Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přemyšl: nejtvrději dobývaná pevnost Východu

  19:39aktualizováno  19:39
Boje tu byly kruté, hlad ještě krutější. Veverka, která dnes klidně a zvědavě vykukuje z křoví s ořechem v tlamičce, by v těch dobách byla asi opatrnější. Věděla by, že může skončit stejně jako psi, kočky, myši a krysy haličského města Přemyšl.

"Od sklonku roku 1914 již po Přemyšlu neběhali žádní psi ani kočky. Výrazně ubylo i myší a krys. Polévka z vran se stala lahůdkou," tvrdí záznam z časů, kdy jméno zapadlého města na pomezí dnešního Polska a Ukrajiny znala celá Evropa.

Svažité louky, kde voní kouř a z trávy svítí podzimně rudé šípky, tehdy patřily vojákům. Místo hustých lesíků obklopených věnci křovin vystupovaly ze zeleného koberce trávy našedlé zdi dělostřeleckých fortů a pěchotních pevnůstek. Kruh opevnění byl dlouhý 45 kilometrů. S ním byl Přemyšl jednou z největších pevností Evropy. Proto se zde umíralo hladem, kulkami a granáty.

Pohled ze dna mísy

Před nádražím z časů Františka Josefa se zdá, že stavět pevnost tady, v Přemyšlu, musel být hotový nesmysl. Město prudce stoupá do kopce, na němž stojí domy, kostely, a dokonce i městský hrad ve tvaru pěticípé hvězdy, který tu poprvé vyrostl někdy v časech svatého Václava. Je však obklopeno věncem jiných, vzdálenějších kopců, z nichž je skvělý výhled i výstřel. Přemyšl jako by ležel na dně velké mísy, do níž vedou úzké cesty z východu a západu, ze severu i z jihu.

Přesto pevnost v Přemyšlu vznikla - a stala se z ní nejtvrdší bráněná a dobývaná pevnost Východu. Bitvy u Přemyšlu a v jeho okolí si v letech 1914-1915 příliš nezadaly s daleko proslulejší bitvou o francouzský Verdun.


Dělostřelecký fort Letownia z časů monarchie je velký jako hrad uprostřed Přemyšlu. V kopcích okolo města stojí téměř čtyři desítky podobných opevnění - za půl roku bojů na ně krvácelo více lidí než za staletí nejrůznějších obléhání.

Boj o pevnost se odehrával na kopcích, z nichž je dnes tak pěkný výhled do okolí - tam stály forty a pevnůstky a dělostřelecké baterie obsazené šedými rakouskými vojáky s orlíčky na pomačkaných čepicích.

Samo město, malý oříšek ve velké tvrdé skořápce, asi z krvavých bojů nahoře v kopcích mnoho nepoznalo. Slyšelo sice dunění stovek děl, vidělo procházející raněné, hladové či žebrající vojáky, zažilo i první letecké bombardování. Válku však ve městě připomínal hlavně hlad.

"Vše jde dobře - denně zemře hladem nejvýše tři sta lidí," poznamenal si téměř cynicky rakouský lékař na jaře 1915, kdy vrcholilo ruské obléhání Přemyšlu. K hladovějící stotřicetitisícové posádce pevnosti patřilo asi patnáct tisíc Čechů.

Rozbité zuby

Když člověk šlape lesem do kopce nad Přemyšlem, uvidí nejdříve komíny, které vyrůstají z trávy mezi vzrostlými stromy jako nějaké houby. Až když přijde blíže, objeví se před ním dlouhá cihlová stěna, rozčleněná oblouky a řadou oken. Vidí dělostřelecký fort Letownia - nebo spíše to, co z něj zbylo.

V cihlové stěně je průchod, který vede k temným vchodům do kasemat a k boulovitým zeleným kopečkům, do nichž se zasekávají přístupy na někdejší dělostřelecká stanoviště. Lze už jen tušit, že celý fort končil o kousek dále, na hraně stále ještě prudkého svahu. Okna, střílny ani pancéřové věže a zdi tu už nejsou vidět. Vše zakrývá les, křoví, tráva.

MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat
Vlakem z Krakova přes Rzeszow nebo autem po silnici E40. Z Krakova je to asi 250 km.

Co si prohlédnout
Městské pamětihodnosti (kostely, hrad), vnitřní linii opevnění, která je nejzřetelnější na severozápadě a jihu či jihovýchodě města. K vycházce do kopců, kde leží zbytky vnější opevňovací linie, lze zvolit buď směr na jihovýchod, k ukrajinské hranici, kde leží skupina fortů Salis-Soglio, nebo na západ a sever, kde se od Letowni po fort San Rideau rozkládá linie 14 pevnůstek. Po dosti rozbité cestě lze pevnostní prstenec i objíždět.

Kde se o pevnosti dočíst více
Vladimír Kupka: Pevnosti Krakov a Přemyšl

Letownia je ještě docela zachovalá. Po nedalekém fortu Glinne zbyla jen stěna v zarostlém svahu, z níž ční kusy zdí a kleneb. Z vnitřní linie opevnění, která leží pod kopci a lemuje okraj města, je vidět už jen mělké zákopy s malou předprsní, táhnoucí se podél cesty. Sem tam je přerušují podkovovité valy, na nichž dnes místní lidé kosí trávu.

Jsou i zachovalejší, zřetelnější místa jako třeba fort Salis Soglio v jihovýchodní části pevnostního prstence. Ale jinak připomínají přemyšlská opevnění spíše malebnou ruinu středověkého hradu - nebo starého člověka, z jehož chrupu zbyly jen trosky.

V troskách skončilo druhé, pětiměsíční obléhání Přemyšlu. "Celý prstenec fortů, obtáčející Přemyšl, se vznesl do vzduchu - bylo to, jako by kopce vyskakovaly až k nebi. Všechny vojenské budovy se během okamžiku změnily v ruiny." Takový byl závěr nejdelšího obléhání z časů první světové války. Západ, spojený s Ruskem, tehdy slavil jedno ze svých prvních velkých vítězství po řadě porážek, které mu zasadili Němci.

O pár týdnů později, v květnu 1915, se přes kopce okolo Přemyšlu převalila fronta ještě jednou - během týdne bojů padla rozbitá pevnost zpět do rukou Němců a Rakušanů. A do míst, o něž po dlouhé měsíce bojovaly statisíce vojáků z Ruska, Haliče, Uher, Rakouska i Čech, se začal pomalu vracet věkovitý klid lesů a voňavých luk.

 

Dělostřelecký fort Letownia z časů monarchie je velký jako hrad uprostřed Přemyšlu. V kopcích okolo města stojí téměř čtyři desítky podobných opevnění - za půl roku bojů na ně krvácelo více lidí než za staletí nejrůznějších obléhání.

Dobývali jej Uhři, Tataři, Turci, Kozáci i Valaši - kdo chtěl ovládnout Přemyšl, musel ovládnout jeho městský hrad, který se dochoval až v renesanční podobě

Autoři: ,



Nejčtenější

Největší jeskynní hrad světa má příběh, kterému se turisté vždy zasmějí

Predjamský hrad

Na jihozápadě Slovinska jen třicet minut jízdy od dálnice A1 stojí unikátní pohádkový hrad Predjama. Je vytesaný do...

Plavba na výletních lodích. Na co dávat pozor, aby z dovolené nebylo peklo

Bazén na zaoceánském parníku - reklama vs. realita.

Koupíte si lístky na výletní lodě v očekávání nekonečné romantiky a luxusní dovolené. Ale místo toho se ve finále...



Elektrokolo už není jen pro staré, vyšlape s vámi tuk z těla

Elektrokolo Guewer Cross

Hoďte za hlavu představu, že jsou elektrokola vhodná jenom pro pecivály a penzisty. Když chcete hubnout, vyrazit na...

Starostové poslali vládě otevřený dopis, nechtějí lodě na Berounce

Okolí soutoku Vltavy a Berounky se změní na zelenou zónu pro odpočinek Pražanů

Starostové obcí kolem Berounky požadují po vládě vyškrtnutí toku známého z knih Oty Pavla ze seznamu vodních cest....

Hurá dovnitř. Zámečtí páni poprvé otvírají svá sídla veřejnosti

Barokní zámek Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou patří rodině Kinských.

Když chtěl pánbůh někoho potrestat, vrátil mu zámek, zní letitý bonmot Karla Schwarzenberga. Po roce 1990 se do rukou...

Další z rubriky

Trabantí cirkus hraje svoji pevnost Boyard. A našel ztracené město

Symbol Hampi je kamenný kočár. Ale kočár je zabetonovaný, takže jedeme dál se...

Konečně jedeme! Sice pomaleji, než by se nám hodilo, ale zase ne tak pomalu, že bychom to nečekali. A stojí to za to....

Bývalé letadlo ČSA našlo své poslední letiště na střeše rakouského hotelu

Letadlo Iljušin IL 62 M, které kdysi patřilo Československým aeroliniím (ČSA),...

Letadlo Iljušin IL 62 M, které kdysi patřilo Československým aeroliniím, zdobí ode dneška střechu hotelu ve Štýrském...

Buddhistický mnich provázel turisty, teď má deprese. Na chrám podal žalobu

Mnich v klášteře Kojasan. Kolem původního kláštera časem vyrostlo město Kója,...

Japonský mnich zažaloval svůj chrám za to, že mu nucenou prací způsobil deprese. Jako odškodnění požaduje 8,6 milionu...

Najdete na iDNES.cz