Poutí po hranicích si chodec plní svůj sen

  12:58aktualizováno  12:58
Brodit se močály a kopřivami v odlehlých příhraničních oblastech? Chodit čtvrt roku den co den přes 20 kilometrů denně? Pro mnohé zlý sen. Pro padesátiletého Jaroslava Dernera je to ale vysněný zážitek, kterým je posedlý už patnáct let. Vytrvalec obchází hranice České republiky už od 20. dubna a za sebou má zhruba tři čtvrtiny cesty dlouhé 2300 kilometrů.

Do Vejprt v západních Čechách, odkud vyšel, se chce Derner vrátit do konce července. Republiku obchází proti směru hodinových ručiček, za sebou už má pohraničí německé, rakouské a slovenské.

V těchto dnech se Derner, kterému přátelé přezdívají "Humorista", toulá po čáře s Polskem. Zastihli jsme ho u Albrechtic v osoblažském výběžku. Bylo krátce po osmé hodině ráno, chvíle, kdy většinou už pomalu vypíná mobilní telefon, aby se během dne mohl soustředit na cestu.

"Na noc si dávám pod nohy batoh, aby se lépe odkrvily a odpočinuly si," odpovídá Derner na otázku, jestli ho na veletúře nebolí nohy. "Pak si je promasíruju a zase jdu. Po třech kilometrech to rozchodím."

Za dva měsíce nepřetržitého pochodu už chodec spálil pěkných pár kalorií. "Teď jsem se vážil v Chuchelné a mám o čtyři kila méně," říká.

Strasti s přírodou i úřady
Ono se řekne - obejít republiku po hraniční čáře. Je ale něco takového vůbec možné? "Snažím se držet přesně hranic, tak deset až padesát metrů od čáry," říká. "Cestičky však nejsou vždycky ideální. Na soutoku Odry a Olše jsem se například prodíral vysokými kopřivami."

V izolované oblasti mezi Pavlovou hutí a Rozvadovem chodce překvapila divoká prasata. V jižních Čechách narazil na močály a musel se odchýlit od hranic asi na 500 metrů.

Je jasné, že postava, která se potuluje po hranicích, budí notný zájem pohraničníků. Tváře podezíravé pohraniční hlídky ho provázely zprvu dosti často. Setkával se s nimi, když se ukládal k spánku i za rozbřesku. Jak píše ve svém internetovém deníku jeho kamarád a zásobovač Vladimír Mikulec, česká pohraniční hlídka příliš nedůvěřovala "teorii o cestě kolem republiky."

"Hned první den cesty, 20. dubna nastala pikantní situace. Humorista si šel k českému celníkovi pro první razítko do deníku. Avšak došlo k nedorozumnění. Celník požadoval pas a dal do něj razítko. Poté Humoristu vykázal do Německa - má totiž úředně stvrzeno, že republiku opustil. Musel tedy formálně projít německou celnicí a zase se vrátit, aby bylo zákonu učiněno zadost...."

Stránky Ministerstva vnitra, dole vpravo je hlášení o projektu chodce Dernera.

Po podobných zážitcích zná Dernera snad každý český pohraničník i policista. Tvář chodce se totiž objevuje na internetových stránkách Ministerstva vnitra. "Ze začátku se na něj pohraničníci koukali jak na exota, tak jsem mu chtěl v té komunikaci trochu pomoct," řekl nám František Špaček, který má na starosti webovou prezentaci ministerstva.

Ve spárech ozbrojenců
V Polsku ale zřejmě stránky českého vnitra nečtou a Dernera neznají. Právě na hraniční čáře s našim severním sousedem totiž zažil příhody jako z akčního filmu. Nedaleko obce Ondřejovice, v místě, kde hranice křižuje řeku Bělou, překročil Derner na okamžik českou hranici. Aby nemusel brodit řeku, přešel po mostku, který už patřil Polákům.

Přivolaný polský pohraničník se s Dernerem nemazlil. Zřejmě ho považoval za převaděče, pašeráka nebo zločince hledaného Interpolem. Vytáhl na něj pistoli a začal vysílačkou shánět  posily.

Když zadrženému zazvonil mobil, vyrazil mu ho z ruky tak, že skončil o 2 metry dál v poli. "Za pár minut tu bylo terénní vozidlo s dalšími ozbrojenci. Podezřelý byl naložen a odvážen pryč," vypráví jeho spojenec Vladimír Mikulec, který mu zrovna v době  "přepadení" volal.

Naštěstí všechno dobře dopadlo. Na hraničním přechodu ve Zlatých horách mu ještě Poláci na půl hodiny zabavili mapy, nůž a zápisky, ale večer už byl český dobrodruh zase volný.

Bez kytary je na túře smutno
Během dlouhých hodin chůze si Humorista ohromně vyčistí hlavu. Přemýšlí si a zpívá. "Já jsem vlastně poprvé takhle dlouho bez kytary," svěřil se. "Jinak ji totiž na každej vandr nosím. Táhnul jsem ji i na cestě po velkých ruských horách v roce 1989. To jsme se vypravili do Altaje a s tou kytarou jsem chodil přes sedla vysoká 2800 metrů."

Přestože se Derner pohybuje po hranicích jako osamělý poutník, zapřísáhlým solitérem na cestách není. "Občas za mnou přijedou kamarádi. Šli se mnou například kousek cesty z Břeclavi na soutoku Moravy s Dyjí do Hodonína," vypráví. Občas ho přátelé večer na hranicích vyzvednou, odvezou kousek do "vnitrozemí" a ráno už je zase na cestě.

Deník Dernerovy výpravy najdete ZDE.

Denně Derner urazí v průměru 25 km. Někdy se ale cestička pěkně zakroutí. "V Javorníkách jsem ušel dokonce 31 kilometrů za den. Byl pátek večer a já si potřeboval dojít ještě pro chleba, tak mě to stálo cestu navíc do vesnice Francov," vypráví chodec. Kvůli prudkým kopcům byly Javorníky také nejtěžší úsek jeho trasy.

Derner: Špatné chvíle snadno zapomínám
Na nepříjemné zážitky dokáže pan Derner rychle zapomenout. Pěkné okamžiky mu však v paměti utkví – například hezky opravený kostelík na cestě nebo nevšední chvíle v pohraniční škole.

V Hrčavě - nejvýchodnější vesničce České republiky, která leží na trojmezí Česka, Slovenska a Polska - ho společně s kamarádem Vladimírem Mikulcem čekalo velmi milé překvapení. "Třída starších dětí nám pod taktovkou paní učitelky zazpívala řadu hrčavských písní. Na závěr pro nás přichystali pohoštění místní specialitou: bramborovými plackami," vypráví Mikulec.

"Někdy v sedmdesátých letech, myslím, že to bylo v roce 1977, jsem zaslechl projev brýlatého skladníka, jmenoval se Gustav Husák. Řekl:´Hranice nejsou korzo, aby nám tam nějací lidi chodili´. Tehdy jsem si umanul, že jednou tu hranici obejdu. Tuhle cestu jsem si prostě vysnil," říká Derner.

Chodce teď čeká návrat na německé hranice, s konečnou "VEJPRTY". Pokud ho nezničí žádný pohraničník, mohl by cestu kolem republiky zvládnout do konce července. V nohách tak bude mít 2300 kilometrů. Splní si tak svůj sen, který si dopřál k letošním padesátým narozeninám.

Jaroslav Derner první den výpravy ve Vejprtech (česko-německé hranice).

Jaroslav Derner dopřává odpočinek svým nohám

Autoři:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Buduje se 136 let, ale až teď dostane chlouba Barcelony stavební povolení

Sagrada Familia, Barcelona

Barcelonská katedrála Sagrada Familia, která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek, se buduje už 136...

Další z rubriky

Nejnavštěvovanějším městem světa je Bangkok, Praha spadla na 26. místo

Turisté na prohlídce Královského paláce v Bangkoku.

Praha byla loni 26. nejnavštěvovanějším městem na světě. Meziročně si na žebříčku pohoršila o šest pozic. Vyplývá to ze...

Po stopách železné opony. Výlet do zapovězené oblasti u hranic s Rakouskem

Obec Litschau v rakouském příhraničí

Měří přes deset tisíc kilometrů. Dálková cyklotrasa Eurovelo 13 sleduje dlouhý pás bývalé železné opony z Norska až do...

S balonem do oblak. Jak překonávají pasažéři v koši strach z létání

Příprava horkovzdušného balonu před letem

Šestý díl seriálu S balonem do oblak se zaměří na pasažéry zážitkových a vyhlídkových letů. Jaká touha je žene do...



Najdete na iDNES.cz