Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pozvánka za oceán

  21:31aktualizováno  21:31
Vzpomínám na motýly v žaludku, které jsem cítila před nastupováním do letadla. Ten pocit nezavinil strach z létání. Bylo to spíš příjemné mrazení. Nečekalo nás nic menšího, než Amerika. Nejdřív to bylo stoupání letadlem, pak asi půl hodinka letu, a zase hned klesání. Vídeň je opravdu jen kousek. Cestu do Spojených států přes Vídeň jsme zvolili ze zcela prozaického důvodu – u Austrian Airlines nabízeli nejvýhodnější letenky.

Vízum jsme dostali zcela bez problémů. Celá rodina nebudí při žádosti o tento deset let platící doklad pozornost. Ale mladé lidi cestující individuálně mohou američtí úředníci podezírat z úmyslu v zemi nelegálně pracovat. Pak se vám může stát, že budete pozváni na pohovor a vystaveni množství všetečných otázek. Nic takového u spořádaného rodinného výletu ale naštěstí nehrozilo.

Na letišti ve Vídni zbyla při přestupu chvíle na kávu a pak jsme absolvovali osmihodinový let do země za oceánem. Pokud netrpíte fobií z létání, dá se cesta docela dobře přežít. O zábavu se vám postarají promítané filmy (někdy se připlácí za sluchátka), jídlo, u některých šťastlivců dokonce i spánek. Před příletem je nutné vyplnit dotazník se spoustou zvědavých otázek (kam jedete, kde budete bydlet atd.). A pak už jen doufáte, že se zalíbíte letištním úředníkům.

Při přestupování na některém z obřích mezinárodních letišť se vyplatí napnout pozornost a soustředit se na všechny nápisy, obrazovky a údaje. Hlavně nepanikařit. Celkem bez problémů se dá dostat k přestupu. Nezbývá, než doufat, že vaše zavazadla se dostala do stejného letadla jako vy. Pro kuřáky je jistě nepříjemné, že po tak dlouhém „absťáku“ se musí prodírat skrz halu ven. Na letištích, stejně tak jako ve většině restaurací ve Státech, je zakázáno kouřit.

Přiletěli jsme na newyorské letiště J.F.K. a opět přestoupili na letadlo do Los Angeles. Tam jsme měli v půjčovně zamluvené auto a zbývalo zdolat noční cestu do San Diega. Ještě doma při plánování jsme se stále nemohli dohodnout, jaká místa do našeho „travel plánu“ zařadit. Bohužel nebylo v lidských (a někdy ani finančních) silách navštívit všechno, co jsme si vysnili. Takhle se „obrečelo“ New Orleans, Yellowstonský národní park a mnoho dalších.  V plánu toho ale ještě zbylo dost: San Diego, Phoenix, Grand Canyon, národní parky Mesa Verde a Yosemith, Monument Valley, Bryce Canyon, Las Vegas, Deth Valley, San Francisco, Monterey, Santa Barbara a Los Angeles. Tak to by byl Západ. A Východní pobřeží? Tam už výčet „položek“ není tak dlouhý. „Jen“ New York, Buffalo, Niagarské vodopády a Washington, D.C..

Naše čtyřčlenná rodina měla na tři týdny pronajatý minivan, stylově Chevrolet. V půjčovně obvykle chtějí mezinárodní řidičský průkaz a také si velmi hlídají od kdy platí. Tuším, že minimální věk pro půjčení automobilu je 26 let. Auto bylo sice pro šest lidí, ale na třítýdenní putování pro čtyři osoby a zavazadla je to tak akorát. Vůz měl i tzv. „tempomat“ (přátelé motorismu prominou mé neodborné výrazy). Hodí se především při jízdě po dlouhých a zcela rovných „highways“ (například v Arizoně). Řidič se pak už nemusí starat téměř o nic.

Při delším cestování v autě doporučuji koupit ledničky. V Americe často překonáváte vzdálenosti zvoucí šířky naší republiky, a tak se hodí mít jídlo či nápoje pěkně „fresh“. Nezbytnou pomůckou je také papírová harmonika na volant. Tahle vymoženost se vžila i v našich krajích, při tamních vedrech je ještě mnohokrát potřebnější. Značení podél cest je přehledné, dobře se dá orientovat i ve městech, kde se ale člověk musí přeci jen více soustředit. Stačí jedno špatné odbočení a jedete třeba hodinu úplně jiným směrem než narazíte na ukazatel.

Rychlost jízdy a omezení parkování se vyplatí dodržovat. Ať jste v sebevíc přeplněném a turisty obleženém místě, parkovací plochy pro invalidy jsou vždy volné. Při vzpomínce na naše poměry se docela stydím. A nezapomínejte – mají tu míle, s nějakými kilometry se nechytnete. Benzín je v Americe jednou z levnějších věcí. Ceny u jednotlivých benzínek se liší, ne ale závratně. Někdy se vyplatí natankovat i dráž. Čekání na levnější pumpu se může vymstít – často jsou vzdáleny desítky kilometrů. A plazit se v tom vedru kamsi s kanystrem - to by určitě nebylo příjemné.

Ubytování jsme měli zamluvené v síti motelů M6. Pokud nejedete s cestovní kanceláří, vyplatí se zajistit si ubytování co nejdříve. Zvláště v letní sezóně je všude beznadějně plno (občas i v kempech a tábořištích). Už na jaře jsme si v katalogu motelů M6 vybrali a posléze zamluvili ubytování. Tenhle typ bydlení je poměrně finančně výhodný. Samozřejmě je možné bydlet levněji například v kempech, občas je ale sprcha a postel k nezaplacení. Párkrát jsme také využili síť motelů Best Western. Jsou o něco lépe vybavené (většinou je k dispozici kuchyňka), takže i o fous dražší.

V každém městě jsou M6 takřka stejné (třeba i barevné vybavení pokojů). V ceně za nocleh je i snídaně – typický cake s kávou. Tak Američané tento břečkovitý nápoj s podivnou chutí nazývají. My jsme si absenci kofeinu museli čas od času kompenzovat espresem v italských restauracích. V motelu jsou vždy automaty na led (nelekněte se podivného zvuku, který vydávají – podobá se padajícímu štěrku). Ledová zásoba přijde opravdu vhod. Zvláště v létě, kdy se můžete ohřívat i ve čtyřicetistupňových vedrech (teploměr v Arizoně ukazoval „nádherných“ 112 o Farnheita). Ale člověk si na to vedro po čase tak nějak zvykne. V motelu je někdy tak silná klimatizace, že hrozí pomalu angína. Na štěstí se většinou dá síla studeného vzduchu regulovat.

K motelům M6 také obvykle patří bazén. Jeho velikost, čistota, hloubka, teplota či „obsazenost“ je pokaždé jiná. V arizonské Yumě jsme v bazénu narazili na teplotu, kterou si většina lidí vytváří doma ve vaně. Z dalších služeb, které se dají v motelu využít, je velmi praktická pračka a sušička. Pro jistotu si připravte hodně drobných. Motely M6 jsou i v menších městech, v metropolích je jich většinou hned několik. Nám se téměř pokaždé podařilo zamluvit ten, který byl nejblíže centru.  (A tak jsme byli u Čínského divadla v L.A. asi za 5 minut a u největšího hotelu v Las Vegas – MGM – asi za osm.) Přála bych vám totéž, ohromě to šetří čas a vy si tak město můžete užívat ještě o něco déle.

A jídlo? Kdo by neznala americkou stravu! Na hod dog jsem se po měsíci nemohla ani podívat. Nejrůznějších fast foodů je tam opravdu plno – Jackie in the Box, Wenndy´s, Taco Bell… a další. Ale rozhodně to není jako u nás – lesknoucí se podlaha, všude čisto, uklizeno, voňavé toalety… Opak je pravdou, což může být pro Evropana, který v Mc Donald´s hledá obvyklý standard, nemilé překvapení. Na druhou stranu je tu ale jídlo, na rozdíl od našich končin, velmi levné. Celkově vzato se ve Státech můžete dobře najíst za "babku".

Nejvíce unešená jsem byla z čínských restaurantů. Téměř v každé restauraci si můžete objednat jídlo domů – jak se říká „to go“ (na učebnicové „take away“ zapomeňte). Rájem pro milovníky nákupů jsou samozřejmě hypermarkety a „shopping malls“. Velmi výhodné jsou akce „All you can eat“. Zaplatíte jednotnou cenu a můžete sníst opravdu všechno, co se do vás vejde. Na zdrženlivost můžete zapomenout – i místní se cpou o sto šest.

Amerika - to ale samozřejmě nejsou jen auta, motely a jídlo. A také to není jen „hamburgerová kultura“, mýdlové opery, nebo nablýskané kabriolety. Je toho mnohem víc. Krása přírody vám vyrazí dech, stejně tak jako obrovitost mrakodrapů a živelnost lidí. Cesta za oceán rozhodně stojí zato.

Jeden z motelů M6 ve Spojených státech amerických

Jedna z nekonečných silnic v Arizoně

Pohled na Manhattan z Liberty Islandu

Golden Gate Bridge se stal výsostným znakem města a jedním z vjezdů do San Francisca

Autor:



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...



Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Golfský proud zpomaluje. Přirozený proces posiluje globální oteplování

Schéma ukazuje směr Golfského proudu

Dlouho to byly jen domněnky, nyní jsou ale k dispozici nové důkazy: v uplynulých zhruba stech letech se systém...

Žlutý cirkus v Indii. Bez trabantů, ale s Leninem na každém kroku

Lenin vypouští své draky...tento kout Indie je zkrátka rudý - ovšem v mnoha...

Posádka žlutého cirkusu přistála v Indii, ale žlutý cirkus stále nemá. Jejich dva trabanti, maluch a jawa 250 se stále...

Další z rubriky

Přijedu do Česka a jsem nervózní. Na Kubě je pohoda, říká Pedro Kulíšek

Pedro Kulíšek pravidelně cestuje mezi Českem a Kubou.

Na Kubu se poprvé podíval před patnácti lety. Ze začátku nadšený turista se postupně vypracoval v turistického...

Žlutý cirkus v Indii. Bez trabantů, ale s Leninem na každém kroku

Lenin vypouští své draky...tento kout Indie je zkrátka rudý - ovšem v mnoha...

Posádka žlutého cirkusu přistála v Indii, ale žlutý cirkus stále nemá. Jejich dva trabanti, maluch a jawa 250 se stále...

Genocida z blbosti. V roce 2025 budou nosorožci v Africe minulostí

V roce 2017 zabili pytláci v Jižní Africe 1 028 nosorožců. Vyfoceno v rezervaci...

Lidé v Asii stále věří, že prášek z rohů nosorožců má léčivé účinky. Údajně pomáhá od rakoviny i kocoviny. Ve...

Najdete na iDNES.cz