Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Posel ze staré Arábie

  21:02aktualizováno  21:02
Mezi vysokými domy starého Saná rachotí rezavé ampliony. Ve větru vlaje barevná papírová výzdoba. Je sobotní večer a do jedné z úzkých ulic jemenského hlavního města doléhá svatební veselí. Nic neobvyklého. Teprve když táhlé zvuky píšťal přimějí skupinu asi deseti mužů k tanci, dojde náhodnému pozorovateli z Evropy, že se ocitl v jiném světě. Z pouzder připevněných za pasem vytahují Jemenci dlouhé a široké dýky džambije, máchají s nimi nad hlavou a podupávají do rytmu. Ženy oslavují separovaně v místnostech s bytelnými okenicemi. V tento čas patří spoře osvětlená ulice pouze mužům.

Na rozdíl od jiných arabských velkoměst, jako je například Damašek či Káhira, mělo Saná z pohledu Evropana štěstí. Tak jako celý Jemen zůstalo až do šedesátých let zcela stranou civilizační "smršti" dvacátého století.

Ještě před čtyřiceti lety to bylo vlastně zcela podivné město. Hradby kolem celého obvodu hlídala stráž a městské brány se na noc zamykaly. Na trzích uvnitř města se běžně platilo starými tereziánskými tolary, které zdejší panovník kdysi nakoupil z Rakouska-Uherska. Nové stavby prakticky neexistovaly, žádný asfalt, žádné automobily. Po udusaných hliněných ulicích nosili náklad velbloudi a osli. Ráz ulice byl ostatně plně v souladu se středověkou podobou jemenské společnosti, v níž ještě dnes ve venkovských oblastech platí více slovo rodových náčelníků než vlády a praktikuje se zvykové právo či krevní msta.

Prakticky nelze spatřit ženskou tvář, neboť všechny ženy od deseti let výše chodí důsledně zahalené. Na veřejnosti se navíc pohybují nesrovnatelně méně, vždy v doprovodu muže z rodiny. A tak i pro jemenské muže je nezahalená cizinka jednou z mála příležitostí, jak spatřit obličej cizí ženy. Jinak znají pouze ženské příslušnice své rodiny a i sňatky domlouvají matky a tetičky, které na rozdíl od svých synů a synovců "vhodné" adeptky znají osobně nebo z doslechu.

Do každodenních detailů silně uzavřené jemenské společnosti však turista jen tak nepronikne. Pouze může zpovzdálí pozorovat vnější život arabské společnosti, která vzhledem ke své dlouhé kulturní izolovanosti a horské či pouštní odloučenosti platí za nejpůvodnější arabskou enklávu.

Přes vysokou nadmořskou výšku 2200 metrů nad mořem není Saná kopcovité město. Leží naopak na téměř úplné rovině, jen kolem se tyčí prstenec hor. Od časů nočního zamykání brány se leccos stačilo změnit. Nekontrolovatelně se zvětšuje nejen plocha města i počet obyvatel. Zatímco na konci monarchistické éry před čtyřiceti lety mělo Saná něco přes třicet tisíc obyvatel, v polovině osmdesátých let již téměř půl milionu, dnes je udáváno číslo kolem jednoho milionu lidí. Do šířky rostoucí nové čtvrti z betonu staré Saná nijak zvlášť nepoznamenaly. Vedení města sice nechalo strhnout část devět metrů vysokých hradeb kvůli snazšímu vjezdu aut a motocyklů, úzké ulice lemují ocelové trubky vodovodu a šlahouny elektrického vedení, místy přibyl asfalt, tím však novoty prakticky končí. Proto také turistické průvodce popisují staré Saná jako jedno z největších otevřených muzeí na světě, jako stále existující perlu "šťastné Arábie".

Čím konkrétně je tedy Saná tak výjimečné? Kromě již zmiňovaného nejpůvodnějšího arabského rázu zdejšího života jde hlavně o architekturu, která je, podobně jako v celém Jemenu, zcela jiná než kdekoliv na světě. Domy, z nichž stovky jsou více než čtyři sta let staré, jsou stavěny ve stále stejném, tisíc let starém stylu. Materiálem je kámen a nepálená hlína. Přírodně hnědé stěny jsou zvýrazněny ornamenty z vápna, horní části oken jsou složeny z pestrých skleněných mozaik, které v noci vytvářejí nezapomenutelné světelné efekty.

Velké, několikapatrové stavby obývá vždy jedna početná rodina. Jednotlivá poschodí mají přitom svůj přesně daný účel - směrem od přízemí, hospodářskými prostorami počínaje, přes kuchyň, mužské pokoje, ženské pokoje až po horní přístavek určený pro posezení u zdejší oblíbené omamné rostliny kátu, čaje nebo vodní dýmky. Pohled na tradiční domy přitom nic neruší. Ze středu starého města lze jít více než půl kilometru kterýmkoliv směrem, aniž by člověk narazil na moderní budovu. Nejde však jen o obytné domy. Ve spletitých uličkách starého Saná, jejichž skutečný půdorys nedokáže postihnout žádná mapa, stojí celá řada bazarů, přes stovku mešit a dvanáctery staré lázně, které se zachovaly z éry turecké nadvlády. Mezi zdmi starého města je na ploše asi jednoho hektaru řada malých zahrad s ovocem a zeleninou, které působí jako dokonalé oázy.

Může se hodit

CO JÍST, KDE BYDLET: Přes výrazně orientální ráz má Saná, podobně jako další města, dostatek slušných a relativně levných hotelů. Luxusní restaurace jsou výjimkou, běžné jídelny však nabízejí velice solidní stravování. Ceny za bydlení, jídlo a dopravu jsou o málo nižší než v České republice.

JAK SE TAM DOSTAT: Přímo z Prahy leteckou společností Lufthansa, popřípadě z Frankfurtu nad Mohanem společností YemenAir. Na cestu je potřeba jemenské vízum, které ovšem jemenské velvyslanectví v Praze individuálním cestujícím nerado vydává. Obvykle požaduje potvrzení, že turista má pobyt v Jemenu zajištěn některou z cestovních kanceláří.

Městské brány se dnes již na rozdíl od minulosti nezamykají.

Televize se v Saná sleduje mnohdy přímo na ulici.

Autor:




Nejčtenější

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Další z rubriky

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.