Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pečené žirafy, rybí kečup, nadívaní plameňáci. Vítejte na hostině z roku 79

aktualizováno 
Italské Pompeje, pohřbené roku 79 pod neprostupnou vrstvu popele, představují pro archeology zlatý důl. Díky tomu, že se zde doslova a do písmene zastavil čas, vědci mohou velmi přesně popsat i gastronomické návyky Pompejanů. Že staří Římané holdovali vínu, jsme asi tušili, ale že si také pochutnávali na mase žiraf a plameňáků?

Zatímco chudí obyvatelé města jedli hlavně obilné kaše a zeleninu, na stolech bohatých se objevovaly plody moře, ovoce i maso. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Římská města Pompeje a Herculaneum byla sice malá, ale poměrně bohatá. Sloužila totiž jako letoviska pro římskou smetánku, a tak dnes můžeme s překvapením žasnout nad luxusními vilami zdobenými nádhernými mozaikami i nad soukromými zahradami v mnoha případech vybavenými bazény.

Fotogalerie

Ale to jsou jen vnější kulisy, které vidíme při prohlídce. Díky pečlivé práci archeologů však můžeme nahlédnout za oponu ztraceného času a dozvědět se, jak se tenkrát v Pompejích žilo. A co se v římských dobách jedlo a pilo.

Sto padesát fast foodů

Život v Pompejích byl poměrně nákladný. Jestliže dnes platí pravidlo, že za jídlo utratíme zhruba dvacet procent běžného příjmu, tehdy to bylo mnohem více – odhadem nějakých 50 až 60 procent.

Zvlášť bílý pšeničný chléb byl velmi drahý a mohli si ho dovolit jen bohatí, naopak černý ječný chléb byl určen pro chudé a otroky. Druhým pilířem jejich stravy byly obilné kaše.

A zatímco bohatí měli obvykle vlastního kuchaře a hodovali doma – v prostorných jídelnách či na zahradách, běžní obyvatelé města se živili spíše v pouličních fast foodech, kterých v Pompejích fungovalo více než sto.

Na první pohled neškodný kopec – ve skutečnosti smrtonosná sopka Vesuv.

Na první pohled neškodný kopec – ve skutečnosti smrtonosná sopka Vesuv.

Víno s medem a zázvorem

Obě kuchyně – tedy kuchyně chudých a bohatých - se poměrně výrazně lišily. V bohatých rodinách se snídal pšeničný chléb s medem, sýr, fíky a datle (v sezoně také broskve či třešně), k obědu pak byl opět čerstvý chléb, pečené maso, klobásky a zelenina.

Večeře bývala stejně jako dnes v Itálii nejvydatnějším jídlem dne a skládala se z několika chodů, přičemž nechyběly čerstvé ryby, plody moře (krevety, humři, kalamáry či mořští ježci), maso, ovoce, víno a dezerty připravené z medu, datlí či ořechů. Ještě dodejme, že víno bylo úplně jiné, než jaké známe dnes. Antické víno bylo výrazně kořeněné – přidával se do něj med, zázvor a různé druhy koření.

Pekáren stejně jako nevěstinců

Chudí snídali hlavně obilné kaše z ječmenu nebo prosa, ke kterým se přidala zelenina nebo zbytky z minulého dne. K obědu měli obvykle zeleninovou nebo čočkovou polévku, případně nasolené ryby. A k večeři si dávali opět hustou zeleninovou polévku, nebo zeleninu s kaší, fazole, případně černý chléb z otrub nebo z ječmene se sýrem a olivovým olejem.

Na stolech bohatých Římanů nechyběla ani zvěřina.

Na stolech bohatých Římanů nechyběla ani zvěřina.

V Pomejích existovalo zhruba 150 pouličních fast foodů.

V Pomejích existovalo zhruba 150 pouličních fast foodů.

Jenom doplňme, že archeologové v Pompejích napočítali pětatřicet pekáren. A pro zajímavost dodejme, že ve městě fungoval také stejný počet veřejných domů.

Jak se dělal chléb

Ale zpátky k pekárnám. Jak vypadal a jak se připravoval chléb v Pompejích, se můžete podívat na videu, které je umístěné na stránkách Britského muzea. Nejprestižnější muzeum na světě, jehož návštěva je již tradičně zdarma, uspořádalo v roce 2013 velkolepou výstavu nazvanou „Život a smrt v Pompejích“.

A při této příležitosti požádalo italského kuchaře Georgia Locatelliho, aby připravil stejný chléb, jaký se pekl a prodával v římském městě v prvním století našeho letopočtu (stránky muzea jsou www.britishmuseum.org).

Pěkně vypečená žirafa

Podle archeologů měli obyvatelé Pompejí velmi dobré zuby, a to především díky jídlu s minimálním obsahem cukru (sladký byl jen med a ovoce). Na druhou stranu se jejich zdravotní stav opět lišil podle chudoby a bohatství. Ti nejchudší trpěli chudokrevností a nedostatkem zinku, což bylo způsobeno absencí poměrně drahého masa v jejich stravě.

V ulicích antického města fungovalo na 35 pekáren.

V ulicích antického města fungovalo na 35 pekáren.

Naopak bohatší obyvatelé města byli urostlejší, a překvapivě dokonce i vyšší, než současná populace Neapole. Nejbohatší rodiny si navíc dopřávaly až marnotratného luxusu a na jejich stolech se objevovalo i exotické jídlo dovážené z Afriky – třeba pečené maso žiraf či nadívaní plameňáci.

Antický rybí kečup

Oběma kuchyním byla společná rybí omáčka, podobná dnešní rybí omáčce používané v Thajsku či ve Vietnamu. Říkalo se jí garum a vyráběla se fermentací, tedy zkvašením středomořských ryb ve slané vodě (což trvalo zhruba měsíc až šest týdnů).

Římské Pompeje zmizely z povrchu světa v roce 79.

Římské Pompeje zmizely z povrchu světa v roce 79.

Pokud bychom měli využít přirovnání londýnského kurátora již zmíněné výstavy o Pompejích, jednalo se o kečup starých Římanů.

Garum se totiž používal jako přísada téměř do všech jídel, neboť fungoval podobně jako umami a zvýrazňoval jejich chuť. Jedinou stinnou stránkou byla skutečnost, že omáčka garum zrovna moc příjemně nevoněla.

Když budete chtít ochutnat

Starou římskou kuchyni je možné ochutnat i dnes, neboť díky římským autorům se zachovaly antické recepty, podle nichž šéfkuchaři několika restaurací umístěných nedaleko Pompejí připravují speciální menu z dob císaře Julia Caesara.

Servíruje se například mléčné prasátko pečené s kořením, fíky plněné pěnou z kozího sýru, studená chřestová polévka s petrželkou či křepelka marinovaná v medu. A nechybí ani „římské“ víno, tedy víno ochucené medem a zázvorem.

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

Cesta do Chorvatska 2018. Pozor na nedokončené rekonstrukce u hranic

Sjezd z dálnice před Vinnetouuovým kaňonem, za mýtnou bránou Maslenica....

Hlavní trasu na jih do Chorvatska přes hraniční přechod Macejl a dále na Záhřeb letos nedoporučujeme. Našli a projeli...

Na vzedmutou Teplou Vltavu nesmí vodáci, z kempu evakuovali rodiny s dětmi

Zaplavené tábořiště Soumarský most, odkud se vodáci vydávají na atraktivní úsek...

Kvůli silným dešťům nesmí turisté splouvat šumavský úsek Teplé Vltavy. U Soumarského mostu na Prachaticku stoupla...



Polská „čínská zeď“ sloužila proti Čechům. Dnes je prvotřídní atrakcí

Téměř dvě stě kilometrů dlouhá linie opevněná hrady vznikla na ochranu Polského...

Cestu z Krakova do Čenstochové lemuje hrdá linie pětadvaceti hradů a strážních věží postavených na vysokých skalách,...

Brno jako bahniště a ve Zlíně žil zlý člověk. Jak vznikla jména měst

Hlavní město Praha

Původ názvů českých měst je obestřen mnoha legendami, jazykovědci však obvykle nabízejí střízlivější verze. Týdeník...

Dovolenou u moře nechte jiným. Naštěstí máme Himálaj hned za rohem

Cestu někdy označují kamenné “mužíky”. Tenhle stojí v pohoří Vilcan.

Kam v létě do hor? Zkuste „Nepál Evropy“ alias Rumunsko. Fantastická opuštěná pohoří máte daleko blíž, než si možná...

Další z rubriky

Děti samy letadlem: zájem Čechů o službu roste, přestože si připlatí

Ilustrační foto

Letadlem k babičce a pak z prázdnin zpět za mámou? Proč ne. V Česku roste zájem o lety dětí bez doprovodu rodičů. Jen...

Eiffelovu věž ochrání před teroristy neprůstřelné sklo a 420 bariér

Stavba neprůstřelného plotu v okolí Eiffelovy věže by měla být dokončena v...

V Paříži se dokončuje nový ochranný plot okolo Eiffelovy věže, částečně skleněný a neprůstřelný, který má ochránit...

Jak si užít liduprázdný klenot Chorvatska. Výlet na kopce Velké Paklenice

Národní park Paklenica

Přírodní perlu chorvatského pobřeží Velkou Paklenici berou v letní sezóně útokem tisíce turistů, aby si jednodenním...

Najdete na iDNES.cz