Poutní kostel na Zelené hoře chřadne, přesto je to unikát

- Žďár nad Sázavou sice nepatří k nejmalebnějším městům v republice, přesto však ukrývá jeden ze skutečných skvostů české architektury - poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Stavba je to natolik ojedinělá, že se po historickém jádru Prahy, Českého Krumlova a Telče objevila před čtyřmi lety i na mapě Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Autorem kostela je samotný Giovanni Santini Aichl, jeden z největších mistrů evropského baroka z přelomu 17. a 18. století, který se proslavil především barokními rekonstrukcemi původně gotických staveb. Spojení obou slohů dal do vínku i celé stavbě na Zelené hoře a ta se tak stala vrcholným dílem české barokní gotiky.
Samotný kostel má půdorys pěticípé hvězdy a jeho střecha připomíná obrácený květinový kalich. Do originální stavební kompozice navíc Giovanni Santini vetkal i kabalistické prvky pracující s mystickým výkladem čísel. Kostel kromě toho obklopuje hřbitov, který stavitel obehnal ambitem rovněž hvězdicovitého tvaru.
Pokud se na Zelenou horu dnes vypravíte, možná vás zarazí, že památka, kterou UNESCO zahrnulo do světového kulturního dědictví, připomíná tak trochu staveniště a jakoby chřadne. Unikátní kostel svatého Jana Nepomuckého byl dlouho opomíjen a plného uznání se této památce dostalo až ve třicátých letech tohoto století. Peněz však ne, a tak se stavba začala opravovat až v posledních letech. Stát měl na opravy, které mají být dokončeny v říjnu příštího roku, uvolnit šestačtyřicet miliónů korun, avšak dosud poskytl jen malou část. Rekonstrukce světové památky byla proto kvůli nedostatku peněz přerušena. Městu se doposud podařilo přemístit některé hroby, což umožnilo zahájit opravu ambitů a obnovuje také okolní lesopark, dokončení celkové opravy se však pravděpodobně oddálí navzdory hrozbě, že by vrcholné dílo české barokní gotiky mohlo být ze seznamu UNESCO vyškrtnuto.
Pokud si tedy kostel budete dnes chtít prohlédnout, musíte se smířit i s lešenářskými trubkami a stavebním materiálem, které památku zatím "přikrášlují". Ale i tak představuje krátký výšlap na Zelenou horu setkání s památkou, která nemá ve světě obdoby.


JAK SE TAM DOSTAT:
Ať už budete Žďárem nad Sázavou projíždět či procházet, žluté cedulky označující směr k Zelené hoře nemůžete minout. Značení vás zavede k velkému panelovému parkovišti pod kopcem, kde je velká tabule se základními informacemi o Zelené hoře. Na protější straně silnice začíná stezka stoupající až ke kostelu - jeho střecha prosvítající mezi stromy je viditelná už od parkoviště

INFORMACE:
Informace poskytuje Cisterciana Sarensis v areálu zámku pod Zelenou horou. Otevírací doba je následující: duben až červen - od 8 do 16 hodin, červenec až srpen - od 9 do 17 hodin, září až říjen - od 8 do 16 hodin.

Hřbitov obíhá celý kostel, který je postaven doprostřed.

Pohled na jednu "stranu" kostela.