Proč se o Velikonocích polykaly 'kočičky'?

  14:30aktualizováno  14:30
Kdy odlétaly zvony do Říma? Co vám pomůže udržet si zdraví a zachovat krásu? Jak si zajistit dobrou úrodu? Na velikonoční tradice a zvyky, které se v Česku po staletí udržovaly, se už pozapomnělo. Mnohé z nich si ale dodnes uchovávají svoje kouzlo.

Velikonoční neboli pašijový týden začínal Květnou nedělí, kdy se v kostelech světily "kočičky" (jíva -salix caprea) či březové nebo lískové větvičky nařezané po masopustu. Ty měly velkou ochrannou moc proti ohni, blesku a nemocem. Dávaly se za zrcadla, obrázky či za krucifix.

Proti bolení v krku se měly polknout tři bobule "kočiček". Sedláci posvěcené větvičky zapichovali do rohů svých polí. Kočičky se dávaly i na hroby a na kříže při cestách. Měly mrtvým přinést klid.

Před Velikonocemi se v domácnostech dělal velký úklid.

Zelený čtvrtek

Vlastní velikonoční svátky začínaly Zeleným čtvrtkem. O Zeleném čtvrtku se mělo jíst hodně vaječných jídel a čerstvé zeleniny, což dodávalo sílu a zdraví. Mnohde se vařily polévky z mladých kopřiv. Ve čtvrtek se barvila vejce, neboť ta dávají pohlavní sílu.

Barvení vajec

Zvyk barvení vajec je doložen již v 16. století. Nejoblíbenějšími barvami byla červená a modrá. Podle tradice přinášel vejce tzv. velikonoční zajíc. Například na Karlovarsku se pojem "velikonočního zajíce" vžil až kolem roku 1900. Není známo, proč se velikonočním komerčním atributem stal právě zajíc.

Před Velikonocemi se do mísy či talíře s hlínou zasela trocha obilí, vesměs ječmen či oves. Vzrostlá setba se zdobila obarvenými vejci a keramickou figurou zajíce. Hospodyně pekly mazance, opatřené nahoře znamením křížku.

Zvony odlétají do Říma

Ve čtvrtek ráno odlétaly zvony do Říma, místo zvonů zvali lidi ke mši kluci s řehtačkami, kteří třikrát denně obcházeli vesnici a lidé je obdarovávali dobrotami.

Velký pátek byl nejpřísnějším postním dnem roku, směla se jíst jen určitá postní jídla. Nevykonávaly se žádné zemědělské práce - nesmělo se hýbat zemí, do níž byl položen Kristus. V noci ze čtvrtka na Velký pátek mohli šťastlivci hledat a najít skryté poklady, protože se prý země sama otevírala.

Bílá sobota

O Bílé sobotě v devět hodin ráno se vrátily zvony z Říma a odzvonily půstu. Po zaznění zvonů si lidé v tekoucí vodě omývali tváře, aby byli krásní a neměli vyrážku. Svěží voda také posilovala oči. Mokré tváře a ruce se nesměly osušit, jinak by se kouzlo zrušilo. V sobotu večer se všude slavilo Vzkříšení Krista, což byla velká církevní slavnost, jež sestávala z bohoslužby a obchůzky věřících obcí. V oknech domů svítily svíčky. Rovněž náměstí a rynky krášlily svíce na velkých podstavcích.

Velikonoční neděle

Velikonoční neděle byla slavností jara, nepracovalo se, skončil půst. V kostele se světívaly pokrmy - maso, vejce i pečivo.

Na návsích vyhrávaly muziky a mládež rámusila střelbou do vzduchu. Základní ranní povinností bylo popřát rodinným příslušníkům veselé Velikonoce. K obědu se často jedlo pečené kůzle. Někde se konaly odpoledne velikonoční koňské jízdy sedláků do polí, což mělo přinést dobrou úrodu.

Z neděle na pondělí se v noci tajně tzv. sypaly cestičky. Mládenci sypali svým vyvoleným cestu k jejich domu obilím, neoblíbeným dívkám sypali řezanku ze slámy. Někde sypali místo obilí vápno či bílý písek. Vápno se sypalo škodolibě i tam, kde se vědělo o tajném poměru vdané a ženatého.

Velikonoční (červené) pondělí

Velikonoční pondělí bylo ve znamení pomlázky, což byla oblíbená zábava mládeže. Pomlázky se pletly z vrbových proutků, na horách posloužil jalovec. Úder pomlázkou původně znamenal magický úkon ke zvýšení plodnosti žen. Šlehání pomlázkou kluci provázeli celou řadou říkánek a písniček. Za odměnu pak od děvčat, dívek a paní dostávali barvená vejce, peníze, pamlsky a kořalku.

K "mrskačce" patřilo také polévání děvčat vodou, která měla funkci nejen očistnou, ale také ozdravnou a magickou. 

Malým dětem rodiče schovávali barvená vajíčka do trávy u domu a děti je musely hledat.

Po skončení pomlázky děti hrály různé hry s vejci. Nejoblíbenější bylo koulení vajíček. Z nakloněného prkna se nechala kutálet mince na vajíčka položená na zemi. Které vejce bylo mincí zasaženo, to dotyčný hráč získal pro sebe.

 

Staročeské Velikonoce v Kouřimi

Autoři:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Po stopách železné opony. Výlet do zapovězené oblasti u hranic s Rakouskem

Obec Litschau v rakouském příhraničí

Měří přes deset tisíc kilometrů. Dálková cyklotrasa Eurovelo 13 sleduje dlouhý pás bývalé železné opony z Norska až do...

VIDEO: V zimě, dešti i mlze. I plachtění po Lipně může být adrenalin

Plachtili jsme na lodi Sunway.

Na vodní nádrži Lipno kotví spousta plachetnic. Zájemci si je mohou půjčit na pár hodin, ale i třeba na víkend....

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Najdete na iDNES.cz