Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přechod Lužických hor: 2 dny unikátní přírodou

  13:14aktualizováno  21. září 11:55
Lužické hory patří tak trochu k zapomenutým koutům naší přírody. Neprávem. Jejich typické kuželovité vrchy vytvářejí u nás unikátní krajinný ráz. Můžete sem podniknout jednodenní výlet na některou ze zdejších "sopek", ale díky kvalitní síti turistických cest a možnosti ubytování na hřebenu lze celé Lužické hory přejít za dva až tři dny.

Lužické hory - Lužické hory | foto: Jan HocekiDNES.cz

 

 







* Klikněte na mapku

Pohraniční hřeben Lužických hor navazuje na západě na České Švýcarsko, na východě na Jizerské hory a Ještědský hřbet a na jihu přechází v České Středohoří. To je zřejmě také důvod, proč jsou Lužické hory, obklopené známými rekreačními oblastmi, poněkud opomíjené.

Pokud se vám zdá pěší přechod hor zdlouhavý, můžete se na cestu vybavit horským kolem.

Mohutnější než Panská skála

Začínáme přesně na pomezí Lužických hor a národního parku České Švýcarsko, v osadě Studený. Prochází tudy červená turistická značka, která nás po hodinovém stoupání smíšeným lesem přivede na 736 metrů vysoký vrchol hory Studenec.

Odtud se otevírají panoramatické rozhledy na západní část hor a najdeme tu také unikátní kamenná pole na jižních svazích hory. Dříve tu musel být rozhled ještě hezčí. Svědčí o tom ruiny kovové rozhledny z roku 1888.

Příjemný sestup nás přivede do Sedla pod Studencem a zakrátko k odbočce na Zlatý vrch. Za přibližně desetiminutovou odbočku budeme bohatě odměněni pohledem na třicetimetrovou stěnu bývalého lomu na čedičové sloupy. Zlatý vrch tak trochu připomíná mnohem známější Panskou skálu, svou mohutností ji však bezesporu převyšuje. Zdejší dokonalé a až šest metrů dlouhé čedičové sloupy se prý v minulosti dokonce používaly ke stavbě mořských hrází v Nizozemí.



Bývalý lom na Zlatém vrchu
VÍCE FOTEK Z LUŽICKÝCH HOR SI PROHLÉDNĚTE ZDE

Muzeum Čs. opevnění 1935–1938 Křížový Buk
otevřeno úterý - neděle 9.00 – 17.00
tel.: 606 719 693 - Bedřich Hamák

Nejzachovalejší zřícenina Lužických hor

Cesta lesem po červené značce nás posléze přivede k rozcestí Křížový buk, kde v roubené klasicistní myslivně najdeme sezónní občerstvení a malé muzeum pohraničního opevnění. Jeho tvůrce, pan Bedřich Hamák, nás zde ochotně zasvětí do tajů výstavby pohraničních opevnění, kolem kterých ostatně vede naše další cesta.

Lesní asfaltka ideální pro kolo sice není na chůzi tak příjemná jako měkké pěšinky, ale už po pár kilometrech se změní na hliněnou cestu k železniční křižovatce v Jedlové. Tady se můžeme občerstvit v nádražní restauraci – čeká nás totiž výstup do sedla pod horou Jedlová. Jen na tomto úseku nakrátko opustíme červenou značku a sledujeme zelené značení. Kdo má dost sil, může si ze sedla "odskočit" na její vrchol s rozhlednou a hostincem.

Hrad Tolštejn, ke kterému nás přivede opět červená značka, je nejlépe zachovanou hradní zříceninou v Lužických horách. Stojí na výrazném znělcovém skalním suku ve výšce 670 metrů a tvoří charakteristickou krajinnou dominantu. Z vrcholových skalisek, přístupných po železném schodišti se zábradlím, se otevírá pěkný výhled na okolní vrcholy Lužických hor a do údolí na Jiřetín, Horní a Dolní Podluží a Varnsdorf, za nimiž na obzoru můžeme spatřit vrchy Šluknovské pahorkatiny a Lužice.



Suťová pole na Studenci

Na nejvyšší horu

Na hradě se můžeme občerstvit v restauraci a zahájit sestup po červené do osady Lesné. Na svazích nad údolím Lesenského potoka se dochovalo několik lidových roubených chalup z 1. poloviny 19. století, z téže doby pocházející zájezdní hostince dnes většinou slouží jako penziony. Zde můžeme strávit první noc přechodu nebo (máme-li ještě dost sil a času) pokračovat k nejvyššímu vrcholu Lužických hor.

Strmé stoupání od Lesenského potoka naštěstí po kilometru ztratí na síle a přivede nás na tzv. Čertovu pláň s hlubokými a zachovalými horskými smrčinami. Zanedlouho narazíme na státní patníky s německými nápisy a po pohodové rovince šlapeme ke špičce hory Luž.

Vlastní výstup na vrchol vede po strmé stezce, avšak kvůli nádhernému kruhovému výhledu se ta trocha potu vyplatí. Dolů už to koneckonců půjde samo a hned pod vrcholem najdeme několik restaurací a možností ubytování.



Pohled z německé strany na Hvozd

Odbočka do německého ráje

Zajímavou alternativou může být pokračování pochodu po německém území. Červená značka nás dovede k hraničnímu přechodu Dolní Světlá – Waltersdorf, odkud pokračujeme po značené stezce k horolezci využívané skalní věži Falkenstein. To už vstupujeme do rezervace Jonsdorfer Felsenstadt – pískovcového skalního města, tak trochu v malém připomínajícího náš Český ráj. Kromě několika pěkných vyhlídek do Podluží a na vrchol Luže tu najdeme také jakousi miniaturní podobu našich varhan u Kamenického Šenova.

Před námi se zvedá poslední, zato výrazný kopec Lužických hor na naší trase, 750 metrů vysoký hvozd. Na vrcholu tohoto znělcového hřbetu najdeme kamennou rozhlednu a turistickou chatu s restaurací – obě leží na německém území.

Vyhlídková terasa s dalekohledem u restaurace je sice přístupná i z české strany, ovšem k nejbližšímu hraničnímu přechodu Petrovice - Lückendorf to máme ještě nějakých pět kilometrů.

V Petrovicích můžeme sednout na autobus nebo dojít pěšky posledních asi pět kilometrů na vlak do Jablonného v Podještědí, kde náš přechod Lužických hor končí.



Pískovcové skály v německé rezervaci Jonsdorfer Felsenstadt

Může se hodit

UNIKÁTNÍ PŘÍRODA LUŽICKÝCH HOR

V Lužických horách roste řada typických rostlinných druhů, z nichž některé patří mezi druhy u nás ohrožené. Botanicky zajímavým prostředím jsou především květnaté bučiny, v jejichž podrostu se vyskytuje samorostlík klasnatý, kyčelnice cibulkonosná a devítilistá, mařinka vonná, bažanka vytrvalá, lilie zlatohlávek nebo měsíčnice vytrvalá. Ještě poměrně často se můžeme setkat také s lýkovcem jedovatým.

Zjara můžeme na některých loukách vidět prvosenku vyvýšenou, vlhká místa osidluje bledule jarní, kozlík dvoudomý a lékařský, vachta trojlistá, všivec mokřadní, sítina rozkladitá a různé druhy ostřic.

Na některých místech přetrvaly tzv. orchidejové louky s hojným prstnatcem májovým a listenatým, které vzácně doprovází bradáček vejčitý, vemeník dvoulistý, vstavač mužský a kruštík bahenní. Zajímavý je výskyt glaciálních reliktů hvězdnice alpské a kapradinky skalní, jejíž výskyt však nebyl v posledních letech potvrzen. Ojediněle se vyskytuje také rojovník bahenní a rosnatka okrouhlolistá.
Zdroj: www.luzicke-hory.cz


MOŽNOSTI UBYTOVÁNÍ NA TRASE

Penzion Jedlová, Jedlová 3, 407 56 Jiřetín pod Jedlovou, tel. 412 349 621
Hotel Stožec, Lesné 234, 407 56 Jiřetín pod Jedlovou, tel. 412 379 111
Lužická bouda,   Horní Světlá 81,  471 57 Krompach v Čechách, tel. 487 754 003
Restaurace-penzion Na vyhlídce,  Valy 488,  471 57, Krompach v Čechách, tel. 487 754 283
Penzion Cleopatra, Petrovice,  471 25 Jablonné v Podještědí, tel. 487 762 016

 

 

Autoři:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.