Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Portugalský Peneda-Gerês: jeden z posledních rájů Evropy

  8:24aktualizováno  8:24
Liduprázdné horské hřebeny pokrývají rozpadající se žulové balvany, kraj zdobí pitoreskní skupiny kamenných sýpek espigueiros a když sejdete do nějaké vesnice, najdete ve stínu kostelíka leda tak skupinu starců, jak hrají domino. Jedna z posledních autentických krajin Evropy má jméno Peneda-Gerês.

Severní Portugalsko. Santuário de Nossa Senhora da Peneda | foto: Vít Štěpánekpro iDNES.cz

Kosmopolitní Lisabon či výletníky obsypané pláže na Algarve se odtud zdají být nekonečně daleko, a přesto jste v jedné a té samé zemi. Národní park Peneda-Gerês v nejsevernějším cípu Portugalska, jeden z posledních opravdových přírodních rájů Evropy, jako by vzdoroval všudypřítomnému postupu civilizace.

Žádná velká turistická centra, žádné výletní autobusy, obzory neruší cizorodé stavby. Tak jako před staletími tady ještě vládne příroda. Pokud toto dokážete ocenit, zdejší kraj si zamilujete. A snad se i budete chtít vrátit.

Žulové balvany a vlhké lesy

Členitá krajina národního parku Peneda-Gerês obtáčí severní část portugalsko-španělské hranice v místech, kde se hraniční linie divoce kroutí a vystupuje z údolí řeky Minho do výšin opuštěných hor. Jádrem parku jsou skoro stejně vysoká pohoří: Serra da Peneda na severu a Serra do Gerês na jihu.

Výškou připomínají Krkonoše (nejvyšší vrcholek má něco přes 1 500 nadmořských metrů), ale tím podobnosti končí. Podnebí je tu totiž navzdory jižní poloze – parkem prochází 42. rovnoběžka – docela drsné. Prudké větry přinášejí od nedalekého Atlantiku velmi mnoho vláhy a horské hřebeny jsou přibližně od nadmořské výšky 1 100 metrů bezlesé. "Hornímu patru" parku tak dominuje pustá krajina posetá obrovskými žulovými balvany. Někde najdete skalní monolity, které při troše fantazie mohou připomenout slavný Half Dome v Yosemitu.

Severní Portugalsko. Pohled přes přehradu Alto-Lindoso do severní části národního parku

Pohled přes přehradu Alto-Lindoso do severní části národního parku

Severní Portugalsko. Santuário de Nossa Senhora da Peneda

Santuário de Nossa Senhora da Peneda

Když v Peneda-Gerês sejdete do údolí a pustíte se do lesa, je to zážitek pro všechny smysly. I když zrovna během vaší návštěvy nebude pršet, poznáte na první pohled, že tohle je území, kde o vodu není nouze. Kmeny věkovitých stromů jsou obalené hustými chomáči mechů a lišejníků, potoky a říčky svěže divoké a na březích určitě uvidíte stopy po tom, jak se toky po prudkých deštích dokáží rozdivočit.

Severní Portugalsko. Pohled přes přehradu Alto-Lindoso do severní části národního parku

Pohled přes přehradu Alto-Lindoso do severní části národního parku

Cesta, po které půjdete, bude možná napůl potokem. Vody je tu zkrátka tolik, že často nestačí včas odtéci a hledá si nejsnazší cestu. Třeba po pěšince, kudy občas, zřídka, projde i nějaký ten turista.

Park je zajímavý tím, že se v něm setkávají atlantské a středozemské zoologické druhy. Lesy jsou většinou původní, tedy takové, v nichž nikdy neprobíhala masová těžba. Převládají duby, často velmi staré, najdou se tu i pinie, v nižších polohách pak eukalyptové porosty. Z divokých zvířat potkáte nejspíš kamzíka, žije tu ale i kočka divoká nebo rys. Občas sem zabloudí i vzácný vlk španělský.

Severní Portugalsko. Mýtina v eukalyptovém lese u osady Paradela

Mýtina v eukalyptovém lese u osady Paradela

Severní Portugalsko. Místní plemeno skotu barrosa

Místní plemeno skotu barrosa

Ve stopách starých Římanů

Národní park Peneda-Gerês

Rozloha: 703 km2 (asi jako NP Šumava)
Rok vyhlášení: 1971
Hlavní důvod ochrany: území je domovem velkého množství rostlinných druhů, oblast leží na přechodu mezi atlantským a vnitrozemským podnebím.
Nejvyšší bod: Nevosa, 1 545 m n. m.

Na území národního parku dnes žije v malých vesnicích necelých 10 000 lidí a je těžké si v západní Evropě představit odlehlejší krajinu. Na nečetných silnicích není skoro žádný provoz a pokud přijedete do jednoho z hlavních zdejších "středisek", lázniček Caldas do Gerês, nečekejte žádné portugalské Karlovy Vary. Na protáhlém náměstíčku vás přivítá pár ospalých obchůdků, kolem je rozeseto několik jednoduchých penzionů a oprýskaná miniaturní kolonáda rozhodně pamatuje lepší časy.

Před dávnou dobou byl ovšem tento "zapadákov" hospodářsky důležitější než dnes. Svědčí o tom výrazné pozůstatky staré římské silnice, která překonávala hory v průsmyku Portela do Homem (750 m). Sedlem dnes prochází portugalsko-španělská hranice.

Severní Portugalsko. Staré římské milníky u cesty přes průsmyk Portela do Homem

Staré římské milníky u cesty přes průsmyk Portela do Homem

Severní Portugalsko. Pozůstatky staré římské cesty pod průsmykem Portela do Homem

Pozůstatky staré římské cesty pod průsmykem Portela do Homem

Přímo u bývalé celnice tu stojí tři staré římské milníky, ale zajímavější exempláře najdete, když se pustíte po sporadicky značené cestě na portugalskou stranu kopců. Cesta sleduje panenskou říčku, která tu pospíchá nádherným hustým lesem, a za slabou hodinku dorazíte k větší skupině starobylých "patníků". Některé jsou přes dva metry vysoké a v přítmí mezi jmelím obrostlými věkovitými stromy působí jako přízrak.

Pokud se z průsmyku Homem vydáte k severu na španělskou stranu hor, ocitnete se záhy v otevřené, částečně odlesněné krajině. Dá se tudy jet po silničce autem, ale zajímavější je vydat se aspoň kousek ve stopách někdejší římské silnice pěšky. Stezky jsou tady lépe značené než v Portugalsku a krajina je přehlednější, není tak snadné zabloudit.

Severní Portugalsko. Staré římské milníky u cesty přes průsmyk Portela do Homem

Sýpky na muřích nohách

Vesnice národního parku Peneda-Gerês působí dojmem, že čas se tu zastavil před dobou hodně vzdálenou. Většinou jde o seskupení několika kamenných domů s kaplí či kostelíkem, sídlo někdy obklopují terasovitá zeleninová políčka.

V takové vsi většinou najdete malý obchod a jednoduchou kavárnu, často s honosným názvem typu "Café Paris" či "Café Central". Do pařížských podniků má ovšem tamější prostředí dost daleko - svědčí o tom prasata či kozy, které se někdy povalují přímo před vchodem, i fakt, že kávu tu pořídíte za 70 centů. Není taky výjimkou na návsi potkat stádečko zdejšího chlupatého skotu s dlouhými zakroucenými rohy.

Severní Portugalsko. Vesnice Tibo s terasovitými políčky

Vesnice Tibo s terasovitými políčky

Svérázný typ staveb, typický pro severní část Pyrenejského poloostrova, představují kamenné sýpky espigueiros, užívané k uskladnění obilí či píce. Zdejší varianta má protáhlý půdorys, stojí na kamenných, asi metr vysokých pilířích a její boky mají mezi jednotlivými kamennými bloky úzké škvíry, které umožňují větrání.

Severní Portugalsko. Kamenné sýpky espigueiros pod hradem LindosoSeverní Portugalsko. Kamenné sýpky espigueiros pod hradem Lindoso

Kamenné sýpky espigueiros pod hradem Lindoso

Espigueiros se stavěly většinou v suché, vyvýšené poloze, v místech, odkud rychle odtékala voda. Jsou k vidění samostatně, třeba v koutu zahrady, ale někdy je najdete ve skupinách při okraji vesnice na nějakém skalnatém pahorku.

Dojem, který taková skupina espigueiros při pohledu zdálky vzbuzuje, se nedá slovy popsat: vypadají trochu jako stádo obřích ovcí, které tu do kamene zaklel nějaký zlý obr. Nejhezčí skupiny kamenných sýpek jsou k vidění v severní části parku v obcích Soajo a Lindoso (obě leží nedaleko "hlavní" silnice směřující na východ do Španělska).

Severní Portugalsko. Kamenné sýpky espigueiros ve vesnici Soajo

Kamenné sýpky espigueiros ve vesnici Soajo

Poutní místo v údolí

Každé území v tak hluboce katolické zemi, jakou Portugalsko je, musí mít také své náboženské centrum. V Peneda-Gerês jím je mariánské poutní místo Santuário de Nossa Senhora da Peneda ve velmi odlehlém údolí na severu národního parku.

Dlouhá cesta po klikaté silnici plné nebezpečných míst vás přivede do míst, kde se údolí trochu rozšiřuje, a tam se před vámi objeví rozsáhlý poutní areál. Komplex sice získal dnešní podobu až v průběhu 18. a 19. století, ale místo nezapře typickou barokní dispozici. Asi 300 metrů dlouhá vstupní cesta, lemovaná velkými kaplemi, vás přivede na rozměrnou terasu a teprve z ní vychází grandiózní, monumentální schodiště vedoucí k vlastnímu kostelu.

Severní Portugalsko. Santuário de Nossa Senhora da Peneda

Santuário de Nossa Senhora da Peneda

Ačkoli místo leží v zapadlém údolí, je situováno tak, aby jej pozorné oko objevilo na vzdálenost mnoha kilometrů – přispívá k tomu i bílá fasáda staveb, která se odráží od šedého pozadí. Zřetelným vzorem při budování posvátného okrsku byl slavný kostel Bom Jesús do Monte u Bragy, ostatně obě místa od sebe dělí jen asi 60 kilometrů.

Hlavní náboženské slavnosti probíhají v Senhora da Peneda na přelomu srpna a září. Zbožní poutníci, a v Portugalsku i v blízkém Španělsku jich není málo, zdolávají schody ke kostelu vkleče.

Pokud byste chtěli při návštěvě této části národního parku kromě duše zaměstnat i tělo, tak hned za kostelem začíná strmá kamenná stezka, která vede vzhůru ke skalní stěně nad chrámem a ještě dál až na hřeben s horským jezerem. Cestou spatříte mohutný vodopád a když kousek sejdete z cesty, otevřou se pohledy na poutní areál z ptačí perspektivy.

může se hodit

Jak se tam dostat

Nejbližší letiště s mezinárodním provozem je v Portu, vzdálené z Peneda-Gerês dvě hodiny jízdy autem. Vedle letadel portugalského národního dopravce TAP

Portugal sem míří i linky Ryanairu či easyJetu, např. z Londýna, Bergama či Charleroi.

Doprava v oblasti

Do lázní Caldas do Gerês zajíždí několikrát denně autobus z Bragy, ne však v neděli. V severní části parku je veřejná doprava ještě sporadičtější, autobusem dojedete do Lindosa a Soaja. Pokud se nechcete spolehnout jen na vlastní nohy, budete pro důkladnější návštěvu národního parku nejspíš potřebovat auto – zařiďte si jej předem, např. na www.holidayautos.co.uk.

Počasí

Nečekejte ani v létě příliš velké vedro, do národního parku zasahuje výrazný vliv Atlantského oceánu (pobřeží je vzdálené necelých 100 kilometrů). Návětrné svahy jsou nejdeštivějším prostorem celého Portugalska – vezměte si sebou pevné boty a oblečení proti vlhkosti.

Užitečné weby

Informace o Národním parku Peneda-Gerês najdete na serveru portal.icnb.pt - ZDE (portugalsky, zjednodušená verze též španělsky a anglicky).

Oficiální turistické stránky Portugalska mají adresu www.visitportugal.com.

Zajímavá místa v okolí

Braga
Jedno z nejdůležitějších církevních středisek Portugalska slyne velkým množstvím kostelů v čele s katedrálou (Sé). Město má rozsáhlou pěší zónu, příjemný odpočinek naleznete např. v zahradách za arcibiskupským aplácem (Jardm de Santa Barbara). Nejznámějším monumentem je ale poutní kostel Dobrého Ježíše na hoře (Bom Jesus do Monte), asi 5 kilometrů za městem. Jeho monumentální barokní schodiště se stalo vzorem pro mnohé svatyně v Portugalsku i Brazílii.

Guimarães
Nevelké město je neoddělitelně spojeno s budováním portugalské národní identity, narodil se tu i první portugalský král Alfonso I. Historické jádro Guimarãese je dochované tak dobře, že si v roce 2001 vysloužilo zápis na listinu světového kulturního dědictví UNESCO. Zajděte na náměstí Largo Oliveira, krytá arkáda s vyhlídkou na kostel je vítaným útočištěm před sluncem. V roce 2012 bude Guimarães evropským městem kultury.

Mapy © Google

Autoři:




Nejčtenější

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Další z rubriky

Celý svět i Peruánci tradičně spojují "objevení" skalního města Machu Picchu se...
Panika mezi cestovateli: Povolení na Machu Picchu budou do Vánoc pryč

Pokud plánujete cestu na Machu Picchu cestou Inků, zarezervujte si ihned povolení. Letos se totiž vydávají o tři měsíce dřív než obvykle a předpokládá se, že...  celý článek

Baťůžkář v Maroku
Z fabriky do světa. Šampón a lunchmeat jsem hned zahodil, říká cestovatel

Jsou to dva roky, co tehdy jednadvacetiletý Vojtěch Kadera z Touškova na Plzeňsku seděl v kuřárně pro zaměstnance firmy, kde pracoval, a koukal přes plot. „Tam...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.