Pohoří Rodna na severu Rumunska nedaleko ukrajinských hranic je součástí pásma Východních Karpat, v němž zaujímá druhou nejvyšší příčku. V širokém karpatském prostoru mezi Tatrami a transylvánským městem Brašov je Rodna bezkonkurenčně nejvyšší, na jejích svazích pramení významné řeky, takže ji lze považovat za jakýsi horský uzel či střechu Východních Karpat.
Turistické průvodce hodnotí Rodnu jako romantické, opuštěné pohoří bez turistického zázemí, vzhledem podobné Západním Tatrám, s typickými porosty pěnišníku a stády volně se pasoucích koní. Hřebenovka je označena jako náročná, doporučuje se chodit ve skupině a spát ve volné přírodě.
Na salaši pod Rodnou
Čekání na dobré počasí
Naším východiskem se stává Borşa ležící v údolí přímo pod srázy nejvyššího vrchu Pietroşulu (2303 m), avšak o plných 1 600 m níž. Městečko slouží jako turistické i spádové centrum okolního horského kraje, je tu hotel, nemocnice i supermarket. Základní informace k přechodu pohoří tu však člověk hledá marně, není tu například jediný veřejně přístupný internet.
Zajímá nás hlavně předpověď počasí, které je hlavním limitujícím faktorem úspěšného přechodu. V malém zahradním kempu se nakonec od majitele dozvídáme, že letos prší v Rumunsku díky islandské sopce téměř každý den, déle než dva dny ještě hezky nebylo a pršet začne zhruba za tři hodiny.
Předpověď se opravdu vyplňuje, neboť za 2,5 hodiny leje jako z konve a přestává až za tři dny. Naštěstí se daří domluvit příznivou cenu v penzionu, zhruba 120 Kč za osobu na noc, a nepřízeň počasí tak můžeme přečkat. Za tři dny lenošení a čekání nejen výrazně ulehčujeme batohům, ale zároveň se seznamujeme s místními domorodci, kteří pravidelně navštěvují obchod a bar, které jsou v penzionu rovněž v provozu. Když po třech dnech odcházíme, mávají nám.
Pohoří Rodna je mezinárodně uznávaným národním parkem
Druhý nejvyšší vrchol Rodny Ineu (2 279 m)
1. den
Podle předpovědi počasí v televizi nás čekají dva dny bez deště, což by mohlo k přechodu pohoří stačit. Vyrážíme proto ještě odpoledne za doznívajícího deštíku k meteorologické stanici pod nejvyšší horou ve výšce 1 760 m, která je vhodnou základnou pro přespání i rychlý ranní výstup na Pietroşul. Ke stanici vede prudce stoupající vozová cesta sjízdná terénními vozy, po níž výškové metry rychle přibývají. A hlavní je, že přestože okolní lesy a křoviny jsou nasáklé vodou, my jsme stále suší.
Za 4 hodiny jsme u meteorologické stanice, která ovšem není veřejnosti přístupná. Nedaleko stojí malá dřevěná chatka s volně přístupnou půdou. Vzhledem k tomu, že chatku již obsadila poněkud hlučná rumunská mládež a neprší, stavíme stan na tábořišti u ledovcového jezera Iezer, které je obklopeno ze tří stran skalnatými srázy nejvyšší hory Rodny.
Výstup na nejvyšší vrch Pietroşul (2 303 m) z Borşy kolem meteorologické stanice
2. den
Časný ranní výstup na Pietroşul trvá necelé dvě hodiny. Obloha je bez mráčku a z vrcholu se otevírá úžasné panorama východokarpatských hor. Městečko Borşa je vidět dole jako z letadla, nad ním se v dálce vypíná nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla. Rozeznáváme i nejvýchodnější bod bývalé I. Československé republiky na hoře Pop Ivan, na opačné straně vidíme vyhaslou sopku horstva Caliman.
Výhled z Pietroşulu (2 303 m)směrem na sever: dole Borşa, na obzoru pásma pohoří Maramureş a Černé Hory na Ukrajině
Tři dny čekání v penzionu se určitě vyplatily. Nejvíc nás ovšem zajímá terén pohoří Rodna, kterým budeme putovat směrem na východ až na druhou nejvyšší horu Ineu (2 279 m). Schovává se ještě hezky daleko za několikerou hradbou skalkami ozdobených kopců, jež musíme postupně všechny překonat.
Za Pietroşulem pokračujeme po modrém pásu a za vrcholem Rebra se napojujeme na červeně značenou magistrálu Rodny. Přestože už je srpen, hory hýří díky neustálým dešťům zelení, v údolí hučí vodopády a z úbočí hor prýští křišťálové stuhy vod.
Na vrcholu Ineu (2 279 m)
Západní část Rodny z Pietroşulu
Dobře značená trasa vede většinou po úbočích a na hřeben vystupuje jenom v sedlech, čímž se šetří spousta únavných výškových metrů. Po cestě je mnoho pramenů i míst vhodných pro táboření.
Občas potkáváme lidi, většinou malé skupinky Rumunů, Poláků a Čechů. Po většinu času se ale můžete ponořit do ticha majestátních hor, zatímco vás obklopují nekonečné karpatské obzory.
Díky ideálnímu počasí a příjemně vedené stezce ve stálých nadmořských výškách 1 900–2 000 m se nám daří navečer dojít až pod sedlo Gargalau, které je v pohoří oblíbeným tábořištěm. Vyvěrá zde několik silných pramenů a vybírat můžete ze spousty rovných travnatých míst pro stanování. S oblibou tu spávají také klienti dobrodružně laděných zájezdů českých cestovních kanceláří, o čemž svědčí (bohužel) četné odpadky tuzemské provenience.
Rumunsko, Rodna. Jezírko v sedle Galatului
3. den
Třetí den na Rodně začínáme hodinovým výstupem na vrchol Gargalau (2 159 m). Z něj se opět otevírá úžasný výhled, ozdobený cáry ranních mlh. Na severní straně vidíme silniční sedlo Prislop (1 476 m), časté nástupní místo do hor. Přímo pod srázem hory se leskne kuloár s pramenem řeky Bistriţa a vyhledávaným jezerem Izvoru Bistriţei, u něhož probíhá nějaká slavnost, patrně svatba. Obzoru na východě vévodí majestátní pyramida hory Ineu (2 279 m), za níž hodláme strávit třetí nocleh na Rodně.
Hřebenový přechod nad sedlem Putredă
Z mapy je vidět, že cesta bude mít jiný charakter než včera a půjde důsledně hřebenem přes všechny vršky a nikoli traverzem po úbočích. V praxi to znamená mít s sebou dostatek vody a modlit se, aby nepřišla bouřka. Náročnější charakter této části hřebene znamená i menší počet turistů. Celý úsek mezi Gargalau a Ineu je nutné urazit za den, protože v celé délce hřebene není ani voda, ani vhodná místa k táboření.
Naštěstí nám počasí přeje, cesta ubíhá a hora Ineu se lákavě přibližuje. Romantiku putování dokreslují stáda volně se pasoucích koní, o kapku vzrušení se zaslouží skalnatý hřbítek před sedlem Putredǎ, který je s plně naloženými batohy docela exponovaný. Odměnou za strmý výstup na druhý nejvyšší vrchol pohoří je opět krásný výhled. Přímo dole na východním úpatí je vidět tábořiště u jezera Lala Mica.
Karpatská idyla na Rodně, v pozadí nejvyšší vrch Pietroşul (2 303 m)
4. den
Těžký ranní vzduch a tráva bez rosy u jezera Lala Mica dávají vědět, že dva dny slunečného počasí jsou u konce a brzy přijde změna počasí. Naplňují se tak slova majitele zahradního kempu v Borşi, že víc než dva dny pěkně ještě letos v Rumunsku nebylo. Naštěstí to k přechodu Rodny stačilo, teď už nás čeká jen sestup do civilizace.
U překrásného jezera Lala Mare, ležícího o 100 m níž, se traverzem po značce červený bod opět vracíme na hřeben. Chceme se totiž vyhnout sestupu údolím Lala, který končí v osadě Gura Lalei u silnice přímo vedle velkého cikánského tábora. O to větším překvapením ovšem je, že ihned po výstupu na hřeben potkáváme v liduprázdných horách skupinu asi dvaceti Cikánů, kteří vyrazili s krosnami na borůvky. Naštěstí si nás nevšímají, byť jsou ve velké početní převaze.
Největší jezero na Rodně Lala Mare
Dlouhé a únavné půldenní putování po vozové cestě úbočími hor končí v sedle Rotunda (1 271 m), kde na Rodnu navazuje pohoří Suhard. Vede tudy prašná silnice a je možné se zde občerstvit v chatě.
Naše další putování horami Suhardu znemožňují prázdné batohy, nemožnost dokoupení potravin a perspektiva dalších přívalových dešťů. Ještě než se spustí, bereme stopa a za hrozivého dunění blesků odjíždíme do města Vatra Dornei, kde máme v jedné rodinné vilce základnu pro poznávání dalších rumunských hor.
Rumunští Cikáni u Cârlibaby
může se hoditJak se tam dostatSkupině alespoň dvou lidí se vyplatí cestovat do Rumunska vlakem přes Budapešť, zpáteční otevřená jízdenka z Brna nepřesáhne na osobu 2000 Kč (při větším počtu lidí se ceny snižují). Úroveň rumunských vlaků, zejména rychlíků, se výrazně zlepšila. Vlakové spoje z ČR najdete na jizdnirady.idnes.cz. Výhodnými nástupními místy do Rodny jsou města Vatra Dornei (na východě) nebo Viseu de Jos (na západě), odkud do nitra hor jezdí autobusy (např. do Borşi, na sedlo Prislop). Obavy není třeba mít ani z cesty vlastním vozem, případné hlídání zaparkovaného auta lze snadno za drobnou úplatu domluvit s místními domorodci. Poznatky z Rodny s ohledem na poměry v jiných rumunských horách* výborné značení, MapaOsvědčila se nám mapa 1 : 50 000 Munţii Rodnei od budapešťského nakladatelství Dimap (2008) zakoupená za 169 Kč v Brně.
|
