"Jste v pořádku? Ptá se řidič a cení svůj bílý chrup na osádku. "Jistě, jistě, v pořádku," odpovídají nejistě turisté.
"Doufám, že jste se předtím moc nenajedli. Bude to ještě pěkně houpat. Pořádně se připoutejte. Jedeme dál," vysvětluje James.
Právě kvůli někdy až nebezpečně vyhlížející jízdě se pouštnímu safari zde říká také "Wady Bashing". Co se snad nejlépe dá přeložit jako "bouchání ve vyschlém řečišti." Myšleno je tím zřejmě hlavně to, že s cestujícími to v autě pěkně smýká.
Řidič pak nějakých třicet minut předvádí své umění. Pozvolné stoupání, prudké klesání. Zatáčka, smyk, smyk, zatáčka. Brzda rychle střídá plyn. Vlastnosti vozu jakoby však odporovaly fyzikálním zákonům.
Řidič však najednou zastavuje. "Dáte si něco k pití? Colu nebo minerálku?" vybízí turisty. "Tady chvíli počkáme, uvidíte něco krásného," dodává Tanzanec, který přišel před třemi lety do Spojených arabských emirátů, podobně jako statisíce jiných cizinců, za lepším výdělkem.
Neuplyne ani pět minut a slunce, které celý den nemilosrdně pálilo, najednou ztrácí svoji sílu, rychle mění barvu a šine si to za obzor. Právě zde je místo, kde se zdá, že sluníčko skutečně padá. Neuplyne ani čtvrthodina od doby, kdy auto zastavilo, a předtím prosvětlená poušť se halí soumrakem, jež se vzápětí mění v úplnou tmu.
James pak už jede pomalu a opatrně. "Kam to teď vlastně jedeme, vždyť tady nic není," vyzvídá jeden turista. "Nechte se překvapit," zní strohá odpověď.
Ještě asi dva kilometry a v poušti, kde skutečně téměř nic není, se objevují světla. Jakýsi kemp.
Kdo má ještě chuť, může se povozit na velbloudovi. Je už tma, chuť má jenom málokdo.
Turisté proto usedají k nízkým stolkům, nebo se jenom tak po arabsku pohodlně svalí v rozlehlých stanech na koberce a pod tělo si skládají naducané polštářky. Polštářky jsou dost tvrdé.
U pultu se rozdává nejrůznější jídlo, ale i to, co je Arabům zakázáno - pivo či víno. Když už je téměř dojedeno, na improvizované pódium nastupuje za zvuků tradiční místní hudby břišní tanečnice. Dává vyniknout především svým kulatým bokům. Fotoaparáty cvakají, kamery vrčí. Všechno funguje. Dokonce i splachovací záchody. Tady v poušti, kde není voda. Co by však cestovní kanceláře pro turisty neudělaly.
Na závěr se kouří vodní dýmka. Pak auta s pasažéry rychle opouštějí kemp. Dvacet minut a jsou zpět na široké asfaltce.
Pouštní iluze mizí jako fata morgana. Safari skončilo.
Přestože naprostou většinu emirátu Dubaj zabírá poušť, kvůli ní se sem nejezdí. Co však může lákat každý rok několik milionů turistů na místa, kde nic není? Mělo by se říci, že nic nebylo.
Dnes je v Dubaji pro turisty prakticky vše.
Hlavně u pobřeží vyrůstá jeden hotel za druhým. Příští rok jich mají být v emirátu již téměř tři stovky. A nabízejí vše, co si může člověk přát.
Výběr všemožných restaurací, kterým mohou například pražské hotely pouze závidět. Dokonalé sportovní vyžití. Když jsou totiž peníze, tak se prostě zavlaží kus pouště a vznikne například golfové hřiště.
Moře Perského zálivu je přitom vždy teplé a i poměrně čisté.
Stačí to však na prožití pěkné dovolené? Pokud chcete odpočívat (můžete samozřejmě i aktivně při sportu), tak do Dubaje jeďte. Pokud vyhledáváte památky a rušný noční život, tak si vyberte jiné místo světa. Z historických staveb toho moc neuvidíte a důvod je prostý. Místní podnebí nutí tak po dvaceti letech všechny stavby renovovat či je dokonce zbourat a na jejich místě postavit nové. Starou Dubaj zde už určitě neuvidíte.
Pokud chcete, aby na vás alespoň na chvíli dýchla doba starých časů, zajděte do místního muzea, což bývala kdysi pevnost, postavená v letech 1800 až 1840. Dnes je to vůbec nejstarší budova v Dubaji, která se ještě zachovala. Navštívit muzeum stojí rozhodně za to. Je zde zdařile dokumentována přeměna, kterou emirát prošel. Zejména část, kde jsou představena nejrůznější bývalá řemesla, je poutavá.
Dalším důvodem, proč turisté do Dubaje přijíždějí, jsou nákupy. Vybere si skutečně každý, ale původních suvenýrů mnoho není.
Navštivte určitě i trhy, kde mají koření či ovoce. Je to pastva pro oči a zabrat dostanou i čichové buňky.
Nezapomeňte se svézt také na lodičce na Creeku, který město Dubaj dělí na dvě části. Na jedné straně budou před vámi mrakodrapy obchodní čtvrti, na druhé menší arabské domečky, nad nimiž se tyčí minarety mešit.
A pak už jste vlastně viděli v Dubaji téměř vše.
JAK SE TAM DOSTAT: Do Dubaje se můžete každý den dostat s leteckou společností Emirates (02-24216516). Přestupuje se v různých evropských městech, nejblíže ve Frankfurtu. Samotná Dubaj se dá poznat velmi rychle, protože silnice jsou zde dobré a místo je poměrně malé. Safari do poušti pořádá několik společností. Některé jenom přes den, další - jako například Emirates Holidays - organizují i cesty, kde zůstáváte v poušti také v noci. Ceny pouštních Safari jsou různé, podle jejich délky a rozsahu služeb: od 40 po 130 dolarů na osobu.
VIZA: Pokud si už v České republice rezervujete v Dubaji hotel, pak s touto rezervací vám na místním letišti vystaví vizum. V tomto případě vám může poradit například kancelář Global Express (02-24810800).
CO SI KOUPIT? Dubaj patří mezi oblíbená nákupní centra. Kupuje se především zlato, ale i oblečení či elektronika. Je dobré pamatovat na to, že ne všechny obchody nabízejí to nejkvalitnější zboží. Dobře si proto nákup v levnějších obchodech rozmyslete.
NA CO PAMATOVAT? Dubaj je sice velmi tolerantní země, ale islámské zvyky se zde samozřejmě dodržují. Alkohol se na veřejnosti neprodává, ani nepoje, v hotelích jej však dostanete. Přes velkou tolerantnost je dobré, když cizinci důsledně respektují místní zvyklosti.
Když je v poušti "abnormální hic", je dobré se obléct
V poušti je leccos úplně jinak. Například když je horko, člověk se musí hodně obléct, zatímco doma by se svlékal.
Je potřeba to ale vědět. Větším nepřítelem než vedro a žízeň jsou totiž neznalost, lehkomyslnost a hloupost.
Kreslené vtipy, v nichž se žíznící cestovatel plazí pouští kolem koster svých předchůdců nemusí být jenom vtipy - poušť je stejně zrádná jako je romantická.
Dobrá, ale proč by se tedy měl člověk oblékat? Protože jinak palčivé slunce jeho nechráněnou kůži bude a) pěkně spalovat, b) rozpalovat víc, než kdyby tělo bylo "ve stínu", tedy zahaleno košilí, c) v mžiku odpařovat pot, a tím zmenší přirozené ochlazování těla.
Turisté, kteří v Tunisku, Maroku či Emirátech brzy ráno nastoupili do landroverů k výletu mezi duny oblečeni jen jako na pláž - v bermudách, nátělníku, sandálech a videokameře -, by o tom mohli vyprávět své.
Proto je vždy nejlepším oděvem košile - rukávy se mohou nechat rozepnuté a plandající kolem předloktí. Pak pěkně větrají. Někdo doporučuje dlouhé kalhoty, ale to už berme s rezervou. Šortky ke kolenům jsou v pohodě.
Sandály a různé plážové pantofle nechte na hotelu. Když má vzduch 45 stupňů, je písek ještě o dvacet stupňů žhavější. Není nic příjemného, když zasypává a pálí nárty - utéct není kam. Vemte si aspoň tenisky.
A taky klobouk a pod něj klidně kapesník, chránící zátylek. Cizinecká legie podobnou věc nenosí pro parádu.
Je takové vedro, že by člověk nevěřil, že v noci bude zima - ačkoliv o tom četl a slyšel. Ale ono se opravdu ochladí. Svetr sebou.
Každý také ví, že v horku se má pít. Ale málokdo ví, jak se to má dělat. Pijte hlavně ráno a večer do zásoby, protože většinu toho, co vypijete přes den, z vás vytáhne okamžitě slunce, protože se potíte a potíte.
Pijte hodně, pít jen na zahnání žízně je málo. A sledujte, kolik vypijete, ve žhavém dni by to mělo být až šest litrů. Nejezte maso a těžká jídla, protože ta vážou vodu a berou ji tělu.
Ale na poušti jsou i jiné věci, které zkušení dělají automaticky a nezkušení ke své smůle neznají. Ne že by snad všude lezli škorpioni a další havěť, ale když si někam na chvilku položíte kus oblečení nebo tašku, protřepte je. Jeden nikdy neví.
A nikdy nikam nejezděte sami, naslepo. Půjčit si džíp a "jet se projet, možná přes noc" mezi dunami, je řečeno laskavě a diplomaticky, opravdu velmi nerozumný nápad.
 Západ slunce v dubayské pouští bývá romantický |
 Automobilové safari pouštní patří v emirátu Dubay k nejoblíbenějším výletům zahraničních turistů |
 Dubajská poušť nabízí úžasné scenérie |
 Dubajská obchodní čtvrť, to jsou banky, firmy a úřady |
