U Sázavy vyrostly trampské osady jako Údolí ticha, Arizona či Toronto

U Sázavy vyrostly trampské osady jako Údolí ticha, Arizona či Toronto | foto: Stanislav Návoj, www.pacifikem.cz a www.zelpage.cz

Posázavský pacifik je stále legendou. I když trampové už na střeše nejezdí

  • 30
Posázaví je nádherná divočina s rozervaným kaňonem řeky, kde hučí peřeje a po skalnatých úbočích se vinou křivolaké stezky k dřevěným srubům. Tudy jezdí už více než sto let Posázavský pacifik.

Na Sázavu, která rozněžní nejedno romantické srdce, vás zveme spolu s pamětníky, jejichž vzpomínky dají nahlédnout do dob, kdy Posázavský pacifik na trase Praha–Čerčany vozil každý pátek stovky lidí.

Trampové na Sázavě

"Vlak byl tehdá pro nás vše. To bylo volání dálek, cizí kraje, výlety do lesů a k vodě. Těžko říct, jestli jsem jel z Prahy kvůli přírodě, nebo kvůli tomu vlaku," vypráví herec Jaroslav Štercl v knize Posázavský pacifik.

"Už jen to čekání na vlak bylo ohromný. Vjížděl na branické nádraží za neustálého houkání a křiku průvodčích: ‚Ustupte!‘, protože kolejiště bylo plné cestujících. Když konečně vagony zastavily, byli jste dovnitř vtlačeni hrnoucím se davem. Lidé obsadili úplně všechno. Služební vůz, záchody, žebříky na střeše vozů i střechy samé. Odjezd vlaku se nedával výpravkou, ale povelem strojvedoucímu: ‚Trvale pískejte a pomalu zabírejte, jinak neodjedete.‘

"Před prvním tunelem bylo třeba zastavit a sundat trampy ze střech, aby někdo nepřišel o hlavu. Za Jarovem zase cestující pobízeli lidi na stupátkách, aby zatlačili a přeplněný vlak se vůbec rozjel, protože trať tam má stoupání 15 promile."

Most Žampach byl na konci 19. století nejvyšším železničním kamenným mostem v Čechách

Most Žampach byl na konci 19. století nejvyšším železničním kamenným mostem v Čechách

Dlouhé věky to býval drsný kraj dřevorubeckých,kamenických a vorařských rodů, které živil jen les, skála a řeka. Vše se změnilo na přelomu 19. a 20. století, kdy se sázavskými břehy prodrala jedna z nejstarších českých železnic a zpřístupnila lidem z měst kaňon Sázavy.

Název Posázavský pacifik zvolili pro svou oblíbenou lokálku mladí trampové, kteří si do zdejší přírody promítali krajinu Divokého západu, jak si ji představovali z četby dobrodružné literatury E. T. Setona a Jacka Londona. Sázavě dali jméno Zlatá řeka, protože se tu kdysi rýžovalo zlato.

Posázavský pacifik. Na trať pravidelně vyjíždějí speciální linky s parní lokomotivou

Posázavský pacifik. Na trať pravidelně vyjíždějí speciální linky s parní lokomotivou

Patnáct tunelů a osm mostů

I vy se můžete vydat z pražských Vršovic, Braníka či Modřan dvoupatrovou lokálkou přes Vrané směrem na Čerčany a případně i dál kolem hradu Český Šternberk až do Světlé nad Sázavou. Davů cestujících už se bát nemusíte. Ale během několikahodinové jízdy stále můžete obdivovat původní stavitelské dílo, které vzniklo v neuvěřitelně kopcovitém a skalnatém terénu v celé délce Posázaví.

Na trase bylo proraženo 15 tunelů (za 2. sv. války sloužily válečné výrobě) a údolí musela být překlenuta třemi kamennými a pěti ocelovými mosty. Ten nejzajímavější, Žampach, se vzpíná na 7 obloucích přes údolí Kocour u Jílového. V roce 1899 byl díky svým 41,5 metrům výšky (o pouhý metr méně než pražský Nuselský most) nejvyšším železničním kamenným mostem v Čechách.

Vystoupíte-li z vlaku právě tady, můžete v Dolní Studené nad údolím Kocour navštívit štolu sv. Josefa, kde je zpřístupněno 200 metrů bývalých zlatonosných důlních chodeb. Pocházejí nejspíš ze 13. a 14. století,kdy na plné obrátky pracovala mincovna v královském městě Jílové. Pokud zatoužíte dozvědět se o těžbě víc, v domě Mince na náměstí najdete muzeum těžby zlata i stálou expozici o trampingu v Posázaví.

Posázavský pacifik. Údolí musela být překlenuta 3 kamennými a 5 ocelovými mosty

Posázavský pacifik. Údolí musela být překlenuta 3 kamennými a 5 ocelovými mosty

Táborák s Hurikánem

Stopy tohoto světově ojedinělého jevu najdete podél Posázavské stezky všude. U řeky leží osady s indiánskými totemy a jmény jako Údolí ticha, Arizona či Toronto, kde v minulém století zpíval u táboráků své písně o Niagaře otec českého trampingu Bob Hurikán.

I když dnes působí chatičky s indiánskou výzdobou spíš úsměvně, jsou svědectvím doby, kdy ještě nebyl rozvinutý automobilismus a lidé díky železnici utíkali do přírody.

Hrad Český Šternberk je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Česku

Hrad Český Šternberk je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Česku

Vlakem tam, zpět po řece

Chcete-li si zpestřit výlet, vydejte se do Týnce nad Sázavou, kde si můžete v půjčovně kousek od nádraží pronajmout raft nebo kanoe. Kolem pěti hodin pak poplujete jednou z nejhezčích vodáckých tras u nás peřejemi směrem na Pikovice.

Plavba skončí pod Pikovickým mostem, kde vynesete lodě na louku a své plavidlo vrátíte pronajímající společnosti. Odtud je to pár metrů k zastávce vlaku Petrov-Chlomek.

Ideálně doporučujeme vyrazit na Sázavu ještě zjara, kdy je hodně vody a na řece zatím není tolik vodáků.

může se hodit

Trasa Vršovice–Čerčany měří 57 km a trvá 2 hodiny. Z Čerčan do Světlé n. Sázavou ujede vlak 90 km za více než 3 hodiny. Podrobněji na www.pacifikem.cz.

Hrady na cestě

Doporučenou zastávkou na železnici z Čerčan do Světlé je hrad Český Šternberk, který zbudoval na skále nad řekou Sázavou r. 1242 Zdeslav z Divišova. Na počátku 90. let se znárodněné romantické sídlo vrátilo do rukou jeho potomka Zdeňka Sternberga, který na hradě prožil dětství.

Toužíte-li po zřícenině, vyšplhejte na překrásné torzo hradu Zbořený Kostelec nad Týncem či na Hlásku u Zlenic. Tady však už původní majitele nenajdete.

Kde se dobře najíte

Vyhlášená vodácká hospoda je u jezu v Krhanicích U Hastrmana, krhanická hospoda Na Poště či občerstvení u lávky v Pikovicích.

Mapy © PLANstudio