Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Proti proudu do Štěchovic

  9:53aktualizováno  9:53
Oblast kolem Štěchovic, kam se dostaneme autobusem ze smíchovského nádraží, je spojována již od 12. století s vorařským řemeslem. Když o 400 let později nařídil Karel IV. upravit koryto Vltavy, započal tím velkou slávu Svatojánských proudů, drsné romantiky zdejších skalních útvarů, v minulém století proslavených hlavně trampy a jejich osadami.

Když v roce 1865, 26. srpna, doplul do Štěchovic první parník Praha řízený místním rodákem, kormidelníkem Josefem Taterem, byly břehy řeky obleženy jásajícím davem. Jízdné stálo 65 krejcarů, zpáteční jízdenka se pořídila za 1 zlatý a 4 krejcary.

Parníky do Štěchovic nepřestaly jezdit dodnes, jen cena jízdného a technická stránka plavidel se zvedly. Ostatně technika později vytlačila ze Štěchovic i podstatnou část romantiky Svatojánských proudů. Zanikly v roce 1938 stavbou štěchovické přehrady. Zbytkem jejich kouzla je možné se pokochat při výstupu nad přehradu, kde vede strmými stráněmi s výhledem na vodní plochu úzká turistická stezka. Její zvláštností je, že prochází i územím elektrárny, takže jdete lesem odděleni od něj drátěným plotem nejen po stranách ale i nad hlavou.

Také vznik kostela sv. Jana Nepomuckého, secesní dominanty Štěchovic, souvisí s vltavskou plavbou. Roku 1840 zde koupil sedlák Matěj Rada hospodu Na Saláši a od základů ji přestavěl. Dle kroniky se kromě provozu hospody začal zabývat i obchodem s palivovým dřívím. Kupoval lesy na paseky, dřevo pak plavil svými šífy do Prahy. Kromě toho zásoboval dřívím místní i okolní hrnčíře, a tím nabyl velkého jmění. (Jedno hrnčířství se zachovalo nedaleko kostela do dnešních dnů.)

Podílel se na všech pracích, pomáhal svým dělníkům na vorařských šífech, a tak se stalo, že při velké vodě v zimě roku 1853 se jeho plně naložené plavidlo převrhlo a Rada po ledové koupeli onemocněl zápalem plic. 16. března 1853 sepsal poslední vůli, kde vyčíslil své pohledávky včetně úroků, které činily 20 089 zlatých, a obnos věnoval na stavbu kostela ve Štěchovicích. Jeho přáním bylo, aby byl dostavěn do konce roku 1854.

Projekt kostela byl svěřen navrhovateli dostavby chrámu sv. Víta na Hradčanech - arch. Kamilu Hilbertovi. Architektonické řešení kostela sv. Jana Nepomuckého je označováno za vzor slohu nové secese a postaven je z tenkrát objevného materiálu, betonu. Nástěnná výzdoba je od Františka Fröhlicha, křtitelnice navrhoval Václav Sucharda. Vnější sochařské práce nad vstupním portálem jsou dílem Čeňka Vosmíka. O vstup do kostela je nutné požádat v blízké faře popřípadě využít doby bohoslužeb. Závěrem dodejme, že přání Matěje Rady ohledně roku dostavby kostela se nepodařilo splnit. Byl totiž dokončen až v roce 1913.

Autor:




Nejčtenější

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Další z rubriky

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...
Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem Kyjova, který překvapuje přirozeným...  celý článek

Gepardí paterčata ve svém výběhu v pražské zoo (26. srpna 2017)
Pátá nejlepší zahrada světa. Pražská zoo boduje v žebříčku TripAdvisor

Zoo Praha se v konkurenci stovek špičkových zoologických zahrad celého světa umístila na pátém místě. Jde o hodnocení globálního cestovatelského portálu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.