Pečené žirafy, rybí kečup, nadívaní plameňáci. Vítejte na hostině z roku 79

aktualizováno 
Italské Pompeje, pohřbené roku 79 pod neprostupnou vrstvu popele, představují pro archeology zlatý důl. Díky tomu, že se zde doslova a do písmene zastavil čas, vědci mohou velmi přesně popsat i gastronomické návyky Pompejanů. Že staří Římané holdovali vínu, jsme asi tušili, ale že si také pochutnávali na mase žiraf a plameňáků?

Zatímco chudí obyvatelé města jedli hlavně obilné kaše a zeleninu, na stolech bohatých se objevovaly plody moře, ovoce i maso. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Římská města Pompeje a Herculaneum byla sice malá, ale poměrně bohatá. Sloužila totiž jako letoviska pro římskou smetánku, a tak dnes můžeme s překvapením žasnout nad luxusními vilami zdobenými nádhernými mozaikami i nad soukromými zahradami v mnoha případech vybavenými bazény.

Fotogalerie

Ale to jsou jen vnější kulisy, které vidíme při prohlídce. Díky pečlivé práci archeologů však můžeme nahlédnout za oponu ztraceného času a dozvědět se, jak se tenkrát v Pompejích žilo. A co se v římských dobách jedlo a pilo.

Sto padesát fast foodů

Život v Pompejích byl poměrně nákladný. Jestliže dnes platí pravidlo, že za jídlo utratíme zhruba dvacet procent běžného příjmu, tehdy to bylo mnohem více – odhadem nějakých 50 až 60 procent.

Zvlášť bílý pšeničný chléb byl velmi drahý a mohli si ho dovolit jen bohatí, naopak černý ječný chléb byl určen pro chudé a otroky. Druhým pilířem jejich stravy byly obilné kaše.

A zatímco bohatí měli obvykle vlastního kuchaře a hodovali doma – v prostorných jídelnách či na zahradách, běžní obyvatelé města se živili spíše v pouličních fast foodech, kterých v Pompejích fungovalo více než sto.

Na první pohled neškodný kopec – ve skutečnosti smrtonosná sopka Vesuv.

Na první pohled neškodný kopec – ve skutečnosti smrtonosná sopka Vesuv.

Víno s medem a zázvorem

Obě kuchyně – tedy kuchyně chudých a bohatých - se poměrně výrazně lišily. V bohatých rodinách se snídal pšeničný chléb s medem, sýr, fíky a datle (v sezoně také broskve či třešně), k obědu pak byl opět čerstvý chléb, pečené maso, klobásky a zelenina.

Večeře bývala stejně jako dnes v Itálii nejvydatnějším jídlem dne a skládala se z několika chodů, přičemž nechyběly čerstvé ryby, plody moře (krevety, humři, kalamáry či mořští ježci), maso, ovoce, víno a dezerty připravené z medu, datlí či ořechů. Ještě dodejme, že víno bylo úplně jiné, než jaké známe dnes. Antické víno bylo výrazně kořeněné – přidával se do něj med, zázvor a různé druhy koření.

Pekáren stejně jako nevěstinců

Chudí snídali hlavně obilné kaše z ječmenu nebo prosa, ke kterým se přidala zelenina nebo zbytky z minulého dne. K obědu měli obvykle zeleninovou nebo čočkovou polévku, případně nasolené ryby. A k večeři si dávali opět hustou zeleninovou polévku, nebo zeleninu s kaší, fazole, případně černý chléb z otrub nebo z ječmene se sýrem a olivovým olejem.

Na stolech bohatých Římanů nechyběla ani zvěřina.

Na stolech bohatých Římanů nechyběla ani zvěřina.

V Pomejích existovalo zhruba 150 pouličních fast foodů.

V Pomejích existovalo zhruba 150 pouličních fast foodů.

Jenom doplňme, že archeologové v Pompejích napočítali pětatřicet pekáren. A pro zajímavost dodejme, že ve městě fungoval také stejný počet veřejných domů.

Jak se dělal chléb

Ale zpátky k pekárnám. Jak vypadal a jak se připravoval chléb v Pompejích, se můžete podívat na videu, které je umístěné na stránkách Britského muzea. Nejprestižnější muzeum na světě, jehož návštěva je již tradičně zdarma, uspořádalo v roce 2013 velkolepou výstavu nazvanou „Život a smrt v Pompejích“.

A při této příležitosti požádalo italského kuchaře Georgia Locatelliho, aby připravil stejný chléb, jaký se pekl a prodával v římském městě v prvním století našeho letopočtu (stránky muzea jsou www.britishmuseum.org).

Pěkně vypečená žirafa

Podle archeologů měli obyvatelé Pompejí velmi dobré zuby, a to především díky jídlu s minimálním obsahem cukru (sladký byl jen med a ovoce). Na druhou stranu se jejich zdravotní stav opět lišil podle chudoby a bohatství. Ti nejchudší trpěli chudokrevností a nedostatkem zinku, což bylo způsobeno absencí poměrně drahého masa v jejich stravě.

V ulicích antického města fungovalo na 35 pekáren.

V ulicích antického města fungovalo na 35 pekáren.

Naopak bohatší obyvatelé města byli urostlejší, a překvapivě dokonce i vyšší, než současná populace Neapole. Nejbohatší rodiny si navíc dopřávaly až marnotratného luxusu a na jejich stolech se objevovalo i exotické jídlo dovážené z Afriky – třeba pečené maso žiraf či nadívaní plameňáci.

Antický rybí kečup

Oběma kuchyním byla společná rybí omáčka, podobná dnešní rybí omáčce používané v Thajsku či ve Vietnamu. Říkalo se jí garum a vyráběla se fermentací, tedy zkvašením středomořských ryb ve slané vodě (což trvalo zhruba měsíc až šest týdnů).

Římské Pompeje zmizely z povrchu světa v roce 79.

Římské Pompeje zmizely z povrchu světa v roce 79.

Pokud bychom měli využít přirovnání londýnského kurátora již zmíněné výstavy o Pompejích, jednalo se o kečup starých Římanů.

Garum se totiž používal jako přísada téměř do všech jídel, neboť fungoval podobně jako umami a zvýrazňoval jejich chuť. Jedinou stinnou stránkou byla skutečnost, že omáčka garum zrovna moc příjemně nevoněla.

Když budete chtít ochutnat

Starou římskou kuchyni je možné ochutnat i dnes, neboť díky římským autorům se zachovaly antické recepty, podle nichž šéfkuchaři několika restaurací umístěných nedaleko Pompejí připravují speciální menu z dob císaře Julia Caesara.

Servíruje se například mléčné prasátko pečené s kořením, fíky plněné pěnou z kozího sýru, studená chřestová polévka s petrželkou či křepelka marinovaná v medu. A nechybí ani „římské“ víno, tedy víno ochucené medem a zázvorem.

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

Therme Erding. Největší termály na světě máme u sousedů

Therme Erding

Pokud existují lázně, kde mají nejvíc netradičních nápadů, pak jsou to bezesporu Therme Erding. Lokalita, kterou zatím...

Znáte Česko? Vyzkoušejte si kvíz a soutěžte o atlas

Pražský hrad - chrám sv. Víta. Ukázka z encyklopedie Český atlas

Atlasy a encyklopedie se v knihovnách nikdy neztratí. Zkuste si náš vědomostní kvíz o památkách a zajímavostech Česka....

Zachraňte si zadek, posviťte si do tmy. Vánoční dárky pro cestovatele

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Některé dárky pro cestovatele, milovníky lyžování a outdooru nemusí okouzlit cenou, naopak jejich největší předností...

VIDEO: Na co zírá mašinfíra. Dráhou přes údolí a hřebeny Krušných hor

Motorový vůz M 131.1513 ve stanici Vejprty na trati 137

Dnes po železnici projedeme trať 137 z Vejprt do Chomutova. Čeká nás 58 kilometrů dlouhá jízda liduprázdnou krajinou,...

Nejezte labutě a nesvlékejte se v horách! Bizarní zákony ve světě

Krmení labutí

Zákaz žvýkání či provozování orálního sexu mezi homosexuály. Zapovězená jízda na kole bez toho, aby se nohy dotýkaly...

Další z rubriky

Brusle, lokše a horký punč. Advent v Bratislavě vám bude chutnat

Vánoční trhy na Hviezdoslavově náměstí v Bratislavě

Vůně svařáku a medoviny, mastná pusa od lokší se škvarky, zelím nebo bryndzou. Vyzdobené ulice a laskavá náruč bezpočtu...

Nejezte labutě a nesvlékejte se v horách! Bizarní zákony ve světě

Krmení labutí

Zákaz žvýkání či provozování orálního sexu mezi homosexuály. Zapovězená jízda na kole bez toho, aby se nohy dotýkaly...

Na konci roku chtějí Češi do Paříže, Londýna nebo za teplem do Dubaje

Vánoční Paříž je letos nejoblíbenější destinací Čechů

Kam nejraději lítají Češi na konci roku? Nejčastějšími destinacemi v období Vánoc a Nového roku je Paříž, Londýn,...

Najdete na iDNES.cz