Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Procházka po dně tří moří

  14:25aktualizováno  14:25
- Máte fantazii? S její pomocí můžete při procházce Prahou zažít velká dobrodružství. Uvidíte exploze sopek, zahlédnete trilobity, budete plavat mezi rybami teplého korálového moře a pohlédnete do očí jeskynního lva. Praha je - bez nadsázky - pro geology nejzajímavějším hlavním městem na světě. Z památek v jejím okolí je možné číst si jako v knížce o událostech z doby před půlmiliardou let až po současnost.
Z hlediska věčnosti není pravda, že by Čechy neměly moře - byly zde postupně dokonce tři. Moře zde v té době uložila vrstvu hornin asi čtrnáct kilometrů mocnou. Voda ustupovala a vracela se, pohyby kontinentů zvedaly do výše vysoká horstva a mohutné síly přírody je znovu a znovu rozdrobovaly, obrušovaly a odnášely. Přesto toho zbylo dost. Namátkovou geologickou exkurzi, která může mít desítky zastávek, začněme na dně prvního z moří.

První moře: skály Divoké Šárky

(Starohory, před více než 600 miliony let)

Hluboké moře kolem nás je chladné, žijí v něm jen primitivní rostlinné a živočišné organismy. Skály Divoké Šárky kolem nás jsou buližníky, které původně vznikaly z horkých minerálních pramenů na dně moře. V té době se bahnité dno v okolí Prahy otřásalo výbuchy sopek, ze kterých proudila horoucí láva.

Druhé moře: Novoveská sopka v Prokopském údolí

(Prvohory - silur, před 430 miliony let)

Zbytky vulkánu, který mohl připomínat Etnu či Stromboli, najdete v Prokopském údolí. Tamní Hemrovy skály tvoří vyvrženiny a lávové proudy Novoveské sopky. Soptila jen krátce, asi milion let (to je z hlediska geologie opravdu velmi krátká doba), nejprve na dně moře, později její kužel čněl nad hladinu. Moře se v té době změlčilo a svahy sopek pod hladinou kypěly životem. Potápěč by tam zahlédl barvitou směs hlavonožců, ramenonožců, plžů, mlžů, lilijic. A také trilobitů, kteří se stali symbolem geologie okolí Prahy. Jejich zkameněliny jsou fascinujícím důkazem života v dávných dobách.

Druhé moře: korálový útes na Kavčích horách

(Prvohory - devon, před 412 miliony let)

Území Prahy v té době leželo na rovníku a v tropickém moři vznikaly korálové útesy, podobné těm současným. Jeden z nich ležel také v oblasti dnešních Kavčích hor - tam z něj však nic nezahlédneme. V lomu U kapličky pod Barrandovskými terasami leží ovšem balvany, které se od útesu utrhly a ukrývají zkamenělé korály a další živočichy. Z vápnitých schránek mořských živočichů na mořském dně vznikly mocné vrsty vápenců, které zahlédnete na nejrůznější místech Prahy, od obkladů barokních kostelů po kavárenské stolky. Tvoří také nejznámější geologickou památku Prahy - Barrandovu skálu. Obrovské horotvorné tlaky její vápence v dalších milionech let proměnily v patrně nejkrásnější vrásy v Evropě.

Subtropický prales: Petřín

(Druhohory - svrchní křída, zhruba před 100 miliony let)

Tehdy by se nad námi skláněla klenba subtropického pralesa s nejrůznějšími živočichy, houštinami kapradin a mnoha druhy květeny. Čechy tehdy pokrývala soustava sladkovodních jezer. Ze zbytků rostlin vznikalo málo kvalitní a málo mocné uhlí. V minulém století se s nevalným úspěchem dobývalo v nitru Petřína, který částečně tvoří vrstvy z tohoto období. V té době pobíhali po světě obrovští dinosauři, v okolí dnešní Prahy bychom ovšem brontosaura nejspíš nepotkali brzy vše potřetí a naposled zaplavilo moře.

Třetí moře: příboj u Ládví

(Druhohory - svrchní křída, před 98 miliony let)

Velká skála u Ládví tehdy byla ostrovem vyčnívajícím z teplého subtropického moře. I dnes tam můžete nalézt zbytky divokého mořského příboje, který si pohrával s velkými balvany. V mělkých zátočinách poblíž písčitých pláží žilo mnoho druhů měkkýšů. Do písku se zavrtávali raci, před četnými žraloky prchala hejna malých i větších ryb. Možná byste viděli důstojně plovoucího plaza podobného krokodýlovi.

Chladná step: Pankrácká terasa Vltavy

(Starší čtvrtohory, zhruba před 1,5 milionu let)

Nyní jsme udělali obrovský skok, vlastně až do geologické současnosti, kdy se pravidelně střídají chladná a teplejší období. Podíváte-li se do zemního výkopu na Pankráci, uvidíte štěrky a písky, které tam tehdy přinesla Vltava. (Od té doby se zahloubila přibližně o devadesát metrů.) V chladných "ledových dobách" u nás převládaly studené stepi, po kterých se procházeli mamuti, srstnatí nosorožci, sobi, vlci a polární lišky. Potkali byste i jeskynního medvěda či jeskynního lva. V teplejších a vlhčích "meziledových" dobách bylo okolí Prahy porostlé hustými jehličnatými i listnatými lesy. V těch zpočátku přebývaly i exotické druhy: kočkodanovité opice či šavlozubý tygr. Tehdy se v pražském okolí poprvé objevili naši předci, rod Homo.

Co si přečíst

* Jiří Kříž: Geologické památky Prahy (Český geologický ústav, Praha 1999)
* Ivo Chlupáč: Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí (Academia, Praha 1999)

Autor:


Témata: Medvědi, Vltava


Nejčtenější

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Provoz na nejkratším letišti Evropy

Na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu...  celý článek

Další z rubriky

Hasiči se vzhledem k výšce plamenů a nebezpečí zhroucení věže nemohli po...
Shořela oblíbená vyhlídková Goethova věž ve Frankfurtu nad Mohanem

Největší a nejstarší dřevěnou vyhlídkovou věž ve Frankfurtu nad Mohanem zcela zničil požár. Informovala o tom agentura DPA. Příčiny požáru Goethovy věže...  celý článek

Japonští turisté před bazilikou Sacré-Couer
Čekají Paříž z filmů a realita je šokem. Japonci z toho i zvracejí

Paříž, město lásky a světel, je především díky filmům a seriálům známá jako jedno z nejromantičtějších míst na světě. Ovšem pro některé turisty je realita tak...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.