 

Dlouhé stráně - pro mnohé div, pro jiné údiv

Mnoho lidí přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně v Jeseníkách obdivuje. V roce 2005 dokonce stavba zvítězila v anketě serveru iDNES jako největší ze sedmi divů Česka. Ekologové se však Dlouhými stráněmi nikdy nesmířili. Podle nich nenávratně poničila zdejší přírodu - čtěte Div Česka, nebo pohrobek socialismu?


 

Kam na jídlo v Jeseníkách - 6 dobrých hospod

Na cestách vždy vyhládne a dobrých hospod není nikdy dost. Přinášíme vám několik tipů na zajímavé restaurace v Jeseníkách. Raději si je ale přečtěte po obědě, aby vám z těch dobrot nezačalo kručet v břiše. TIPY ZDE.

Praděd (1491 m) s turistickou chatou Barborka

Na větším snímku vidíte, jak to kdysi vvypadalo v místech, kde dnes stojí elektrárna Dlouhé Stráně. V menší vložené fotogrrafii vlevo vidíte pro srovnání dnešní okolí Františkovy myslivny – pamětníci sem raději ani nechodí.

Dlouhé Stráně, biologicky i lidsky mrtvá dolní nádrž

Provozní budovy elektrárny Dlouhé Stráně – nevypadají nejhůř, to je fakt

Mravenečník okolo roku 1980. Františkova myslivna je ještě v lese, na Dlouhých stráních vpravo jsou patrny již zemní práce.

Starý lovecký chodník přes rašeliniště na Velké Jezerné

Vrchol Mravenečníku

Dlouhé stráně. Takto to tam nahoře kdysi vypadalo

Vysokohorská romantika na český (anebo ČEZský) způsob.

Letecký pohled na Dlouhé Stráně, nenarušená příroda a krajina v podání ČEZ

Dnešní okolí Františkovy myslivny – pamětníci sem raději ani nechodí

Horní nádrž Dlouhé Stráně

'Průmyslová' hora Mravenečník

Praděd

Kolo před hospodou na Pradědu

Petrovy kameny z Pradědu

Stoupání na vrchol Pradědu

Vysílač na Pradědu

Praděd

Zámek Jánský vrch

Jeseníky, Venušiny misky

Rozhledna na Zlatém chlumu

Nýznerovské vodopády

Jeseníky, kamenné okno pod Červenou horou

JESENÍK. Na Sluneční stráni v lázeňském Jeseníku najdete kamenné plastiky. Je odtud výhled na okolní hory.

Jeseníky, Velká kotlina

Velké Losiny

Dřevěný kostelík v Maršíkově





Nejčtenější

Microsoft Image Composite Editor - výběr zobrazení (projekce)
NÁVOD: Jak vyfotit a složit dechberoucí panorama? Zvládne to každý

Široké panoramatické fotografie dokážou na první pohled zaujmout. Lépe zachytí pohled na město nebo krajinu a zprostředkují tak zážitek, který běžná fotka 4:3...  celý článek

Solná poušť po dešti
Dotknout se nebe. Putování nádhernou Bolívií s bleskem za zády

Druhá půlka mého bolivijského pobytu byla stejně nabitá jako ta první. Vydáváme se na povedený trek do And, poté sestoupíme do Amazonské nížiny a nakonec...  celý článek

Hrad Sklabiňa. Někdejší sídlo Turčianské župy lehlo popelem až rukama...
Skromné a tiché Slovensko. Cyklovýlet po Turčianské magistrále

Turiec je malebná slovenská kotlina sevřená horami ze všech stran. Velice estetická krajina s pohádkovými přírodními scenériemi a absencí masového moderního...  celý článek

Etnograf, spisovatel, novinář a bývalý velvyslanec ČR v Kolumbii a Ekvádoru...
Islám nás zničí stejně jako kolonizátoři indiány, řekl v Rozstřelu etnograf

Západní civilizace se podle etnografa Mnislava Zeleného Atapany chová k indiánům stejně jako dobyvatelé v 16. století. Nedávná vražda deseti indiánů na...  celý článek

Barely ropy zkrátka k Dubaji patří. Snímek byl pořízen 4. srpna 1961.
Před padesáti lety bylo v Dubaji 13 aut. Neznámá fakta o ropné metropoli

Perla pouště. Marnotratná, krásná, fascinující. Ačkoli je Dubaj známá svým oslnivým luxusním životním stylem a světovými rekordy, její kořeny sahají do...  celý článek

Další z rubriky

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.