I malá vrstva sněhové pokrývky stačí k procházkám na sněžnicích, legraci a napětí na sáňkařských drahách či na běžkách.
Běžkařským drahám v regionu Süd-Alpin, jižní části Dolních Rakousí, vévodí Wechsel-Semmering Panoramaloipe, která patří mezi jednu z nejatraktivnějších v Alpách. Na devadesáti kilometrech tratí upravených pro klasickou techniku i bruslení si užijí začátečníci i nároční sportovci.
Okruhů v nadmořské výšce od tisíce do čtrnácti set metrů tady naleznete několik. Stoupání k vrcholům střídají dlouhé sjezdy a dobře upravené sněhové "dálnice".
O víkendech se tu pak pořádají kurzy pod vedením trenérů. I když výhled do krajiny za slunečného počasí těžko omrzí, rozhodně si je i kde odpočinout. Celou trať lemují útulné horské chaty, v každé se zpravidla schází jiná věková skupina. V jedné zní hudba tak typická pro Rakousko, ve druhé moderní písničky z rádia. Všude se lze zahřát svařeným vínem a posilnit na další cestu.
Místní specialitou je domácí borovička
Šišky se musejí trhat přímo ze stromů - ty, které spadly na zem, už pro výrobu nápoje použít nelze. Pak se krájejí a louhují v alkoholu. Díky plodům se borovička zbarví do tmavě červena. Tomuto nápoji místní přisuzují až nadpřirozené účinky. Je to lék, říkají. Pomáhá prý při mužských potížích.
Za dolnorakouské běžecké trasy se platí. Je to však spíše symbolická cena. Na jeden den stojí permanentka na trať čtyři eura, celosezonní pořídíte za 30 eur. V ceně je také doprava vleky k okruhům.
Do regionu Süd-Alpin není nutné se vydávat na dlouhou dovolenou, můžete si sem vyjet i na pouhý víkend. To využívají převážně turisté z Moravy, od hranic s Rakouskem to totiž netrvá déle než tři hodiny.
Celá oblast, do které patří také sjezdařská centra Semmering nebo St. Corona, má asi 340 kilometrů tratí vedoucích lesy i po hřebenech hor. Celé Rakousko pak protíná 16 tisíc kilometrů běžeckých drah. V Göstling-Hochkaru, největším lyžařském středisku v Dolních Rakousích na hranici se Štýrskem, si můžete vyjet na běžkách i v noci - na osvětlený okruh.
Na sněžnicích
Rakouských Alp si však nemusíte užívat jen na lyžích. Procházka na sněžnicích v hlubokém sněhu připomíná atmosféru filmů o panenské přírodě Aljašky nebo dobrodružství v severských zemích.
Sníh křupe pod nohama, a přestože dřevěné hole nahradily moderní skládací hůlky a oblečení z kůží zase péřové bundy, člověk se občas přece jen neubrání pocitu, že zpoza stromu každou chvíli vyběhne medvěd.
Takovou zábavu nabízí třeba Lackenhof v dolnorakouském regionu Mostviertel, dalším oblíbeném odpočinkovém místě Vídeňanů. Při půldenním nebo celodenním výletu pod vedením instruktora se dostanete na místa, kam byste na lyžích pronikli jen těžko: na pláně i do lesů.
Ke sněžnicím z dávných časů mají ty současné daleko, některé jsou vyrobeny z plastu a trochu připomínají rakety na "líný tenis". A pokud se v Lackenhofu vyšplháte pod nejprudší část hory Kleiner Ötscher, zpátky si můžete vybrat cestu snazší: na sáňkách.
Klidně můžete v chatě popíjet horký mošt, jímž je Mostviertel proslulý, a pak se za tmy vydat dolů. Po sáňkařské dráze se sklouznete zpět dolů, k chatám v údolí. Na cestu si můžete posvítit loučemi.
A když začne sněžit, budete muset romantiku oželet a sjet z kopce s lampičkami na čele. I v tom je kus dobrodružství, v tmavé noci se člověk na dráze orientuje pouze podle světel před sebou.
MŮŽE SE HODIT |
* Jak se tam dostat * Kolik to stojí * Další informace naleznete na: |
Oblíbené jsou výlety na sněžnicích, na půldenní túru se můžete vydat i pod vedením instruktora |
V Dolních Rakousích naleznete i trochu romantiky v saních tažených koňmi |
Místní běžkařské tratě patří mezi nejatraktivnější a nejoblíbenější v Alpách. A to i když se za ně platí. |
V Dolních Rakousích čeká na turisty devadesát kilometrů běžeckých tratí upravených pro klasickou techniku i bruslení |