Procházka po dně tří moří

- Máte fantazii? S její pomocí můžete při procházce Prahou zažít velká dobrodružství. Uvidíte exploze sopek, zahlédnete trilobity, budete plavat mezi rybami teplého korálového moře a pohlédnete do očí jeskynního lva. Praha je - bez nadsázky - pro geology nejzajímavějším hlavním městem na světě. Z památek v jejím okolí je možné číst si jako v knížce o událostech z doby před půlmiliardou let až po současnost.
Z hlediska věčnosti není pravda, že by Čechy neměly moře - byly zde postupně dokonce tři. Moře zde v té době uložila vrstvu hornin asi čtrnáct kilometrů mocnou. Voda ustupovala a vracela se, pohyby kontinentů zvedaly do výše vysoká horstva a mohutné síly přírody je znovu a znovu rozdrobovaly, obrušovaly a odnášely. Přesto toho zbylo dost. Namátkovou geologickou exkurzi, která může mít desítky zastávek, začněme na dně prvního z moří.

První moře: skály Divoké Šárky

(Starohory, před více než 600 miliony let)

Hluboké moře kolem nás je chladné, žijí v něm jen primitivní rostlinné a živočišné organismy. Skály Divoké Šárky kolem nás jsou buližníky, které původně vznikaly z horkých minerálních pramenů na dně moře. V té době se bahnité dno v okolí Prahy otřásalo výbuchy sopek, ze kterých proudila horoucí láva.

Druhé moře: Novoveská sopka v Prokopském údolí

(Prvohory - silur, před 430 miliony let)

Zbytky vulkánu, který mohl připomínat Etnu či Stromboli, najdete v Prokopském údolí. Tamní Hemrovy skály tvoří vyvrženiny a lávové proudy Novoveské sopky. Soptila jen krátce, asi milion let (to je z hlediska geologie opravdu velmi krátká doba), nejprve na dně moře, později její kužel čněl nad hladinu. Moře se v té době změlčilo a svahy sopek pod hladinou kypěly životem. Potápěč by tam zahlédl barvitou směs hlavonožců, ramenonožců, plžů, mlžů, lilijic. A také trilobitů, kteří se stali symbolem geologie okolí Prahy. Jejich zkameněliny jsou fascinujícím důkazem života v dávných dobách.

Druhé moře: korálový útes na Kavčích horách

(Prvohory - devon, před 412 miliony let)

Území Prahy v té době leželo na rovníku a v tropickém moři vznikaly korálové útesy, podobné těm současným. Jeden z nich ležel také v oblasti dnešních Kavčích hor - tam z něj však nic nezahlédneme. V lomu U kapličky pod Barrandovskými terasami leží ovšem balvany, které se od útesu utrhly a ukrývají zkamenělé korály a další živočichy. Z vápnitých schránek mořských živočichů na mořském dně vznikly mocné vrsty vápenců, které zahlédnete na nejrůznější místech Prahy, od obkladů barokních kostelů po kavárenské stolky. Tvoří také nejznámější geologickou památku Prahy - Barrandovu skálu. Obrovské horotvorné tlaky její vápence v dalších milionech let proměnily v patrně nejkrásnější vrásy v Evropě.

Subtropický prales: Petřín

(Druhohory - svrchní křída, zhruba před 100 miliony let)

Tehdy by se nad námi skláněla klenba subtropického pralesa s nejrůznějšími živočichy, houštinami kapradin a mnoha druhy květeny. Čechy tehdy pokrývala soustava sladkovodních jezer. Ze zbytků rostlin vznikalo málo kvalitní a málo mocné uhlí. V minulém století se s nevalným úspěchem dobývalo v nitru Petřína, který částečně tvoří vrstvy z tohoto období. V té době pobíhali po světě obrovští dinosauři, v okolí dnešní Prahy bychom ovšem brontosaura nejspíš nepotkali brzy vše potřetí a naposled zaplavilo moře.

Třetí moře: příboj u Ládví

(Druhohory - svrchní křída, před 98 miliony let)

Velká skála u Ládví tehdy byla ostrovem vyčnívajícím z teplého subtropického moře. I dnes tam můžete nalézt zbytky divokého mořského příboje, který si pohrával s velkými balvany. V mělkých zátočinách poblíž písčitých pláží žilo mnoho druhů měkkýšů. Do písku se zavrtávali raci, před četnými žraloky prchala hejna malých i větších ryb. Možná byste viděli důstojně plovoucího plaza podobného krokodýlovi.

Chladná step: Pankrácká terasa Vltavy

(Starší čtvrtohory, zhruba před 1,5 milionu let)

Nyní jsme udělali obrovský skok, vlastně až do geologické současnosti, kdy se pravidelně střídají chladná a teplejší období. Podíváte-li se do zemního výkopu na Pankráci, uvidíte štěrky a písky, které tam tehdy přinesla Vltava. (Od té doby se zahloubila přibližně o devadesát metrů.) V chladných "ledových dobách" u nás převládaly studené stepi, po kterých se procházeli mamuti, srstnatí nosorožci, sobi, vlci a polární lišky. Potkali byste i jeskynního medvěda či jeskynního lva. V teplejších a vlhčích "meziledových" dobách bylo okolí Prahy porostlé hustými jehličnatými i listnatými lesy. V těch zpočátku přebývaly i exotické druhy: kočkodanovité opice či šavlozubý tygr. Tehdy se v pražském okolí poprvé objevili naši předci, rod Homo.

Co si přečíst

* Jiří Kříž: Geologické památky Prahy (Český geologický ústav, Praha 1999)
* Ivo Chlupáč: Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí (Academia, Praha 1999)


Témata: Medvědi, Vltava