Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Potěšte se Nebeskou růží

  17:44aktualizováno  17:44
Tam, kde řeka Jihlava definitivně opouští těsné údolí, které si vyhloubila napříč jižním okrajem Bobravské vrchoviny (jihozápadně od Brna), vyrostlo na jejích březích město Dolní Kounice. Původně bylo částí obrovského majetku zdejšího kláštera vznosného jména Rosa Coeli - Nebeská růže. Tento architektonický klenot pochází z 12. století.

Počátky kláštera

Klášter založil Vilém z Pavlova už okolo roku 1181 pro ženskou řeholi premonstrátského řádu. První klášterní osazenstvo, včetně převora Petra, přišlo z mateřského kláštera v Louňovicích. Klášter se rozrůstal na pravém břehu řeky při úpatí kopce, na kterém byl asi ve druhé polovině 13. století založen k jeho ochraně hrad. Do hradu si klášter dosazoval svoje purkrabí.

O prvotní podobě románského kláštera nevíme nic. Zato o založení a výstavbě klášterního kostela a konventu v gotickém slohu (od 30. let do třetí čtvrtiny 14. století) jsme už informováni. Řadu částí této stavby si zde můžeme prohlédnout v podobě velkolepě a romanticky vyhlížejících zbytků obvodového zdiva kostela, více dochovaného rajského dvora s křížovou chodbou, kapitulní síně a další přilehlé klášterní budovy.

Už vstupní průčelí s vysokým trojbokým štítem a prázdnými okny navozuje zvláštní atmosféru. A což teprve bohatě kamenicky vypracovaný hrotitý oblouk portálu, který stoupá výše do čelní stěny s převýšeným trojúhelníkovým štítem s vkomponovaným trojlistem. Štít vrcholí velkou kamennou kyticí.

Kamenická tradice

To už začínáte tušit, že v Dolních Kounicích pracovala ve své době špičková kamenická huť, dobře znající dokonalé zpracování kamene běžné v parléřovské huti Karla IV. Podle kamenických značek zde pracovalo postupně na 80 kameníků. Nabízí se i úvaha, zda část z nich nebyla přímo z huti Petra Parléře.

Ve středu hrotitého portálu je vysoký reliéf žehnajícího Krista s knihou v ruce a vedle jeho loktů jsou hlava muže a ženy. Za vstupními dveřmi zůstanete překvapením stát. Hledíte do nitra jednolodního kostela beze stropu a střechy.

Vysoké kamenné zdi ohraničují dlouhou loď, přerušenou asi uprostřed lodí příčnou. V zadní části hledíte třemi vysokými okny presbyteria ven. Žádná dlažba, jen zelená tráva a vysoko nade zdmi modrá obloha s mráčky. Mimořádný zážitek! Když jej vychutnáte, rozhlížíte se i po dochovaných kamenických detailech.

Nejdříve si asi všimnete na stěnách dlouhé podokenní římsy, k níž se sbíhají přípory - podpůrné články již zřícených klenebních žeber. Pozoruhodně krásně je vypracováno několik figurálních konzol shlížejících až z horního okraje obvodové zdi lodi.

Ke kostelu přiléhá ze severní strany křížová chodba s 20 poli křížové klenby, uprostřed níž je nevelká rajská zahrada. Z východní strany je v sousedství křížové chodby nejzachovalejší klášterní prostor - vysoká kapitulní síň. Lze pak vystoupit do patra nad křížovou chodbu do prostor, kde žily řeholnice.

Těžký život v klášteře

Život v klášteře neprobíhal vůbec idylicky, jak by se mohlo zdát. Velkým otřesem bylo přepadení husitskými bojovníky někdy okolo roku 1420, kdy byl klášter popleněn a vypálen. Pak na začátku 16. století přestoupil probošt Göschl k luterskému vyznání a jednu z řeholnic si vzal za manželku.

Inspekce olomouckého biskupa S. Pavlovského označila život zdejších řádových sester za neřestný a krajně pohoršlivý. Za dalšího probošta Jana byl roku 1527 klášter přepaden a celé osazenstvo vyvražděno. Tím klášter v Dolních Kounicích zaniká.

O deset let později koupil celý areál kláštera místokancléř Království českého Jiří Žabka z Limberka. Opravil klášterní kostel a nechal si v něm zřídit rodinnou hrobku. Vážný pokus o obnovu kláštera započal v roce 1696. Ovšem už v roce 1703 zničil započaté dílo požár a klášterní areál od té doby chátrá. Načas se stal i výhodným zdrojem stavebního kamene. Rozhodně je štěstím pro všechny obdivovatele našich historických památek, že se alespoň části pozoruhodné stavby kláštera Rosa Coeli zachovaly.

KDY MŮŽEME TUTO PAMÁTKU NAVŠTÍVIT?

Je otevřena od dubna do září. V dubnu v sobotu a neděli 13.30-16.00. V květnu a září v sobotu 10.00-12.00 a 13.3017.00, v neděli 13.30-17.00. V červnu, červenci a srpnu v sobotu i neděli 10.00-12.00 a 13.30-17.30. Kromě toho je možno objednat prohlídku i mimo otevírací dobu. Ochotně vám v tom poradí na Městském úřadu v Dolních Kounicích. Dolní Kounice jsou nejlépe dostupné z dálnice D 1. Železniční spojení nemají. Nejbližší stanice ČD je v obci Moravské Bránice.



 

Celkový pohled na klášter Nebeská růže v Dolních Kounicích

Křížová chodba kláštera Nebeská růže v Dolních Kounicích

Vstupní průčelí kláštera Nebeská růže v Dolních Kounicích

Rajská zahrada kláštera Nebeská růže v Dolních Kounicích

Autoři:




Nejčtenější

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Další z rubriky

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.