Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pražská Loreta slaví 390 let. Už jste slyšeli slavnou zvonkohru?

Komerční sdělení   0:01aktualizováno  0:01
V pátek 3. června uplynulo přesně 390 let ode dne, kdy byl položen základní kámen k pražské Loretě. Na prohlídku barokního areálu se Svatou chýší obestavěnou ambity, kostelem Narození Páně a věží se zvonkohrou se vydejte s portálem Kudy z nudy.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

V červnu to bude přesně 390 let ode dne, kdy byl položen základní kámen k pražské Loretě. | foto: Kudy z nudy

Kaple, napodobující loretánskou svatou chýši, která stála v Nazaretu a před níž se dle legendy odehrálo zvěstování Panně Marii, vyrůstaly v evropských katolických zemích v době baroka jako houby po dešti. V Česku jich najdete přibližně šedesát, a to od zřícenin až po pečlivě opravené stavby. Pražská Loreta patří k vůbec nejznámějším.

Předloha z Mikulova?

Až do konce října je denně zdarma otevřená zahrada Černínského paláce, vstup je...

Až do konce října je denně zdarma otevřená zahrada Černínského paláce, vstup je přímo proti Loretě z Loretánského náměstí.

Loreta není jen vzácnou architektonickou památkou, ale zároveň věhlasným poutním místem, jehož proslulost lze v rámci Prahy srovnat snad jedině se soškou Pražského Jezulátka.

Zakladatelkou a první patronkou pražské Lorety byla roku 1626 česká šlechtična Benigna Kateřina z Lobkovic, kterou prý uchvátila starší loreta v Mikulově. Pro duchovní správu si vybrala kapucíny, kteří si poblíž postavili klášter. Pod lobkovickým patronátem poutní místo fungovalo až do 20. století, přímo pod Svatou chýší je umístěna lobkovická krypta.

Barokní průčelí Loreta získala až téměř sto let po svém založení.

Barokní průčelí Loreta získala až téměř sto let po svém založení.

Málo se však ví, že dnešní barokní průčelí vzniklo až téměř sto let po založení Lorety. Výraznou architektonickou kulisu vytvořil architekt Kryštof Dientzenhofer společně se svým synem Kiliánem Ignácem – a právě na zajímavou stavební historii loretánského průčelí se zaměřuje letošní hlavní sezonní výstava, která se v Loretě otevírá ve středu 15. června. Uvidíte, jak se Loreta měnila v průběhu 17. a 18. století, jak přibývaly kaple a proměnilo se i její průčelí včetně sochařské výzdoby.

Loreta je otevřena každý den včetně sobot, nedělí a většiny svátků. Základní vstupné je 150 Kč, snížené pro děti do 15 let 80 Kč, pro studenty 110 Kč a pro seniory nad 70 let 130 Kč, zájemci si mohou areál projít s audioprůvodcem.

6 222 loretánských diamantů

Jedním z nejobdivovanějších míst je klenotnice s loretánským pokladem, kolekce několika set uměleckých skvostů, většinou pocházejících z darů vděčných poutníků. Mezi nejvzácnější díla patří sbírka velkých barokních monstrancí, prvotřídní ukázka zlatnictví z přelomu 17. a 18. století.

Pověstná je například diamantová monstrance Pražské slunce, kterou na sklonku 17. století vyrobili vídeňští zlatníci podle návrhu architekta a designéra Johanna Bernarda Fischera z Erlachu. Monstranci zdobí 6 222 diamantů, které k sňatku dostala od svého třetího, o pětatřicet let mladšího manžela hraběnka Ludmila Kolovratová; v závěti uvedla, že z nich má být vyrobena monstrance pro Loretu.

Loretánské zvonky aneb hudba, kterou jinde v Praze neuslyšíte

Pohled na Loretánské náměstí z výšky, vlevo je Loreta, vpravo Černínský palác...

Pohled na Loretánské náměstí z výšky, vlevo je Loreta, vpravo Černínský palác nejblíže k nám pak kapucínský klášter.

Pozoruhodnou historickou raritou je loretánská zvonkohra, která má příchozí každou hodinu povzbuzovat k modlitbě. Loretě ji věnoval bohatý malostranský obchodník Eberhard z Glauchova, autorem sedmadvaceti signovaných zvonků je amsterodamský městský zvonař a dělolijce Claudy Fremy, instalaci a propojení s věžními hodinami provedl pražský hodinář Petr Neumann. Při slavnostním svěcení měl každý zvon svého kmotra z řad vysoké šlechty, nad prvním z nich dokonce převzal patronát sám císař Leopold I. Poprvé se loretánské zvonky rozezněly nad pražskými střechami 28. září 1695.

Ačkoli podobné zvonkohry se dochovaly například v Amsterodamu, Delftu či Bruggách, v Loretě uslyšíte jeden z posledních dochovaných evropských barokních nástrojů v Evropě, jehož mechanismu se nedotkla modernizace. Záměrně píšeme v Loretě – ačkoli ji uslyšíte i zvenčí, zvonkohra byla navržena tak, aby hrála loretánským poutníkům shromážděným na nádvoří u svaté chýše. Hudební zážitek je tam prý docela jiný než venku na náměstí. Nevěříte? Zřejmě si to budete muset ověřit na vlastní uši.

Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!

Vybírejte z tisíců turistických tipu a objevujte Česko

Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delsí dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ. Šťastnou cestu!




Nejčtenější

Češi si v Astaně oblékli „boratovské“ plavky, skončili ve vazbě

Zelené plavky proslavil filmový snímek Borat z roku 2006 s hercem Sachou...

Skupina Čechů se chtěla z žertu vyfotit v kazašské Astaně v kultovních zelených plavkách, kterými zemi proslavil...

Turisté naházeli za rok do římské fontány 36 milionů, charita je nedostane

Před římskou fontánou jsou každý den takové davy, že je velice těžké se k jejím...

Peníze, jež turisté nahází do slavné římské fontány di Trevi, už nebude automaticky dostávat katolická charitativní...

Je to tady! E-kola naplno vtrhla na cyklostezky i do terénu

Moderní e-kolo Specialized Turbo Vado 4.0 pro jízdu po městě i pro výlety po...

Měl jsem pekelný sen. Sešla se naše parta na bikovou půldenní vyjížďku. „Doufám, že na vás nebudeme čekat,“ obrací se...

Kde sídlili Keltové i páni. Výlet za tajemnými hrady Drahanské vrchoviny

Repešský žleb

Podzimní lesy bez listí jsou ideálním obdobím pro hledání starých zřícenin, ze kterých toho mnoho nezbylo. Doslova...

PŘEHLEDNĚ: Podívejte se na novinky lyžařských areálů. Kde zdražili?

Zahájení lyžařské sezony ve skiareálu na šumavském Špičáku.

Lyžaři si v nadcházející zimní sezoně připlatí za permanentky v průměru o čtyři procenta víc než loni. Vyplývá to z...

Další z rubriky

Šest předjarních výstav: kamélie, orchideje, hyacinty a hvězdníky

Do skleníků a botanických zahrad se dá chodit celý rok, ale co když se nám líbí květiny, které kvetou jen několik týdnů...

Netradiční adventní a zimní výlety

Během plavby kolem Olomouce si vyslechnete poutavé příběhy o historii města.

Potrpíte si na opravdu netradiční zážitky? Pak právě pro vás jsme na portálu Kudy z nudy nachystali pestrou všehochuť...

Tipy, kam v Praze na vánoční koncerty

Kostely se o Vánocích otevřou všem milovníkům klasické hudby.

Adventní Praha ožívá v rytmu vánočních melodií a zpěvů. Koledy, gospely nebo adventní liturgie – to vše na vás v...

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.