Není Ladin jako Ladin
Po příjezdu do regionu Alta Badia nelze přehlédnout trojjazyčné značení. Na cedulích i mapách sousedí s nápisy v italštině a v němčině ještě názvy v třetím jazyce - ladinštině. To je prastarý jazyk zdejších horalů, zvaných Ladinové, kteří jsou původními obyvateli oblasti. S nechvalně známým teroristou nemají kromě fonetické podobnosti společného nic.
Zatímco některá jména jsou si v různých jazycích podobná, jindy to vypadá na tři různá místa. Například italský název obce Colfosco je v němčině Kolfuschga a v ladinštině Calfosch.
Ladinština se učí i ve školách a místy ji ovládá až 90 % obyvatel. Ladinové se v oblasti Dolomit usadili zhruba v 16. století př. n. l. a podle některých zdrojů jsou dokonce považováni za potomky Keltů. Díky těžko přístupnému terénu si uchovali nejen původní jazyk, ale také tradiční zvyky a kuchyni.
La Ila, Stern, La Villa – jedna z mnoha trojjazyčných cedulí, které jsou běžné v italské oblasti Alta-Badia. Pořadí jazyků bývá obvykle: italština, němčina, ladinština
Kouzlo ubytování v malebném Colfoscu
Pokud se chcete vyhnout davům, můžeme doporučit ubytování v Colfoscu, vesnici ležící tři kilometry po silnici z Corvary směrem k sedlu Passo Gardena. Hlavní výhodou je, že cesty do okolních skal začínají "hned za barákem". Colfosco (1 645 m) je totiž nejvýše položenou obcí v oblasti.
Pokud si trochu přivstanete a budete mít štěstí na počasí, pak vám první ranní sluneční paprsky nabídnou neopakovatelnou scenérii při pohledu na pohoří Sella group. Asi nejkrásnějším místem pro pozorování ranní světlohry je okolí farního kostela Saint Vigilius. Není divu, že jeho věž na pozadí skal zdobí většinu místních pohlednic. Kostel, vysvěcený v roce 1419, napovídá, že tu lidé žijí už odedávna.
Ve chvíli, kdy ručičky kostelních hodin poskočí na osmou ranní, dostává kostelní zvon vážnou konkurenci. Na scénu přicházejí krávy, které nelze přehlédnout ani přeslechnout. S neúprosnou pravidelností putují dennodenně za nepřetržitého vyzvánění vlastních zvonců na pastviny. V tu chvíli patří úzká silnice, i s nadílkou, kterou upustí tu a tam na zem, pouze jim. Sotva ale krávy zmizí za poslední zatáčkou, projede cestu pastevec ve vozítku s velkým kartáčem a silnici co nejdůkladněji uklidí.
Ne všechny krávy musí putovat po silnici. Některé stodoly jsou postavené ve svažitém terénu tak důmyslně, že z horního patra vede k pastvině na protější straně silnice jakýsi nadchod.
Pokud zvolíte ubytování bez stravování, pak se můžete každé ráno zastavit v malém krámku a nakoupit zdejší výborné pečivo obložené bohatým výběrem místních vyhlášených sýrů a uzenin. Na větší nákup je třeba se vypravit do 3 kilometry vzdálené Corvary.
Do průsmyku Paso Gardena kolem orchidejových luk
Jedna z příjemných, téměř odpočinkových cest, vede z Colfosca do horského průsmyku Paso Gardena (2 121 metrů) a zabere vám necelé tři hodiny. Pokud nebydlíte v Colfoscu, můžete zaparkovat přímo u zdejšího kostela. Odtud se vydáte vzhůru podél vleku. U jeho posledních sloupů zabočíte doleva po turistické cestě značené jako 8B. Lemuje ji kleč, kterou tu ochránci přírody částečně vyřezávají, aby nevytlačovala vzácné rostliny.
Po krátkém stoupání odbočíte vlevo a cesta s označením 8 vás pohodlně dovede až do sedla Paso Gardena.
Cestou vás čekají travnaté stezky, občasný řídký porost borovice limby a výhledy na strmé skalnaté útvary. V letních měsících zdejší louky zdobí řada květů, které se u nás s oblibou pěstují na skalkách a v zahradách. Tady jsou však vzácné tím, že rostou ve svém přirozeném prostředí. Ať už je to orlíček tmavý, nízké keříky pěnišníku podobného našim azalkám, hvězdnice alpská připomínající fialovou kopretinu, oranžová lilie cibulkonosná. Nechybí ani zástupci orchidejí.
Sedlo Paso Gardena, ležící v nadmořské výšce 2 121 metrů, je oblíbenou zastávkou turistů, cyklistů i motoristů. Málokdo opomene v těchto místech přibrzdit a rozhlédnout se do kouzelné krajiny. Za nepříznivého počasí přijde za vděk horký čaj v místní restauraci.
Passo Gardena spojuje údolí Val Gardena s oblastí Alta Badia. Průsmyk svírají z jedné strany výčnělky masivu Pizes de Cier, z druhé severní strany Gruppo del Sella. Zajímavostí je, že první zdejší stavby vznikly v roce 1915 z ryze praktických válečných pohnutek, jako zázemí pro zásobování armády.
Pokud se nebudete chtít vracet stejnou cestou, pak můžete pro návrat využít turistickou trasu číslo 650, vedoucí pod silnicí do Colfosca. Zpátky můžete i autobusem nebo lanovkou.
K horské chatě Regensburger Hütte (2 037 metrů)
Čeká vás výlet po udržované horské cestě, která kromě častého stoupání neskrývá žádné záludnosti. Je proto vhodný i pro méně zkušené turisty.
Putování začíná nad městem Selva Val Gardena u penzionu Daunëi (1 700 metrů). Po hodině a čtvrt stoupání řídkým lesem po cestě číslo 3 dorazíte na malebně položenou louku s bistrem Juac ve výšce 1 903 metrů. Tady se můžete občerstvit nejen jídlem, zvlášť výborné jsou zdejší polévky, ale také nádherným výhledem. Za pěkného počasí stačí usednout do lehátka a vychutnávat panoramatický rozhled na hory obklopující údolí Gardena.
Pak můžete zhruba dvě hodiny pokračovat po stezce číslo 3 k nejvyššímu bodu putování, k horské chatě Regensburger Hütte (italsky Rifugio Firenze in Cisles, 2 037 metrů). Chata je otevřená pouze v letní sezoně. Zpět můžete buď stejnou trasou nebo podél lanovky do St. Christiny, kde milovníky květin potěší pohled na stráň lilií zlatohlavých.
Z města kopřiv za krásou alpínských luk na Secedu (2 518 metrů)
Atraktivní výlet můžete podniknout z městečka St. Ulrich, ležícího v nadmořské výšce 1 236 metrů, na vrchol Seceda (2 518 m). Mimochodem, ladinský název obce Ortisei je doložený jako Ortiseit v roce 1288, a pochází z latinského urticetum, "místo kopřiv".
Na Secedu s oblibou míří paraglidisté, ale i náročnější turisté, kteří touží po kamenitých stezkách zpestřených ocelovými lany nebo žebříky. Výlet nadchne i děti, pro které jsou připraveny drobné atrakce u horských chat, jichž je na stráních Secedy nejméně dvacet.
Autem z Colfosca do St. Ulrichu (27 km) to trvá zhruba 40 minut. Poměr stálých obyvatel a turistů je v St. Ulrichu téměř 1:1. I s přilehlými obcemi tu žije 5 635 obyvatel, hotely a penziony hostům nabízejí 5 700 lůžek.
Lanovka na vrchol Secedy stojí dospělé 18 eur, děti od 6 do 12 let 9 eur. Pokud pojedete pouze do přestupní stanice Fernes, ušetříte polovinu ceny. U spodní stanice lanovky je možné využít placené parkoviště.
Od roku 2007 je na vrcholu Secedy v provozu panoramatická vyhlídka. Za dobré viditelnosti si tu můžete vychutnat výhled téměř na celé jižní Tyrolsko, na hory v Trentinu, Lombardii a Rakousku. Nejvyšší vrcholy pokrývá celoročně sníh. Z tohoto místa můžete za pěkného počasí obdivovat skalní masivy Tofana, Sciliar a Sella Massif na Sassolungo i samotnou perlu Dolomit - Marmoladu.
Možná budete překvapeni, jak je v nadmořské výšce přes 2 500 metrů živo. Nepřehlédnutelná jsou kavčata žlutozobá - černí ptáci velikosti holuba s červenýma nohama a žlutým zobákem. Poletují tu však i křehké babočky a modrásci.
Po turistické stezce 2B můžete vstoupit do známého přírodního parku Puez-Geisler, který má rozlohu 102 km2. Pouhou půl hodinu cesty od hranice rezervace se můžete občerstvit v příjemné malé chatě Piera Longa (2297 m), nabídnou vám hned několik dobrot včetně vynikajícího všudypřítomného štrúdlu. Zpátky buď pohodlně sestoupíte po zpevněné cestě do St. Ulrichu, nebo sjedete opět lanovkou.
může se hoditTuristické ukazateleDolomity jsou dobře značené turistickými červenobílými směrovkami s číselným značením, často doplněné informací o hodinové vzdálenosti cílového místa. Doporučená literatura* Velký turistický průvodce Dolomity - 110 turistických tras a lezeckých stezek se zobrazením, součástí je i turistická mapa (1:200 000), 200 fotografií LadinštinaLadinština (ladinsky Ladin, italsky Ladino, německy Ladinisch) je románský jazyk, jímž se mluví v italských provinciích Bolzano, Trento a Belluno. Je těsně spjata s jazyky furlanštinou (oblast Friuli-Venezia Giulia - okolí města Udine) a rétorománštinou (Švýcarsko). Užitečné webywww.altabadia.org - informace o oblasti Alta Badia (italsky, německy, anglicky, holandsky) |