Pražský hrad | foto: Jan Zátorský, MAFRA

V den letního slunovratu se odehrává Pražské mysterium

  • 4
Jedině v den letního slunovratu se slunce dotkne tří věží svatovítské katedrály, tvrdí novodobá legenda zvaná Pražské mysterium. Trhlinu jí dává fakt, že katedrála byla dostavěna mnoho set let po Karlu IV.

Astronomické léto začalo v úterý 21. června 34 minut po půlnoci. Slunce vstoupilo do znamení Raka a na severní polokouli nastal letní slunovrat. Na své pomyslné dráze Slunce dosáhne nejsevernějšího bodu a začne se vracet k rovníku. Je to proto nejdelší den v roce, zatímco noc bude nejkratší.

K slunovratu se podle některých stoupenců tajemných teorii váže legenda o Pražském mysteriu. Viditelné je od Karlova mostu, konkrétně od brány Staroměstské mostecké věže nebo od sochy Karla IV. kousek vedle a odehrává se nad Katedrálou svatého Víta, Václava a Vojtěcha na hradě. „Zapadající slunce nejprve projde velkou jižní věží katedrály (pod ní je pochován sv. Václav), pak označí východní věž (zde spočívají ostatky sv. Vojtěcha) a zapadne v místech uložení ostatků sv. Víta,“ tvrdí David Černý, provozovatel webu milujuprahu.cz.

Pražský hrad

Historici však o Pražském mysteriu nemají žádné doklady. Trhlinu tvrzení, že stavbu mostu a katedrály zamýšlel Karel IV. právě tak, aby během slunovratu prošel sluneční kotouč věžemi, dává fakt, že katedrála za jeho života nebyla dostavěna. „Navíc se plány měnily, víme, že měla mít dvě věže, ale nevíme, jak měly vypadat, jak měly být zakončené,“ řekl iDNES.cz architekt Petr Kučera, milovník historie a znalec staré Prahy. Dodává, že hlavní věž katedrály končí ve dvou třetinách výšky, kterou zamýšlel Petr Parléř, a že katedrála vyrostla na místě dřívějších staveb. První kostel na pražském hradě založil kníže Václav asi v roce 929.

„Karel IV. byl bezesporu člověk, který miloval symboly, ale nikoliv ve vztahu k astronomii nebo astrologii. Staroměstská mostecká věž je plná symbolů, ale nikoliv ohledně slunce,“ vysvětluje architekt.