Přes Pirkštejn na Talmberk

"A Talmberk zdatný jediný vjel s koněm v hluboký močál a v bahně najíti se mu podařilo mělkou stezku, po níž se s ostatními vydal a vyvedl je z obklíčení. Zde na znamení vítězství dva listy leknínu z bahna vytrhl a ony v červeném poli jeho erb navěky značí." Podle legendy se to stalo ve 13. století při obléhání Milána, kdy byl hrdina za svůj čin pasován na rytíře. Faktem je, že erb s lekníny zdobí už od roku 1675 bránu zámku v Ratajích nad Sázavou.

Právě kraj kolem Ratají má s rodem Talmberků hodně společného. Rataje nad Sázavou, které dříve nesly jméno Rataje Hrazené, vyrostly jako město při obchodní stezce ve 13. století a o století později jsou již chráněny opevněním se dvěma hrady.

Zámek Rataje nad Sázavou
Větší a mladší z hradů shodného jména s městem vznikl kolem roku 1340 při jeho východní straně a dochovaly se z něj pouze fragmenty. Založil jej Jindřich z Lipé v gotickém slohu. V 17. století byl přestavěn na prostorný barokní zámek Andreasem di Quardi, kterého přizval k přestavbě Maxmilián z Talmberka.

Do roku 1934 vlastnili zámek Lichtensteinové, po nich byl již jen školou, poštou, obecním úřadem.

Historie Pirkštejna
Jindřich z Lipé však pobýval většinou na svém druhém hradě v západní lokalitě města - Pirkštejně. Původně Berkenstein a Pirknštejn, s gotickým palácem a věží, se stal dokonalou součástí opevnění. Byl vybudován na skalnatém ostrohu nad řekou, od města jej dělil příkop s padacím mostem. Byl to jednopatrový palác se sklepy tesanými do skály a válcovou obrannou věží.

V 15. století se jeho majitelem stal Hynek (Ješek) Ptáček, který se smutně proslavil tím, že v roce 1437 zajal na hradě Sionu svého strýce Jana Roháče z Dubé. V roce 1444 byl Ptáček nejvyšším hofmistrem a mincmistrem království českého. Jeho hrad navštěvoval často i král Jiří z Poděbrad, po svatbě svého syna Viktorina s Žofií, dcerou Hynka Ptáčka.

Aeneas Sylvius popisuje Ptáčka jako muže postavy malé, tlustého a lysého, ale hovorného a veselého. Jeho moc neustále vzrůstala, ale v srpnu 1440 po návratu ze shromáždění panstva v Dobříši náhle zemřel.

Od roku 1528 byl hrad opuštěný až do roku 1724, kdy byl po úpravách na příkaz Václava Oktaviána Kinského využíván jako fara. Vlastně až do dnešních dnů. Původní věž s hladomornou sloužila potom jako zvonice.

"Posázavský pacifik" nás doveze z Prahy do Čerčan, kde přestoupíme na vlak do Ledečka a následně vystoupíme v Ratajích nad Sázavou. Mimo zmíněných hradů mají Rataje i několik dobových domků na náměstí a krásnou vyhlídku do údolí Sázavy, která se nachází nad bývalým mlýnem Kuchelníkem.

Zřícenina Talmberku
Právě kolem Kuchelníku sejdeme po neznačené cestě kolem chat na značenou trasu do Ledečka. Při ní narazíme ve stejnojmenné vesnici na pozůstatky hradu Talmberka, založeného purkrabím pražského hradu a zetěm Záviše z Falkenštejna, Hroznatou z Úžic z moravského rodu Kouniců, v letech 1284 - 1286.

Jiné zdroje uvádějí, že zakladatel hradu byl Arnošt z rodu Kouniců, a to až počátkem 14. století. Jisté je, že Talmberkové jej drželi asi do roku 1533.

Potom zde nastal typicky český jev - rozebírání cizího majetku. Byl rozebrán vesničany na stavbu domků v areálu hradu i v jeho okolí. Stalo se tak za majitele Slavaty z Chlumu, který však na hradě nikdy nepobýval. Z hradu zůstal jen původní dvorec, dnes obydlený, a zbytky zdí paláce s parkánovou hradbou.

Po silnici se delší procházkou dostaneme k řece Sázavě a do Ledečka, odkud nás vlak dopraví zpět do Prahy.

 

Hrad Pirkštejn v Ratajích nad Sázavou

Celkový pohled na zříceniny hradu Talmberku, který z části pohltily domky okolní vsi.