Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Proč vorař nesměl umět plavat? To zjistíte na Oravě, pod NEJ slovenským hradem

  8:52aktualizováno  8:52
Vorařina, jedno z nejtěžších povolání, je na Slovensku žádanou turistickou atrakcí. Kromě známého splouvání Dunajce vyhledávají tisíce návštěvníků plavbu po Oravě, pod Oravský hrad, nejhezčí ze slovenských hradů. Plavba není pasivním zážitkem, voraři vám plavidlo svěří do rukou.

Slovensko, splouvání Oravy na voru | foto: www.plte-orava.sk

Vorař nesměl umět plavat

Z Horní Lehoty je to do Oravského Podzámoku asi šest kilometrů. Při dobré vodě zhruba hodina jízdy. Žlutavé kmeny voru s lehkým šplouchnutím sjíždějí ze břehu na hladinu řeky Oravy. Dva voraři, jeden u vesla vpředu, druhý kormidlující vzadu, ještě kontrolují správné nasazení dětských plovacích vest. Vše v pořádku, můžeme vyrazit.

Hodina klouzání po řece, zrychlení v peřejích a za zatáčkou se na 112 metrů vysoké skále vynořuje další cíl naší cesty, Oravský hrad. Než k němu ale doplujeme, dozvíme se spoustu zajímavých věcí nejen ze života vorařů, ale i z místopisu.

Vorařina bylo jedno z nejtěžších, ale také nejprestižnějších povolání. Po vodě se dopravovalo nejrůznější zboží. Slovenští voraři sjížděli na několik desítek metrů dlouhých vorech po Oravě do Váhu, z Váhu do Dunaje a dál až do Černého moře. Dřevo se plavilo většinou pro stavební účely, ale na kládách se vozily také hotové výrobky, šindele, plátno, keramika. Z Polska se přivážely sůl, měď, olovo.

Slovensko, splouvání Oravy na voru. Naloďování voru na přívěs

Naloďování voru na přívěs

Slovensko, splouvání Oravy na voru. Jánko Šárfy jde uložit přední veslo na své místo

Jánko Šárfy jde uložit přední veslo na své místo

"Vorař nesměl umět plavat," zdůrazňuje náš průvodce na přídi Janko Šarfy: "Myslel by v případě nehody v peřejích nebo u nebezpečných skalisek na sebe, a ne na náklad. Život tehdy nestál moc."

Vory spojené ze 1600 karpatských smrků splavovalo při dobrém stavu vody 16 pltníků. (Podle údajů Šarfyho bývaly vory spojené ve čtyřech řadách vedle sebe a bylo jich až 80). Voraři se střídali ve dvou směnách asi měsíc až k Černému moři. Zpět pak putovali pěšky, museli si ale dát pozor na bandity, kteří věděli, u koho najít peníze.

Slovensko, splouvání Oravy na voru

Pojďte nás povozit

Janko Šárfy nabízí svou předáckou funkci k dispozici. Jdu, podle jeho ležérních pohybů to zas nemůže být nic tak hrozného, říkám si v duchu. Řeka si se mnou ale k posměchu ostatních dělá, co chce, jako Cháron bych se neuživil. Po pár minutách předávám bidlo do rukou povolaných. V botách mám jako mokrý suvenýr Oravu.

"Voraři neboli pltníci měli na svou živnost jen pár měsíců, jinak byla řeka nesplavná. Plavili se od května do října. Řemeslo se dědilo, vznikaly vorařské dědiny, jako je Lehota. Ves mnohokrát postihly jarní záplavy, proto je stavěná ve zvláštním režimu, aby voda způsobila co nejméně škod," vypráví Ján Šárfy, syn pltníka, který tu otci občas vypomáhá.

Slovensko, splouvání Oravy na voru. Bývalá vorařská ves Predná Lehota

Bývalá vorařská ves Predná Lehota

Ján Šárfy otec provozuje vorařinu již přes osm let, sám si plavidla navrhl a vyrobil. V létě zaměstnává studenty, od budoucích právníků po mechaniky. Jsou mezi nimi i tři dívky, to by staří voraři dříve nestrpěli.

Konec vodní přepravy přinesla železnice, pak se začalo jezdit sezona nesezona, laciněji a rychleji.

Slovensko, splouvání Oravy na voru. Kontrola sedátek a  lan

Kontrola sedátek a lan

Slovensko, splouvání Oravy na voru. Pohled přes příď plavidla

Pohled přes příď plavidla

Skvost palatina Thurza

To se již blíží Oravský hrad, prý nejhezčí na Slovensku, tvrdí Šárfy.

Má pravdu, uherský palatin Thurzo si na místě původního zpustlého hradu střežícího kupeckou cestu do Polska nechal vybudovat honosné sídlo. Měl sedm dcer, holky potřebovaly soukromí. Jako panovník velmi dbal o zmnožení statků a pro své panství udělal hodně. Z vodní cesty vybíral mýtné a hrad byl administrativním centrem. Thurzo byl i rozhodující postavou při procesu s Alžbětou Báthoryovou, pověstnou Čachtickou paní.

Slovensko, splouvání Oravy na voru

Podle pověsti hrad ušetřili i Tataři, nechtěli bořit takový skvost. Ale možná se jim nechtělo škrábat se do takové výšky. Přesto hrad dobyli selští povstalci, které ale později vypudila císařská vojska. Roku 1800 objekt vyhořel, postupně pustl a chátral. Částečně se začal rekonstruovat v 19. a 20. století, práce pokračují dodnes.

Hrad je sídlem Oravského muzea, kromě mobiliáře jsou zde k vidění exponáty o přírodě a zvířeně v okolí. Škoda jen, že u nich nejsou popisky. Medvěda poznám, ale u opeřenců a dalších tápu.

Slovensko, Oravský hrad. Pohled na spodní nádvoří

Oravský hrad. Pohled na spodní nádvoří

Hrad si oblíbili i filmaři. V roce 1922 se tu natáčel Upír Nosferatu, jeden z prvních filmových hororů. Z pozdějších můžeme vzpomenout například pohádku Král Drozdia brada.

Plavba končí pod velkou sochou vodníka. K vodě sjíždí velké terénní auto, zavrčí naviják, vory putují na plošinu a jsou připraveny k odjezdu zpět do Horní Lehoty.

může se hodit

Splouvání Oravy

Vory vyplouvají v letních měsících každý den od 9 do 17 hodin, v ostatních měsících (květen, červen, září, říjen) je nutné si plavbu předem dohodnout. Při dobrém počasí voraři po dohodě jezdí i v jiných časech, informace najdete na plteorava.pcload.sk.

Další plavby na vorech se provozují v Pieninách na Dunajci a na Váhu pod Strečnem.

Ceny: dospělí 10 eur, děti 3-5 let 3 eura, 6-14 let 5 eur, 15-18 let 7 eur, slevy 10 % na předem ohlášené skupiny nad 48 lidí, 20 % vysokoškoláci a důchodci, 20 % školní zájezdy a dopředu ohlášené prázdninové tábory, 30% ZTP plus jeden doprovod.

Hrad Orava

je otevřený celoročně, kromě dubna.

Atrakce v okolí

Skanzen v Zuberci, Oravská přehrada, termální koupaliště Oravice.

Autoři:




Nejčtenější

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Další z rubriky

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Celý svět i Peruánci tradičně spojují "objevení" skalního města Machu Picchu se...
Panika mezi cestovateli: Povolení na Machu Picchu budou do Vánoc pryč

Pokud plánujete cestu na Machu Picchu cestou Inků, zarezervujte si ihned povolení. Letos se totiž vydávají o tři měsíce dřív než obvykle a předpokládá se, že...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.