To zřídil místní usedlík Chibwe Kaoma, který v 80. a 90. letech minulého století studoval a žil v Česku. V bíle omítnuté budově s obrovským nápisem Czech Centre umístil kromě česky i anglicky psaných knih také nástěnky kupříkladu s informacemi o slavném cestovateli Holubovi.
"Chtěl jsem informační centrum, kde se mohou obyvatelé Zambie dozvědět něco o České republice, třeba o české technologii či tradici," vysvětlil Kaoma s tím, že centrum vzniklo na základě poptávky místních. "Často se mě na Česko ptali, tak jsem se rozhodl, že jim ty informace zpřístupníme. Poradíme jim třeba, i jak a kde získat víza," dodal.
České záchody a vodní vrt
Jen o pár ulic dál stojí malé upravené muzeum, které mapuje historii a kulturu kmene Tonga. Ještě před pár lety přitom bojovalo kvůli nedostatku peněz o přežití. Pak ale přišli Češi s rozvojovým projektem. Chudá Zambie totiž patří mezi osm takzvaně prioritních zemí a česká vláda tam v rámci zahraniční rozvojové spolupráce pomáhá s mnoha projekty.
Emil HolubČeský cestovatel Emil Holub se zapsal do historie Zambie tím, že jako první podrobně zmapoval Viktoriiny vodopády a popsal kulturu a zvyky místních kmenů. Před muzeem v Livingstonu (nedaleko vodopádů) má bustu a nově otevřenou výstavu, která potrvá měsíc (více se dočtete zde)
|
V muzeu Češi pomohli svými penězi mimo jiné vylepšit expozice a pořídili tam důstojné toalety.
"Je to zdánlivá maličkost, ale hraje velkou roli, protože Choma leží na polovině cesty mezi Lusakou a Livingstone a stala se populární zastávkou turistů, kteří směřují na Viktoriiny vodopády," přiblížila Zuzana Beranová z české ambasády v sousedním Zimbabwe (v Zambii český zastupitelský úřad není, pozn. red).
A to, že záchody zařídili opravdu Češi, nepřehlédne žádný návštěvník. Nálepka se jménem České republiky nechybí nad vstupem do toalet a místní je umístili i na splachovací nádrže.
Zvyky kmene pohřbila přehrada
Další důležitou stopu Češi zanechali na pozemku muzea, a to vodní vrt s pitnou vodou. Přístup k čisté a nezávadné vodě totiž není v Africe vůbec samozřejmostí. Voda z vrtu přitom slouží nejen návštěvníkům k napití, ale pomůže muzeu i snížit účty za vodu v období sucha.
Už nyní prý láká do muzea školní výlety ze širokého okolí. Její nezávadnost minulý týden prověřil i český ministr zahraničí Jan Kohout, který se jí napil při slavnostním otevření vrtu.
A proč se vláda rozhodla podpořit zrovna muzeum v Chomě? "Naším cílem bylo posílení ekonomické stability regionu," vysvětlila Beranová. Muzeum totiž slouží zároveň jako středisko pro řemesla a návštěvníci si tam mohou kromě prohlédnutí artefaktů také koupit výrobky řemeslníků z kmene Tonga.
Vodní vrt na pozemku muzea v zambijské Chomě. (březen 2010)
Tradice a zvyky tohoto kmene přitom zanikají. Úpadek začal už v 50. letech minulého století, kdy koloniální vláda postavila na řece Zambezi jedno z největších vodních děl světa - přehradu Kariba. Vznikla na území, které obýval tento kmen a jeho příslušníci se museli kvůli megalomanské stavbě vystěhovat.
"Africké společnosti jsou založeny na klanech a rozšířených rodinách a kvůli přesídlení se tradiční klanové struktury roztříštily. Kvůli násilné asimilaci mezi ostatní kmenové skupiny zanikají zvyky i jazyk kmene Tonga," podotkla Zuzana Beranová.
