Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přátele najdete v Litvě

  12:23aktualizováno  12:23
O Litvě se nedá říci, že by sem rok co rok mířily karavany českých turistů. Upřímně řečeno, našinec se dostává do úzkých, už když má Litvu přesně umístit na mapě. Je to záhada, neboť turisté z ostatních částí světa si sem cestu dávno našli. K litevským hranicím je to sice jen asi tisíc kilometrů, avšak jízda přes nekonečné pláně v Polsku, bez dálnic a obchvatů kolem měst, se protáhne na dobrých patnáct hodin.

Ještě u města Augustów vládne hustý provoz a člověk podvědomě zatíná zuby při každém předjížděcím manévru (proud kamionů je nekonečný stejně jako ochota polských řidičů nasazovat svůj život), načež se rázem všechno zklidní.

Litva je sice skoro stejně velká jako ČR, ale má jen asi třetinu obyvatel, čemuž odpovídá i provoz na silnicích. Krajina dostává jiný ráz. Nízké pahorky porostlé neprostupnými hvozdy střídají pastviny, které jen občas zdobí nějaké to políčko. Do toho stovky jezer a jezírek. Vesnice málokdy lemují silnici, častěji jsou tvořeny shlukem osamělých usedlostí ukrytých mezi stromy.

Hvozdy, lesy a hájky dominují krajině, dokud se člověk z ničeho nic neocitne v hlavním městě Vilniusu - ale i sem sporadicky šlehají zelené chvosty lesů zbavených svého hájemství. Kdo by chtěl hledat ve Vilniusu Sovětský svaz, ať se toulá po sídlištích na periferii.

Staré Město připomíná jiné doby, například vládu knížete Gediminase ze 14. století se zbytky jeho hradu nad řekou Neris. Ve středověku byla Litva nezávislým státem a na svou dobu uplatňovala velmi originální politiku - ač sami pohani, vládci tolerovali vyznání všech náboženských směrů. Zachovaly se zde proto památky v podobě svatostánků všech církví. Katolické kostely (nejznámější je kostel svaté Anny) stojí po boku evangelických chrámů, zatímco pohádkově nasvícená fasáda pravoslavného chrámu svatého Mikuláše pomáhá pozdním chodcům uniknout svodům nočního života hlavního města. A těch není málo.

Pivo značek Utenos či Kalnapilis chutná výtečně, komu to nestačí, může ochutnat medovinu Krupnikas a procházku zakončit v nočním klubu Night Striptease Club Exclusive, kde vystupují zaručeně největší krásky severu. Až vás znudí Vilnius, můžete se vydat do nedalekého Trakai, kde se nad jezerem tyčí majestátní středověký hrad, nebo dále do malebného Kaunasu anebo ještě dále do přímořských lázní v Palanze.

Ať již však pokračujete dále do Lotyšska či nikoli, na zpáteční cestě se nezapomeňte zastavit v parku Grutas. Těsně před vjezdem do lázeňského městečka Druskininkai je ten nejokázalejší skanzen komunismu na světě. Je to vlastně "minigulag" (obklopují jej vodní příkopy se strážními hláskami, z nichž se neustále linou budovatelské písně) protkaný vysypanými cestičkami, podél nichž se tyčí všechny sochy komunistických potentátů, které se organizátorům podařilo sehnat.

Uprostřed gulagu" je malé muzeum, v němž teprve oceníte moudrost bývalých sovětských vládců a také jejich smysl pro poezii. Zarecitujte si spolu s Nikitou Chruščovem báseň o kukuřici: Pusť vezdě rozprostranitsa / kukuruzy novyj sort. Pusť poslužat kukuruza / dlja Sovětskovo sojuza! Humorné? Jak pro koho. Do podobných koncentračních táborů bylo svého času deportováno na 360 000 obyvatel Litvy. Pokud tedy potkáte skupinu návštěvníků ze Sibiře, raději se nesmějte příliš nahlas.

Může se hodit

Do Litvy není třeba vízum ani velký obnos peněz - zdejší ceny odpovídají českým. Na zájezdy do Pobaltí se u nás specializuje jediná cestovní kancelář - Pobaltí.cz. Další informace získáte na www.pobalti.cz nebo na telefonu 0312/688 577.

PĚT ODPOVĚDÍ PRO TY, KTEŘÍ SI PLETOU LITVU S LOTYŠSKEM

1. Jak se tam mluví, rusky?

Nikoli, litevsky. Tato řeč patří spolu s lotyšštinou mezi pobaltské jazyky, které tvoří zcela samostatnou skupinu (Litevci a Lotyši si však navzájem nerozumí). Většina Litevců nicméně rusky plynně hovoří, ačkoli dá trochu práce je k tomu přemluvit.

2. Je Litva skanzenem SSSR?

Možná, ale o nic více než Praha. Litevci až na výjimky považují éru SSSR za svou národní tragédii a snaží se po ní vymazat všechny stopy. Činí tak se směsicí upřímného zápalu a notnou dávkou černého humoru (viz Gutas Park).

3. Je to chudá země?

Přes absenci jakýchkoli informací jsou Češi bůhvíproč skálopevně přesvědčeni, že Litevci jsou podstatně chudší než oni. Omezme se na jediný údaj - průměrný plat v Litvě dosahuje asi 11 tisíc Kč při velmi podobných cenách, jako jsou české.

4. Co se dá tak daleko na severu dělat?

Navštívit staré hrady, sbírat houby v hlubokých, hustých lesích, plavit se po stovkách přírodních jezer, pojídat chutné pokrmy u dobrého piva a hořícího krbu (běžná součást restaurací) anebo a to není legrace - se vyhřívat na písečných plážích u překvapivě teplého moře.

5. Jak si stojí Češi v Litvě?

Jakožto Čech nemáte ve světě větších přátel než Litevce (snad kromě Lotyšů). Tato skutečnost je poněkud překvapující. Nejenže všichni Litevci znají Prahu, kterou používají jako přestupní stanici pro cesty na Západ. Také bedlivě sledují naše osudy, znají naše sportovce, a dokonce i spisovatele. Tiše nám závidí naše členství v Severoatlantické alianci. Připravte se na to, že během návštěvy Litvy budete dříve či později pověřeni doživotní funkcí neoficiálních vyslanců této země v zahraničí. Při naší ignoranci vůči Pobaltí jako celku je to to nejmenší, co pro tento region můžete udělat.


Autor:




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Další z rubriky

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.