Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přechod Jeseníků: nejhezčí horská túra v Česku

  8:05aktualizováno  8:05
Přechod hlavního hřebene Hrubého Jeseníku patří k nejkrásnějším horským túrám u nás. V létě tu na vás čekají nejen překrásné krajinné scenérie, ale i příroda plná života s množstvím neobvyklých horských květů. Jaká je nejlepší trasa?

 

Třídenní zážitek na celý život

Hlavní hřeben Hrubého Jeseníku se táhne v podobě čtyřicetikilometrového oblouku od sedla Skřítek na jihu po Ramzovské sedlo na severozápadě.

Lze jej rozdělit na tři zhruba stejně dlouhé úseky: 1) Skřítek – Ovčárna, 2) Ovčárna – Červenohorské sedlo, 3) Červenohorské sedlo – Ramzová. Tyto úseky se liší nejenom množstvím návštěvníků, ale i krajinnými scenériemi.

V celé délce hřebenovky prochází turistické značení, které zpřístupňuje nejvyšší a nejznámější vrcholy pohoří – Praděd (1491 m), Vysokou holi (1464 m), Keprník (1421 m) a Šerák (1351 m).

Poblíž hlavní hřebenové magistrály se nacházejí i další zajímavá místa, jež patří k nejcennějším a nejpřitažlivějším lokalitám, které Jeseníky mohou nabídnout – např. Velká kotlina, údolí Bílé Opavy, Vysoký vodopád, Červená hora, Vozka.

Podaří-li se vám za hezkého počasí skloubit návštěvu všech těchto míst, bude  vaše putování po Jeseníkách patřit k nejhezčím turistickým zážitkům v životě. Zapotřebí jsou k tomu minimálně dva, lépe však tři dny.

MŮŽE SE HODIT

Veřejná doprava na jesenický hřeben

Skřítek: autobusovou linkou Šumperk – Rýmařov – Bruntál – Opava – Ostrava
Ovčárna: kyvadlovou autobusovou dopravou z parkoviště Hvězda nad Karlovou Studánkou.
Červenohorské sedlo: autobusovou linkou Šumperk – Jeseník.
Ramzovské sedlo: rychlíkem z Olomouce, Brna, Ostravy, Prahy nebo autobusem ze Šumperka nebo Jeseníku.

Levné přespání na jesenickém hřebeni

chata Barborka – tel. 554 779 016, mobil 605 249 910, cena 160 Kč/noc

chata Švýcárna – tel. 554 779 018, mobil 731 413 301, cena 200 Kč/noc

Itinerář jesenické hřebenovky

sedlo Skřítek (877 m) – Jelení studánka (1300 m, 6 km) – Ovčárna (1277 m, 12 km) – Praděd (1491 m, 15,5 km) – Švýcárna (1310 m, 18 km) – Červenohorské sedlo (1010 m, 24 km) – Vřesová studánka (1313 m, 27 km) – Keprník (1423 m, 31 km) – Šerák (1351 m, 33 km) – Ramzovské sedlo (760 m, 40 km).

Mapa

1 : 50 000 KČT č. 55, Hrubý Jeseník

Mezi Skřítkem a Ovčárnou

První, nejjižnější úsek jesenické hřebenovky od Skřítku po Ovčárnu je krajinářsky nejzajímavější a přírodovědně nejcennější. Také zde potkáte nejméně lidí, což je způsobeno poměrně špatnou komunikační dostupností odlehlého sedla Skřítek, kudy o víkendu (ale i v pracovní dny odpoledne) projíždí velmi málo autobusových spojů.

První kilometry ze sedla Skřítek vedou po lesních cestách, které postupně nabírají sklon a zvolna se mění v pěšinu.



Praděd (1491 m) a Petrovy kameny

VÍCE FOTOFRAFIÍ - ZDE

K první delší zastávce vybízejí po 3 kilometrech Ztracené skály – rozbité skalisko přecházející v obrovské suťovisko s mohutnými balvany. Výhled se odtud otevírá na jihozápad směrem k Sobotínu a Šumperku.

Následuje strmý výstup mezi zakrslými stromy a zakrátko se již ocitáte na bezlesých plochých pláních hlavního hřebene. Postupujete úzkým chodníčkem kolem zimního tyčového značení, míjíte skalní útvary na Peci, Pecném a Břidličné, napravo i nalevo se odkrývají nerušené pohledy do dáli.

Další zastávka bývá zpravidla na Jelení studánce, kde se lze osvěžit vydatným pramen vody anebo se ukrýt před nepohodou v kamenné chýši.

Alternativní přístup na Jelení studánku nabízí málo používaná, ale krásná žlutá trasa z Vernířovic, procházející kolem vyhlídky Čertova stěna. Pozor – výstup je však velmi strmý!

Přirodní unikát Velká kotlina



Velká kotlina

Z Jelení studánky až po Ovčárnu se jde po pohodlné pěšině s nevelkým převýšením. Nejvyšším bodem je placatá Vysoká hole, z níž se klesá ke známé rekreační chatě Ovčárna.

V létě je tento úsek obzvláště přitažlivý díky kobercům vzácných a často i kriticky ohrožených květů, které tvoří vegetaci nad horní hranicí lesa. Převládají především narůžovělé paličky rdesna hadího kořene, často je však k vidění i violka sudetská, zvonek chlupatý, kamzičník rakouský, česnek sibiřský, havez česnáčkovitá nebo kýchavice Lobelova.

Floristický ráj střední Evropy



Náprstník velkokvětý

Pokud však chcete nahlédnout do skutečného horského floristického ráje nejenom Hrubého Jeseníku, ale i celé střední Evropy, udělejte si po modré značce ani ne dvoukilometrovou odbočku do Velké kotliny – ledovcového karu na jihovýchodním úbočí Vysoké hole.

Specifické mikroklimatické a geomorfologické podmínky způsobily, že v nevelké Velké kotlině roste okolo 450 druhů rostlin, z nichž některé jsou endemity (vyskytují se jenom zde). Endemické druhy rostlin hostí i pověstmi opředené Petrovy kameny, kterým se právě z tohoto důvodu dnes turistická trasa vyhýbá.

*** Bílá Opava uzavřena!
Průchod údolím Bílé Opavy po žluté značce kolem vodopádů je v důsledku loňské větrné kalamity uzavřen. Sestoupit od chaty Barborka do Karlovy Studánky lze pouze po modré značce.

Od Pradědu po Červenohorské sedlo

Úsek od Ovčárny kolem chaty Švýcárna až po Červenohorské sedlo připomíná za hezkého počasí doslova Václavák, navíc z velké částí vyasfaltovaný. Davy směřují po silničce hlavně na Praděd – nejvyšší horu Moravy. Lákadlem číslo jedna je zde za dobrého počasí prosklená vyhlídková plošina ve věži, odkud lze uvidět např. Sněžku, Králický Sněžník, Beskydy a párkrát do roka i Tatry. Z blízkého okolí zaujme například pohled na lesklou hladinu horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně.

Jen o něco řidší zástupy potkáte mezi Švýcárnou a Červenohorským sedlem, kde je jesenická hřebenovka asi nejméně poutavá. Od Švýcárny se kdysi šlo pořád lesem, dnes převážně po neutěšených pasekách, které tady vznikly jako důsledek kalamitní těžby.

Pokud by vás tato část nelákala, chtěli se jí vyhnout a navíc se projít mnohem zachovalejšími přírodními partiemi, můžete sejít do Koutů nad Desnou nebo Bělé pod Pradědem a následně se vyvézt autobusem na Červenohorské sedlo.

První alternativu nabízí málo používaná modrá značka z úbočí Pradědu Divokým dolem do údolí Desné. Jak sám název napovídá, příroda je tady opravdu divoká a nespoutaná – procházíte strmou, místy skalnatou roklí se zachovalými lesními porosty a hučícím kaskádovitým potokem.

Druhou možnost představuje modrá značka ze Švýcárny přes neméně divoké chráněné území Vysoký vodopád s nejvyšším jesenickým vodopádem. Bohužel, jeho letošní krásu poněkud narušil spadlý strom.



Hora Keprník (1423 m)

Mezi Červenohorským sedlem a Šerákem

Poslední úsek jesenické hřebenovky je opět velmi poutavý. Od chat na Červenohorském sedle značená trasa 3 km mírně stoupá po široké cestě k Vřesové studánce, odkud se otevírá překrásný pohled na majestátní zalesněné masívy Vozky a Keprníku.

Ještě před Vřesovou studánkou se vyplatí odbočit na málo navštěvovaný vrchol Červené hory se zajímavým výtvorem – skalním oknem. Bohužel, dnes se poněkud ztrácí v bujném porostu uměle rozšířené kosodřeviny, která se v Jeseníkách rozrůstá a zabírá prostor původní vzácné květeně.

Další odbočka z hlavní trasy vede na pověstmi opředeného Vozku s rozeklanými vrcholovými skalisky. Pak následuje strmý výstup na vyhlídkový Keprník a sestup k Jiřího chatě na Šeráku.

Závěrečný sestup na Ramzovské sedlo lze uskutečnit několika způsoby: lanovkou, po červené nebo po modré. Určitě nejhezčí je posledně jmenovaná varianta kolem monumentálních Obřích skal.

Šťastnou cestu a hezké počasí!

 

Jeseníky: Vysoký vodopád

Jeseníky: Na Vysoké holi

Praděd (1491 m) s turistickou chatou Barborka

Hora Keprník (1423 m)

Obří skály pod Šerákem

Jeseníky: Velká kotlina

Rdesno hadí kořen

Náprstník velkokvětý

Česnek sibiřský

I na takovéto kouzelné scenérie narazíte v Jeseníkách

Autoři:




Nejčtenější

Campari na led, v tomto případě na ledovou tříšť. Lehce nahořklé a osvěžující
Módní Aperol slaví úspěch. Recept na skvělý aperitiv je ale starý 100 let

I když je Itálie kolébkou mnoha slavných aperitivů připravených z cinzana, martini, campari a dalších hořkých a kořeněných bitterů, mladí lidé z celé Evropy si...  celý článek

Dvaaosmdesátiletá Nina při tangu s devadesátiletým Oscarem v Buenos Aires (18....
Argentinské tango od srdce. Je jim 172 let a tančí na mistrovství světa

Vášnivé tango tančí už od 40. let minulého století. Devadesátiletý Oscar a dvaaosmdesátiletá Nina se v srpnu společně zúčastnili světového mistrovství v tangu...  celý článek

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Medvěd s uloveným lososem
Aljaška, z které mrazí. Lososí hostina pro medvědy na vlastní oči

Jeden z nejúžasnějších zážitků v pozorování zvířat, jaký se dá na naší planetě v divočině zažít, je tažení lososů, na které čekají hladoví medvědi a nedočkavě...  celý článek

Útočiště zde ovšem najdou i následovníci květinových dětí. Nepotřebují nic. Jen...
Chleba z banánů a radost ze života. Na Havaji jsou naštěstí všichni divní

Rozvalit se na lehátku a nechat o sebe pečovat, to je častá možnost, jak si užít dovolenou na Havaji. Jak se na sopečných ostrovech v Tichém oceánu žije na...  celý článek

Další z rubriky

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.