Posázavským pacifikem do ráje trampů. Krásný výlet kousek od Prahy

aktualizováno 
Začínající barvy podzimu lákají k výletům. Už hodinu cesty z pražského hlavního nádraží můžete nevědomky sledovat staré trampy a zamířit do dolního Posázaví. Zveme vás na výlet, kde si od zážitků skoro neodpočinete. Česká vás romantická zřícenina, staré štoly, mufloni, kamenolomy i malebná příroda.

Žampašský viadukt a Posázavský pacifik | foto: Profimedia.cz

Posázavským pacifikem do Týnce nad Sázavou

Na tomto výletu si od zážitků prakticky neodpočinete a platí zde často používané úsloví I cesta může být cíl. Posázavský pacifik totiž požívá svojí přezdívky právem a v kaňonu Sázavy za stanicí Davle se o tom sami přesvědčíte.

Fotogalerie

Trať se stavěla na konci 19. století a představuje ukázku technologických i řemeslných dovedností té doby. Výhled z pravé strany vagonu z nejvyššího kamenného mostu v Česku, Žampašského viaduktu (43 m), mluví sám za sebe.

Projedete několika zastávkami až do města Týnec nad Sázavou, kde výlet zahájíme. Týnec se může pochlubit dlouhou historií a také románskou rotundou a hradem, který stojí na opačné straně řeky než nádraží. V hradě sídlí místní muzeum a můžete se zde seznámit s historií města, které je kromě motocyklů Jawa svázáno také s výrobou kameniny.

Romantický Zbořený Kostelec a mufloni ve Vlkové

Z Týnce je nejbližší zajímavostí hrad Zbořený Kostelec, který byl postaven u brodu přes řeku Sázavu a pobořen při obléhání králem Jiřím z Poděbrad roku 1467. K hradu z Týnce vede červená turistická značka proti proudu Sázavy, pokud nechcete po asfaltu, můžete zvolit modrou turistickou značku severním směrem a po asi 2,5 km odbočit na červenou vpravo.

Ze Zbořeného Kostelce pokračujte do kopce po zelené turistické značce, která vás zavede přes přírodní rezervaci Čížov. Během května až července tady můžete narazit na kvetoucí chráněné rostliny, kokořík nebo okrotici. Zelená značka vás dovede do pěkné vesnice v údolí Kamenického potoka, Čakovic.

Pokud budete mít štěstí, můžete u ohrady obory Vlková vidět daňky, muflony nebo další druhy zvěře. Vrch Vlková (521 m n. m.) je nejvyšším kopcem Požárských lesů, kterými budete procházet následující kilometry, pro veřejnost je bohužel vrch s rozhlednou nepřístupný. Přístupnou alternativou je rozhledna Ládví u Kamenice, východně od vrcholu Vlkové na modré značce.

Zbytky vstupní brány v předhradí Zbořeného Kostelce

Zbytky vstupní brány v předhradí Zbořeného Kostelce

Toulky Požárskými lesy

Do Požárských lesů vstupte bez klepání stále provázeni zelenou turistickou značkou. Dalším lákavým cílem je vyhlídka arcivévody Františka Ferdinanda, Panská skála. K té vede zhruba 1,5 km dlouhé stoupání a souběžně také pomalu vcházíte do chráněných bučin přírodní rezervace Grybla.

Kromě zmíněné vyhlídky je v bývalém loveckém revíru konopišťského arcivévody několik dalších zajímavostí. Z Panské skály a rozcestí Grybla můžete například sledovat červenou turistickou značku, která vás provede okolím bájné Kněží hory, kde si mezi balvany představivost pohrává se siluetami kněžích a dávných obětišť.

Vyhlídka na Panské skále. Možná právě z tohoto místa se rozhlížel arcivévoda...

Vyhlídka na Panské skále. Možná právě z tohoto místa se rozhlížel arcivévoda František Ferdinand.

Pro veřejnost přístupná štola Halíře na východním okraji jílovského...

Pro veřejnost přístupná štola Halíře na východním okraji jílovského zlatohorního pásma

Červená značka závěrem klesá k Turyňskému rybníku, poblíž nějž zve k návštěvě Halířská štola, jedno z přístupných děl Jílovského zlatohorního revíru.

Do Jílového můžete poté pokračovat opět po červené s odbočkou na zelenou značku. Jílové jako centrum těžby zlata nabízí muzejní expozici věnovanou tomuto tématu a také další možnosti (např. naučná stezka Jílovské zlaté doly, rozhledna Pepř, atd.). Pokud vás již Jílové neláká, tak můžete výlet zakončit na zdejším nádraží, které najdete nedaleko na zelené značce, nebo odjet příměstskou linkou 332 směrem k Praze.

Jílové u Prahy: Dům Mince z roku 1420 a Muzeum těžby zlata

Jílové u Prahy: Dům Mince z roku 1420 a Muzeum těžby zlata

Vlčí rokle, staleté buky i kamenolomy

Jinou variantou vycházky Požárským lesem je třeba návštěva Vlčí rokle nebo prohlídka kamenolomů nad obcí Prosečnice.

Z Panské skály se vydejte po modré značce na nedaleké (1,5 km) rozcestí Horní Požáry. Z něj vede žlutá turistická značka do údolí Vlčí rokle, kde pod kamenným mořem protéká potok Vlčín a na vše svrchu shlíží staleté buky. Žlutá značka vás nakonec opět přivede k vlaku, tentokrát do zastávky Prosečnice.

K prosečnickým kamenolomům oproti tomuto cíli vede z rozcestí v Horních Požárech červená značka (směr Prosečnice). Kamenolomy mají v Pozávaví tradici již od 19. století, kdy je na svém panství provozovali Lobkovicové. Kamenictví bylo také jedním z důvodů, proč se posázavská železnice projektovala v této trase. Na červené značce projdete starý lom V Doubí, můžete si odskočit prohlédnout také další staré lomy nebo sejít do činného lomu. Značka vás pak opět dovede do zastávky Prosečnice zpět na vlak.

Autoři:


Nejčtenější

Světová hvězda Instagramu fotila na Lipensku. Chce si tu koupit dům

Hvězda Instagramu Christina Tan z Indonésie fotila v okolí Lipna.

Její fotografie mají na sociálních sítích miliony zhlédnutí. Christina Tan z Indonésie patří na Instagramu k...

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Další z rubriky

Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Nejvyšší kóta Devíti skal

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy...

Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Soutok Odry a Olzy (vpravo)

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte...

Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti...



Najdete na iDNES.cz