Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přemyšl: nejtvrději dobývaná pevnost Východu

  19:39aktualizováno  19:39
Boje tu byly kruté, hlad ještě krutější. Veverka, která dnes klidně a zvědavě vykukuje z křoví s ořechem v tlamičce, by v těch dobách byla asi opatrnější. Věděla by, že může skončit stejně jako psi, kočky, myši a krysy haličského města Přemyšl.

"Od sklonku roku 1914 již po Přemyšlu neběhali žádní psi ani kočky. Výrazně ubylo i myší a krys. Polévka z vran se stala lahůdkou," tvrdí záznam z časů, kdy jméno zapadlého města na pomezí dnešního Polska a Ukrajiny znala celá Evropa.

Svažité louky, kde voní kouř a z trávy svítí podzimně rudé šípky, tehdy patřily vojákům. Místo hustých lesíků obklopených věnci křovin vystupovaly ze zeleného koberce trávy našedlé zdi dělostřeleckých fortů a pěchotních pevnůstek. Kruh opevnění byl dlouhý 45 kilometrů. S ním byl Přemyšl jednou z největších pevností Evropy. Proto se zde umíralo hladem, kulkami a granáty.

Pohled ze dna mísy

Před nádražím z časů Františka Josefa se zdá, že stavět pevnost tady, v Přemyšlu, musel být hotový nesmysl. Město prudce stoupá do kopce, na němž stojí domy, kostely, a dokonce i městský hrad ve tvaru pěticípé hvězdy, který tu poprvé vyrostl někdy v časech svatého Václava. Je však obklopeno věncem jiných, vzdálenějších kopců, z nichž je skvělý výhled i výstřel. Přemyšl jako by ležel na dně velké mísy, do níž vedou úzké cesty z východu a západu, ze severu i z jihu.

Přesto pevnost v Přemyšlu vznikla - a stala se z ní nejtvrdší bráněná a dobývaná pevnost Východu. Bitvy u Přemyšlu a v jeho okolí si v letech 1914-1915 příliš nezadaly s daleko proslulejší bitvou o francouzský Verdun.


Dělostřelecký fort Letownia z časů monarchie je velký jako hrad uprostřed Přemyšlu. V kopcích okolo města stojí téměř čtyři desítky podobných opevnění - za půl roku bojů na ně krvácelo více lidí než za staletí nejrůznějších obléhání.

Boj o pevnost se odehrával na kopcích, z nichž je dnes tak pěkný výhled do okolí - tam stály forty a pevnůstky a dělostřelecké baterie obsazené šedými rakouskými vojáky s orlíčky na pomačkaných čepicích.

Samo město, malý oříšek ve velké tvrdé skořápce, asi z krvavých bojů nahoře v kopcích mnoho nepoznalo. Slyšelo sice dunění stovek děl, vidělo procházející raněné, hladové či žebrající vojáky, zažilo i první letecké bombardování. Válku však ve městě připomínal hlavně hlad.

"Vše jde dobře - denně zemře hladem nejvýše tři sta lidí," poznamenal si téměř cynicky rakouský lékař na jaře 1915, kdy vrcholilo ruské obléhání Přemyšlu. K hladovějící stotřicetitisícové posádce pevnosti patřilo asi patnáct tisíc Čechů.

Rozbité zuby

Když člověk šlape lesem do kopce nad Přemyšlem, uvidí nejdříve komíny, které vyrůstají z trávy mezi vzrostlými stromy jako nějaké houby. Až když přijde blíže, objeví se před ním dlouhá cihlová stěna, rozčleněná oblouky a řadou oken. Vidí dělostřelecký fort Letownia - nebo spíše to, co z něj zbylo.

V cihlové stěně je průchod, který vede k temným vchodům do kasemat a k boulovitým zeleným kopečkům, do nichž se zasekávají přístupy na někdejší dělostřelecká stanoviště. Lze už jen tušit, že celý fort končil o kousek dále, na hraně stále ještě prudkého svahu. Okna, střílny ani pancéřové věže a zdi tu už nejsou vidět. Vše zakrývá les, křoví, tráva.

MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat
Vlakem z Krakova přes Rzeszow nebo autem po silnici E40. Z Krakova je to asi 250 km.

Co si prohlédnout
Městské pamětihodnosti (kostely, hrad), vnitřní linii opevnění, která je nejzřetelnější na severozápadě a jihu či jihovýchodě města. K vycházce do kopců, kde leží zbytky vnější opevňovací linie, lze zvolit buď směr na jihovýchod, k ukrajinské hranici, kde leží skupina fortů Salis-Soglio, nebo na západ a sever, kde se od Letowni po fort San Rideau rozkládá linie 14 pevnůstek. Po dosti rozbité cestě lze pevnostní prstenec i objíždět.

Kde se o pevnosti dočíst více
Vladimír Kupka: Pevnosti Krakov a Přemyšl

Letownia je ještě docela zachovalá. Po nedalekém fortu Glinne zbyla jen stěna v zarostlém svahu, z níž ční kusy zdí a kleneb. Z vnitřní linie opevnění, která leží pod kopci a lemuje okraj města, je vidět už jen mělké zákopy s malou předprsní, táhnoucí se podél cesty. Sem tam je přerušují podkovovité valy, na nichž dnes místní lidé kosí trávu.

Jsou i zachovalejší, zřetelnější místa jako třeba fort Salis Soglio v jihovýchodní části pevnostního prstence. Ale jinak připomínají přemyšlská opevnění spíše malebnou ruinu středověkého hradu - nebo starého člověka, z jehož chrupu zbyly jen trosky.

V troskách skončilo druhé, pětiměsíční obléhání Přemyšlu. "Celý prstenec fortů, obtáčející Přemyšl, se vznesl do vzduchu - bylo to, jako by kopce vyskakovaly až k nebi. Všechny vojenské budovy se během okamžiku změnily v ruiny." Takový byl závěr nejdelšího obléhání z časů první světové války. Západ, spojený s Ruskem, tehdy slavil jedno ze svých prvních velkých vítězství po řadě porážek, které mu zasadili Němci.

O pár týdnů později, v květnu 1915, se přes kopce okolo Přemyšlu převalila fronta ještě jednou - během týdne bojů padla rozbitá pevnost zpět do rukou Němců a Rakušanů. A do míst, o něž po dlouhé měsíce bojovaly statisíce vojáků z Ruska, Haliče, Uher, Rakouska i Čech, se začal pomalu vracet věkovitý klid lesů a voňavých luk.

 

Dělostřelecký fort Letownia z časů monarchie je velký jako hrad uprostřed Přemyšlu. V kopcích okolo města stojí téměř čtyři desítky podobných opevnění - za půl roku bojů na ně krvácelo více lidí než za staletí nejrůznějších obléhání.

Dobývali jej Uhři, Tataři, Turci, Kozáci i Valaši - kdo chtěl ovládnout Přemyšl, musel ovládnout jeho městský hrad, který se dochoval až v renesanční podobě

Autoři: ,


Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Další z rubriky

Do Pákistánu prý jezdí jen hlupáci, ale Žlutý cirkus si to stejně užil

Babu, trabant, který se nikdy nezastavil, se nám začal rozpadat. Čím dál jsme,...

Skoro čtvrt roku jsme cestovali Indií. Bylo to krásné, bylo to intenzivní, ale bylo toho dost. Před námi je Pákistán,...

Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Chcete vidět Černobyl na vlastní oči? Máme návod k použití

Před opuštěním zóny absolvují návštěvníci dozimetrickou kontrolu.

Pozůstatek černobylské tragédie dnes ukazuje následky společenského selhání i panenskou přírodu. Proč stojí za to...

Najdete na iDNES.cz