Ač ochranáři ze Správy chráněné krajinné oblasti jsou s verdiktem ministerstva víceméně spokojeni, ochranářské sdružení Beskydčan chce rozhodnutí ministerstva nechat prozkoumat Českou inspekcí životního prostředí. "Sjezdovky na Lysé hoře porušují lesní zákon. Nikdy totiž nebyla tato místa vyňata z půdního fondu a tedy neměla sloužit jinak než jako lesní plocha," míní šéf ekologického sdružení Beskydčan Leo Košťál. "Ministerstvo nyní povolilo provoz rolby na zákonně neexistující sjezdovce, a to podle nás odporuje zákonu."
Ředitel Správy chráněné krajinné oblasti František Jaskula však nemá proti rozhodnutí státních úředníků vážné připomínky. "Zatím jsem je podrobně nestudoval, ale v našem stanovisku jsme ministerstvu nedoporučili v žádném případě upravovat severní sjezdovku a jižní pouze s podmínkami."
Šéf firmy SKI Lysá hora Jiří Bělunek považuje rozhodnutí ministerstva životního prostředí za drsné, ale rozumné. "My budeme dodržovat na jižní sjezdovce podmínky ministerstva. My nejsme žádní ničitelé přírody. Doufáme však, že ministr Kužvart legalizuje obě sjezdovky a vyjme je z půdního fondu. To rozhodnutí může přijít v půlce roku a poté už nebudeme muset o výjimky žádat. Ale samozřejmě vytvoříme s ochranáři z Rožnova jakýsi provozní řád sjezdovek," řekl Jiří Bělunek.
Ochranáři Správy chráněné krajinné oblasti však nechtějí, aby severní sjezdovka ještě někdy sloužila lyžařům. "Nejraději bychom v těch místech obnovili původní lesní porost. Aby Lysá hora nevypadala jako pustá pláň," řekl František Jaskula. Ochranáři nechtějí provoz severní sjezdovky poté, co jim studenti Středního zemědělského učiliště v Chrudimi vloni zpracovali přehled škod, které lyžaři za léta lyžování na krkolomné severní sjezdovce způsobili.
Vedoucí územního odboru ministerstva životního prostředí v Ostravě Roman Haluza řekl, že lhůta pro odvolání k výjimce provozu rolby skončí pozítří. "Rolbu lze používat na jižní sjezdovce, pokud bude nejméně dvacet centimetrů sněhu, pouze ve vytyčené oblasti sjezdovky a musí jezdit na ekologický pohon," uvedl některé z podmínek Roman Haluza.
Sjezdovky na Lysé hoře slouží lyžařům od roku 1949. Přestože jsou však zkolaudovány stavby pro sjezdovky a vlek, neexistuje žádný právní doklad o zřízení sjezdovek. Jiří Bělunek však upozornil, že například v letošní teplé zimě se dalo na severní sjezdovce lyžovat pouze jediný den.
Starostovi Starých Hamer, na jejichž katastru je jižní sjezdovka, se příliš protesty ekologických sdružení nelíbí. "Připadá mi, že úředníci jejich námitkám vyhověli. Nechápu tedy, proč protestují. Omezení tam jsou," řekl starosta Ivo Markytán. Dodal, že si myslí, že lyžování na Lysé hoře stejně v budoucnu pozvolna zanikne. "Dnes už jsou lidi pohodlní. Když ochranáři nepovolí na Lysé hoře žádné vjezdy ani ubytování, lidé budou raději pohodlně autem jezdit na Bílou nebo Morávku," míní starosta Starých Hamer.
S tím nesouhlasí Beskydčan: "Severní sjezdovka bude vždy lyžaře lákat. Nelze jinak, než aby zákon přesně vymezil, zda má Lysá sloužit pro lyžování, nebo ne," řekl Leo Košťál. V oblasti nejvyšší moravské hory Praděd mají vleky zajištěnu svou existenci jen do konce května. Tehdy jim totiž vyprší výjimka ze zákona o ochraně přírody, nutná k provozování vleků v Národní přírodní rezervaci Praděd, což je nejvyšší forma ochrany přírody u nás.
Nové výjimky bude přidělovat ve správním řízení ministerstvo životního prostředí. Protože vrcholová partie Jeseníků kolem Pradědu tvoří jedno z nejcennějších území u nás i v Evropě s množstvím endemitů, požaduje Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky určité technické úpravy a omezení provozu tak, aby k poškozování terénu a fauny docházelo co nejméně.
Hnutí Sojka však trvá na okamžitém zákazu všech sjezdovek právě z důvodu nevratného poškozování přírody a navrhuje rozvíjet běžecké lyžování. Obce v oblasti argumentují svou závislostí na turistickém ruchu, který jim především v zimním období plní obecní pokladny. Společné setkání všech zúčastněných stran, které by vedlo k nutným kompromisům, se však zatím neplánuje a rozhodnou tedy výsledky správního řízení.
 |
