Prado: tři zastavení v Madridu

aktualizováno 
- Většině lidí se při vyslovení jména španělského hlavního města vybaví jiné znělé slovo: Prado. Navštívit tuto galerii patří k povinnostem každého turisty, který si do vnitrozemí odskočí obvykle z pláží lemujících břehy Středozemního moře. V jejím stínu však zůstávají pozoruhodnosti, které je škoda přehlédnout.
Široká třída Paseo del Prado nenabízí návštěvníkům metropole poklady pouze v jediné z mnoha mohutných budov, které ji lemují. Naproti se totiž nachází ještě Palacio de Vilahermosa, v němž sídlí Muzeum Thyssen-Bornemisza. Od svého souseda se liší především tím, že je soukromé. Jde o uměleckou sbírku průmyslnické rodiny, jejíž středověká, renesanční a barokní část je k vidění v klášteře Pedralbes v Barceloně. V madridské expozici pak - na rozdíl od Prada - najdou vyznavači výtvarného umění i díla posledních dvou století.
Také na tuto galerii je třeba vyhradit si dost času, aby se putování mezi skvosty neproměnilo v úprk, během nějž lze minout například tajemné portréty Halsovy, Schieleho snové město, impresionistické louky či kubistická zátiší. Leckomu tato sbírka zprostředkuje první setkání s americkým malířstvím minulého století, které je sice jiné než evropské, nikoli však méně zajímavé.
Pokud se do Madridu vydáte ještě do poloviny října, čeká vás ve zdejší výstavní síni lahůdka: přehlídka životního díla Paula Kleea (1879-1940), německého malíře a teoretika, který svou nevšední tvorbou i myšlenkami výrazně poznamenal umění doby, v níž žil.
Tomu, kdo si chce v klidu utřídit umělecké dojmy, stačí udělat pár kroků, aby se ocitl v ráji. Respektive v Královské botanické zahradě. Nenápadný vchod do ní je totiž od vstupu do Prada vzdálen sotva třicet metrů.
Ačkoli od rušného bulváru ji odděluje jen cihlová zeď, za jediný hluk tu mohou ptáci. Za svůj azyl vděčí Ferdinandovi VI., který dal příkaz k vytvoření botanické zahrady roku 1755. Vzhledem k četným exotickým výletům, jež tehdy vojáci, námořníci, zrovna tak jako obchodníci Jeho Veličenstva podnikali, tu rostlin z celého světa utěšeně přibývalo. V roce 1886 ovšem cyklon 564 z těch nejvzácnějších stromů zničil.
Dnes k zeleni nerozlučně patří i řada fontán a soch (a také dokonalé sociální zázemí) spojených upravenými cestičkami krytými stromovím. Mnozí laici zde obdivují nejen zelené posly dálek, ale i ty záhony, u nichž cedule hlásá: "Pozor, tyto rostliny nejsou určeny ke konzumaci." Bližší ohledání přinese překvapení: tvarově i barevně zajímavé exponáty nejsou ničím jiným než různobarevnými rajčaty, obří pažitkou či kedlubnou, ba dokonce bramborami, které se v té velké konkurenci nezdají až tak obyčejné.
Jen turista, který už někdy absolvoval celodenní pochod po chodnících, muzeích a galeriích, ví, jak sladce pak chutná měkký písek pod nohama, trávník, do něhož se lze natáhnout. To vše poskytne znavenému poutníkovi Parque de el Retiro, vzdálený od Prada pět minut chůze. Zásluhu na jeho zrodu má pro změnu Filip IV., který si jej v roce 1635 nechal vybudovat jako součást svého paláce. Nebyl žádný troškař: na rozloze 120 hektarů bylo vysázeno na 15 000 stromů. K atrakcím náleží jezírko, po němž se můžete svézt buď výletní motorovou lodí nebo po něm veslovat na lodičce, přičemž kulisou bude bělostné monumentální sousoší, podobné tomu, jaké zdobí Městský park v Barceloně. Na břehu druhého jezírka zase stojí historicky cenný Skleněný pavilon, jehož rekonstrukce se právě chýlí ke konci. V největším madridském parku nechybějí samozřejmě zahradní kavárny a restaurace, ba ani sportovní koutky, kde je možné si na dřevěném nářadí protáhnout tělo, čehož Madriďané bohatě využívají. Mnozí sem zřejmě míří také proto, aby se dozvěděli, co je čeká a nemine: jinak by tu sotva posedávalo tolik žen, které k provozování své živnosti potřebují skleněnou kouli nebo vaši ruku.


JAK SE TAM DOSTAT, KDY JE OTEVŘENO, VSTUPNÉ:
Do Muzea Thyssen-Bornemisza je nejblíže od stanice metra Banco de Espaňa (červená linka). Otvírací doba: pondělí zavřeno, úterý-neděle 10-19 hodin. Vstup: dospělí 600 peset, důchodci a studenti (po předložení průkazu) 350 peset, děti do 12 let zdarma. Královská botanická zahrada je otevřena denně od 10 hodin, v létě do 21, v zimě do 18 hodin. Vstupné: dospělí 200 peset, studenti s průkazem 100 peset. Do Parque de el Retiro se dostanete ze všech jeho stran, metrem pak nejlépe ze stanice Retiro.

Největší madridský park - Parque de la Retiro

Autor:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Buduje se 136 let, ale až teď dostane chlouba Barcelony stavební povolení

Sagrada Familia, Barcelona

Barcelonská katedrála Sagrada Familia, která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek, se buduje už 136...

Další z rubriky

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Trendy nejlepších restaurací světa. Co objevili čeští kuchaři na cestách?

Kachní prsa s kachními játry foie gras v La Verandě – inspirace ze Singapuru

Návštěva nejlepších restaurací světa je zážitek, na který se nezapomíná. Co všechno v nich hosty čeká, prozradí...



Najdete na iDNES.cz