Tento cvrlikavý druh hovoru sem pravděpodobně přišel se západoafrickými přistěhovalci před 2500 lety. Nyní místní úřady usilovně pracují na tom, aby ho zachránily před vyhynutím, a vedou školní děti k jeho studiu.
Až 4000 slov
Jazky silbo má čtyři "samohlásky" a rovněž čtyři "souhlásky", z nichž lze utvořit 4000 slov. Zní jako švitoření ptáků a podle Cabella má rozmanité využití.
"Používám ho ke všemu: zavolat ženě, sdělit něco dětem, najít přítele, když se mi ztratí v davu," říká Cabello.
Věřte nevěřte, je možné v něm sdělit i velmi složité větné konstrukce. Silbo se kdysi užívalo v kopcovitém terénu na Gomeře jako důmyslný způsob komunikace na velké vzdálenosti. Mocné hvízdnutí ušetřilo rolníkům cestu přes kopce a umožnilo předávat zprávy nebo novinky sousedům. Pak přišel telefon, a tak těžko lze potkat lidi, kteří silbo v této době ovládají.
"Mnoho lidí si myslí, že ano, ale je jen malá skupina, která jím může opravdu komunikovat," říká Manuel Carreiras, profesor psychologie.
Silbo se učí ve školách
Od roku 1999 je silbo jazykem vyžadovaným na gomerských základních školách. "Asi 3000 žáků ho studují 25 minut týdně, což postačuje k tomu, aby se naučili základy," řekl Eugenio Darias, učitel jazyka silbo a ředitel tohoto programu na ostrově.
"Dosud je málo skutečně dobrých silbadorů, ale mnoho studentů se jazyk učí používat a rozumět mu," dodává.
"Silbo je nejvýznamnější předšpanělské kulturní dědictví, které máme," řekl Moises Plasencia, ředitel oddělení historického kulturního dědictví při kanárské správě. O počátcích jazyka silbo je málo známo, ale významným krok em pro obnovení tohoto jazyka byl mezinárodní kongres o hvízdaných jazycích, konaný na Gomeře. Kongres, který se bude znovu konat v roce 2005, byl setkáním odborníků na různé hvízdané jazyky.
Hvízdání podobné silbu bylo nalezeno místně v Řecku, Turecku, v Číně a Mexiku, ale žádný z těchto jazyků se nerozvinul tak jako silbo gomero. Podle Cabella je dobré pro všechno až na romance: "Každý na ostrově může slyšet, co si povídáte."
