Pozdní příchod zimy vlekaře zatím netrápí

Zatímco vloni začala zimní sezona v Krkonoších už předposlední listopadový víkend, letos zatím pokrývá slabá vrstvička sněhu pouze nejvyšší horské hřebeny. Sjezdovky jsou k nerozeznání od luk a vlekaři navíc nemohou kvůli vysokým teplotám začít ani s nástřikem umělého sněhu. "Není to ale žádná katastrofa. Hlavní sezona tady stejně začíná až těsně před Vánoci," konstatoval Ivan Hendrych z harrachovského sportovního areálu. "A do té doby se počasí může několikrát změnit. Když začne mrznout, pokryjeme základní trasy umělým sněhem během jednoho týdne."
Za mimořádné nepovažuje letošní počasí ani František Sedláček z hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové. "Ve srovnání s minulými lety je to teplejší podzim. Ale nic dramatického. Dlouhodobý teplotní průměr je pro listopad deset stupňů nad nulou," uvedl meteorolog. Jako o daru z nebes hovoří o vysokých teplotách silničáři. Před dvěma lety museli na Jablonecku a Semilsku řešit první sněhovou kalamitu už v půli listopadu. Vloni touto dobou vyjížděly jejich sypače a pluhy na horské cesty pravidelně. "Za celou dobu, co pracuju u správy silnic, nepamatuju takový rok. Vždy jsme měli už od října nějaké výjezdy, třeba alespoň na Mísečky," poznamenal ředitel semilské správy silnic Miroslav Mach. "Jsme samozřejmě rádi. Šetříme naftu a posypové materiály a ještě jsme stihli dokončit mnohem víc oprav, než jsme očekávali." Právě stavbařům počasí také vrchovatě vyhovuje. "Stavební sezona se prodloužila. Mohli jsme udělat víc práce než vloni," potvrdila Marcela Šídová ze semilské stavební firmy. "Ale samozřejmě nemůžeme dělat příliš velkorysé plány, začínat nové stavby - přes noc může přijít ochlazení a projekt doslova zamrzne." Výkyvy teplot jsou zcela zanedbatelné z pohledu krkonošských ochránců přírody. "Po tisíciletí probíhá v Krkonoších na podzim tak zvané regelační období, typické pro severskou tundru. Půda ještě není promrzlá do hloubky, ani přikrytá vysokou vrstvou sněhu, takže v noci její vrchní vrstva promrzá, přes den roztává," popsal Jan Štursa ze Správy Krkonošského národního parku. "Pohyb ledové vrstvy dokáže přemístit metrákové balvany, potrhat kořeny rostlin, pro jiné vytvořit prostor. Takhle místní krajina vznikla a jestli je letos o pár stupínků tepleji, je zcela lhostejné."