Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pozoruhodná moravskoslezská sopka. Velký Roudný, hora s Boží stopou

  6:00aktualizováno  6:00
Donedávna přitahoval kopec Velký Roudný v Nízkém Jeseníku díky svému vulkanickému původu hlavně milovníky neživé přírody. Po vybudování nové rozhledny před třemi lety se unikátní stratovulkán stal magnetem i pro mnohé turisty.

Vyhaslá sopka Velký Roudný vystupuje nad plochou krajinu Nízkého Jeseníku | foto: Martin Janoškapro iDNES.cz

Hora Velký Roudný (780 m) patří mezi pětici kopců vulkanického původu v oblasti Nízkého Jeseníku. Z okolní ploché krajiny se výrazně zdvihá u obce Roudno, asi 12 km jihovýchodně od Bruntálu a tvoří dnes již neodmyslitelnou kulisu vodní nádrži Slezská Harta. Je to typický stratovulkán, tedy sopka s vrstevnatou stavbou vyvrhující v geologické minulosti látky plynné, pevné i kapalné.

Bývalá sopka, jejíž sopečné produkty dnes pokrývají plochu 8 km2, je od roku 1966 chráněna jako národní přírodní památka a patří k nejlépe zachovalým kopcům svého druhu na našem území.

Velký Roudný, vyhlídka z rozhledny směrem na východ

Velký Roudný, vyhlídka z rozhledny směrem na východ

Pověst o Boží stopě

Kráter, který by si asi většina z nečetných návštěvníků přála na vrcholu vidět, bohužel už neexistuje. Stratovulkány, tvořené z velké části sypkým, málo zpevněným materiálem, totiž podléhají velmi snadno erozi a jejich původní tvar ze zemského povrchu působením vody, větru a jiných přírodních vlivů rychle mizí. Je však zřejmé, že centrum vulkanické aktivity se shodovalo s polohou dnešní kopcovité vyvýšeniny. Dokládají to vrcholové skalky z fialově šedé pórovité lávy, která vyplňovala přívodní dráhu do kráteru.

Jeden rozlomený balvan z této horniny, volně ležící v lese těsně pod vrcholem, je místní přírodní raritou. Nazývá se Čertův anebo taky Boží. Na povrchu má prohlubeň vyplněnou vodou, která připomíná otisk lidské šlépěje. Podle lidové pověsti pochází tento otisk přímo od Pána Boha, který na kameni zápasil se samotným vládcem pekel Luciferem.

Velký Roudný totiž obsadili čerti, dštili síru, rozhazovali žhavé kameny a v okolí šířili bezbožnost a prostopášnost. Po vyhraném zápase Bůh mrštil Luciferem do země a za ním naskákali všichni čerti. Díra pak byla zaházena kameny, aby čertovská pakáž znovu nevylezla. Dá se prý najít severozápadně od vrcholu.

Na Čertově (Božím) kameni jsou vlevo od stopy Boží patrné i škrábance po drápech ďábla.

Vědci přišli s méně přitažlivým vysvětlením. Prohlubeň považují za stopu po dopadu sopečné pumy, která rozlomila blok sopečného kamene napůl.

Výstup na Velký Roudný. Čertův kámen se stopami po boji Boha s Luciferem

Čertův kámen se stopami po boji Boha s Luciferem

Přes louky na vrchol

Velký Roudný je výjimečný i z botanického hlediska. Vyskytují se tu hojně teplomilné druhy rostlin, které zde díky výhřevnému hnědočervenému podloží sopečných tufů mají příhodné podmínky pro život. Patří k nim například vstavač mužský, rmen barvířský a mochna přímá.

Z krajinářského hlediska jsou zajímavé pásy luk na jihozápadním úbočí hory oddělené souběžnými řadami stromů a keřů, které dodávají Velkému Roudnému typický vzhled. Tento neobvyklý krajinný prvek svědčí o intenzivním zemědělském využívání půdy v minulosti. Původně tu byla políčka, oddělená mezemi z posbíraných kamenů. Les tehdy pokrýval kopec podstatně méně než dnes.

Na vrchol se dostanete přes louky po zeleně značené odbočce, která se odpojuje u silnice Roudno – Křišťanovice od turistické trasy. U rozcestí stojí nová tabule s informacemi o přírodních zajímavostech Velkého Roudného, dá se tu i dobře zaparkovat.

Na vrcholu Velkého Roudného

Na vrcholu Velkého Roudného

Dřevěná rozhledna na Velkém Roudném

Dřevěná rozhledna na Velkém Roudném

Rozhledna schovaná mezi stromy

Novou atrakcí Velkého Roudného je dřevěná vyhlídková věž, otevřená 27. října 2007. Okolní smrky však na mnoha místech převyšují 20 metrů vysokou šestipatrovou rozhlednu a brání dokonalému výhledu. Možná by si mohli projektanti rozhleden výšky okolních stromů lépe změřit. Každopádně lepší něco než nic, na Jeseníky s Pradědem, Roudno a hladinu Slezské Harty je hezký pohled i skrze koruny stromů.

Vyhlídka z rozhledny na Velkém Roudném. Výhled na vodní nádrž Slezská Harta a masiv Hrubého Jeseníku

Vyhlídka z rozhledny na Velkém Roudném. Výhled na vodní nádrž Slezská Harta a masiv Hrubého Jeseníku

Rozhledna je volně přístupná po celý rok a vstupné se neplatí.

Výlet na vrchol Velkého Roudného zpestřuje i zrekonstruovaná poutní kaple. Stavba, která dlouhá léta chátrala, pochází z roku 1933. Kdysi vedle ní stávala i výletní hospoda, jejíž zarůstající ruiny jsou dodnes patrné. Ke kapli vede z obce Roudno rovněž obnovená křížová cesta.

Velký Roudný, poutní kaple na vrcholu

Velký Roudný, poutní kaple na vrcholu

může se hodit

Jak se tam dostat

Východiskem je obec Roudno, kam vede odbočka z Valšova (silnice Olomouc – Bruntál) nebo z Bílčic (silnice Olomouc – Opava). Zaparkovat lze nad Roudnem ve směru na Křišťanovice u informační tabule.

Na pěší putování není kraj v bezprostředním okolí Velkého Roudného příliš vhodný, turistické značky totiž většinou kopírují asfaltové silnice. Podstatně lákavější je přístup na kole, neboť na zdejších silničkách (většinou značené cyklotrasy) je slabý provoz.

Veřejnou dopravu do Roudna obstarávají autobusy z Bruntálu nebo z Moravského Berouna, v pracovních dnech je četnost spojů slušná, o víkendech však velmi slabá.

Další sopečné lokality v okolí Velkého Roudného

Malý Roudný – vystupuje přímo naproti Velkého Roudného, má podobnou stratovulkanickou stavbu, jeho svahy pokrývají typické pásy luk a kamenitých mezí s řadami stromů a keřů.


Uhlířský vrch – je vidět z rozhledny na Velkém Roudném, nachází se 3 km jihozápadně od Bruntálu. Jeho svah prořezává lom s odkryvem struskovitých sopečných vyvrženin, na vrcholu stojí zdaleka viditelný poutní kostel.


Venušina sopka – ční nad cca 8 km vzdálenou obcí Mezina. Na vrcholu s hezkým výhledem se nachází povrchový lom s malými, uměle vytesanými jeskynními prohlubněmi ve stěnách tufů.


Lávový proud u Meziny – lom se sloupcovitou odlučností čediče na severovýchodním úpatí Venušiny sopky chráněný jako přírodní památka.


Razovské tufity – opuštěný lom u obce Razová odkrývá sopečné usazeniny vytvořené na dně jezera, je chráněný v kategorii přírodní památka

Mapa

1 : 50 000, KČT č. 56 – Nízký Jeseník, Šternberk, Moravský Beroun, Budišov nad Budišovkou

Mapy © PLANstudio

Autoři:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Cyklovznášedlo Hydrofoiler XE-1 od novozélandské společnosti Manta5
Elektrokolo pro jízdu na vodě. Novozélanďani uvádí do předprodeje bombu

Novozélandská značka Manta5 vyvinula a začne brzy prodávat Hydrofoiler XE-1, speciální vodní e-kolo z karbonu, které využívá kombinaci technologií kluzáku či...  celý článek

Další z rubriky

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Soutok Odry a Olzy (vpravo)
Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte divočící řeku, nespoutané meandry a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.