O nálezu informovala agentura Reuters. Ředitel archeologického areálu v Pompejích Massimo Osanna řekl, že zobrazení Lédy, kterou podle antického mýtu oplodnil Zeus (v římské verzi Jupiter), proměněný v labuť, zdobilo nemálo domů v Pompejích i nedalekém Herculaneu.
Tato freska je však podle Osanny výjimečná tím, že Léda upírá zrak na toho, kdo se na fresku dívá. „Léda diváka pozoruje s naprosto zjevnou smyslností,“ myslí si ředitel archeologického areálu.
Navíc zpracování je velmi detailní, na fresce je vidět, jak Léda chrání labuť svým pláštěm, zatímco ona jí sedí na klíně.
Ložnice se nachází nedaleko chodby vedoucí ke vchodu do domu, kde byla již dříve objevena další nádherná freska, uvedl ve svém prohlášení archeologický areál, který spadá pod italské ministerstvo kultury. Vlastník domu byl podle Osanny nejspíš bohatý obchodník, který chtěl ukázat, že „je kulturně na výši“, a proto si interiér vyzdobil freskami inspirovanými mýty.
Zatím neodhalené části domu zůstanou z bezpečnostních důvodů tak, jak jsou nyní, napsala agentura ANSA. Archeologové nicméně zvažují možnost, že by fresky přemístili do míst, kde „by byly více chráněny a bylo by možné je ukázat veřejnosti“, dodal Massimo Osanna.
Zkamenělý čas
Antický přístav Pompeje, který leží nedaleko Neapole, byl zničen při erupci sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu. Spolu s ním byla zasypána popelem či zavalena sopečnou lávou a bahnem také římská města Herculaneum, Stabie a Oplontis.
V Pompejích zemřelo šestnáct tisíc mužů, žen a dětí a v současnosti zde mohou turisté vidět zkamenělé ostatky několika desítek z nich. V Pompejích však po výbuchu sopky neumírali jen lidé, letos zde vědci nalezli také unikátní pozůstatky koně.
V květnu letošního roku zde vědci nalezli také kostru pětatřicetiletého muže. Muž zřejmě nestačil kvůli nemocné noze z města utéct a spadl na něj kamenný kvádr o váze 300 kilogramů, který mu patrně srazil hlavu.
Pečené žirafy, rybí kečup, nadívaní plameňáci. Jak se jedlo v Pompejích |