V Čížově dodnes uvidíte stovky metrů ostnatých drátů z totalitních časů železné opony.

V Čížově dodnes uvidíte stovky metrů ostnatých drátů z totalitních časů železné opony. | foto: Vratislav KonečnýiDNES.cz

Poslední místo v Česku, kde uvidíte železnou oponu

  • 85
Ostnaté dráty, minové zátarasy, rozoraná pásma a nástražné systémy podél hranic jsou pro mnohé už jen temnou minulostí. Omyl! Stačí se zajet podívat do hraniční vísky Čížov v Podyjí, posledního místa u nás se zbytky železné opony. Místa, kudy by podle znalců kdysi neprošel ani král Šumavy.


Zdroj: Mapy © PLANstudio

V osadě Čížov, oddělené od rakouského Hardeggu řekou Dyjí, dávají lišky dobrou noc. Přesto se tu zastavuje dost lidí, vzpomínky na minulý režim ještě nevybledly.

Na konci obce podél pohraniční silnice se dochovalo pár set metrů rezavějícího ostnatého drátu a branka v plotě. Za ní můžete vidět kus rozorané země a na mírném kopečku strážní věž, takzvanou špačkárnu, ze které příslušníci Pohraniční stráže přehlíželi okolí a dbali, aby neproklouzla ani na jednu stranu byť jen myš.

V nedaleké budově bývalého celního úřadu je informační středisko Podyjí. Pro ty, kteří tu dobu nezažili, pak u drátů několik vysvětlujících tabulí, cože to ona železná opona byla.

Čížov

Železná opona, která hermeticky uzavírala státní hranici s Rakouskem a Spolkovou republikou Německo, se začala budovat už od roku 1948. Skutečně neprostupnou se pak stala v letech 1952 a 1953, jako reakce na neustálé útěky lidí přes hranici. Hraniční pásmo, které mělo šířku 4 až 10 km, bylo pro normálního smrtelníka zcela uzavřené.

Používal se systém tří plotů z ostnatých drátů - první byl vysoký zhruba dva metry, další plot pak byl nabitý vysokým napětím od 3 000–6 000 voltů (v roce 1964 za Chruščova zrušeno), a třetí měl bránit zvěři, aby pronikla k plotu pod napětím. Mezi ploty bylo navíc zorané pásmo v šíři asi 20 metrů, aby se daly okamžitě odhalit případné stopy.

Zakázaným pásmem s přísným režimem, ostře střeženým příslušníky Pohraniční stráže, se stalo i Podyjí s vesničkou Čížov.

Zabetonovaný hrad

Zhruba 10 kilometrů od Čížova si můžete prohlédnout dalšího němého svědka totalitních časů - Nový Hrádek.

"Pohraničníci tu dokonce zasypali sklepy a zabetonovali všechny možné díry, které do zříceniny vedly. Báli se, aby se tu nikdo nemohl skrýt před případným útěkem do Rakouska," vypráví průvodce na půvabné zřícenině Nového Hrádku u Lukova poblíž Vranovské přehrady.

Čížov

Čížov

Paradoxně ale, když pomineme betonování, které se pak po roce 1989 odstranilo, právě přísný vojenský režim zachránil Nový Hrádek před vlivem civilizace. Z vyhlídky uvidíte dole pod vámi nádherné meandry Dyje, které jsou tak blízko sebe, že jednu chvíli vidíte kus Rakouska, pak zase kus Česka, zase Rakousko a znovu Česko. Vše tu dodnes zůstalo v původní, nenarušené kráse.

Nový Hrádek

Pohraniční hrad, který je národní kulturní památkou, leží dost stranou běžných turistických tras, o to více nadchne jeho prohlídka. Skládá se ze dvou objektů - starší lucemburské stavby ze 14. století s dvojitým, do sebe vloženým prstencem oválných hradeb, a novějšího předního hradu s mohutnou třičtvrtěválcovou věží z 15. století.

Přestože hraniční pásmo je minulostí, pohybujete se v nejpřísnějším pásmu Národního parku Podyjí. Autem se dostanete asi dva kilometry od zříceniny, dále už musíte po svých. Cyklisté mají výhodu, terén je dobře sjízdný.

Nedaleko parkoviště se nachází pěchotní srub z druhorepublikového opevnění jižní hranice. Nebylo ani dokončeno a nesehrálo žádnou roli. To ještě byla hranice celkem průchozí, financům se dalo uniknout. Pak ale přišel únor 1948 a bylo zadrátováno.

Ostuda na Kvildě a ztráta paměti

Není to tak dávno, co bylo na šumavské Kvildě plánováno Muzeum železné opony. Tam se před šesti lety za velkého humbuku sjeli zástupci politických stran a různých institucí. Plány byly obrovské, létaly zde částky v řádech stamilionů, pobočky muzea měly být dokonce až v USA. Projekt podporoval dokonce tehdejší tajemník OSN Annan, ale i předseda Senátu Sobotka, bývalý premiér Gross, bývalí ministři zahraničí Kavan a Dienstbier... Z velkolepých plánů nakonec sešlo a na ostudu se pozvolna zapomíná.

Poslední připomínkou rozdělené Evropy tedy zůstává jen Čížov. Trochu málo na 40 let zadrátované totality.

Může se hodit

Národní park Podyjí a Thayatal

Národní park Podyjí je nejmenším národním parkem v České republice. Rozkládá se podél řeky Dyje protékající 40 km dlouhým, hlubokým meandrovitým údolím mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Údolí řeky Dyje má kaňonovitý charakter a Dyje zde vytváří mnoho meandrů lemovaných skalními útvary a kamennými moři.

Na Národní park Podyjí navázalo v roce 2000 vyhlášení Národního parku Thayatal na rakouské straně hranice. Území NP Thayatal navazuje bezprostředně na území NP Podyjí na české straně.

Hospoda

V Lesné, na spojnici mezi Vranovem a Znojmem, je restaurace v původním větrném mlýnu holandského typu, podobný najdete funkční v nedalekém rakouském Retzu.

Ochutnávky na vinici

Když už jste na cestách v Podyjí, vinařské oblasti, musíte navštívit Šobes nedaleko Znojma, jednu z nejvýznačnějších vinic u nás. Ochutnat ze vzorků můžete přímo na vinici. Dostanete se sem pouze pěšky nebo na kole. Tento víkend 4.–5. října bude ochutnávkový stánek otevřený v této sezoně naposledy. Pak znovu až 1. června příštího roku.

Tip iDNES.cz na výlet v okolí přes hranici
Až budete v Čížově, rozhodně se jděte podívat na rakouskou stranu. V nedalekém Hardeggu je starý hrad, v jehož zdech je zajímavá expozice připomínající nesplněné ambice Habsburka Ferdinanda Maxmiliána. Bratr Františka Josefa se nechal korunovat mexickým císařem; moc slávy si ale neužil, posléze ho popravila mexická armáda. Expozice je malá, ale dostatečně dokumentuje ambice zneuznaného Habsburka. Hardeggová se jmenuje i manželka ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, jejíž rod hrad vlastní. 

Užitečné weby
www.nppodyji.cz/
www.znojmo.biz
www.novyhradek.net