Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pečené žirafy, rybí kečup, nadívaní plameňáci. Vítejte na hostině z roku 79

aktualizováno 
Italské Pompeje, pohřbené roku 79 pod neprostupnou vrstvu popele, představují pro archeology zlatý důl. Díky tomu, že se zde doslova a do písmene zastavil čas, vědci mohou velmi přesně popsat i gastronomické návyky Pompejanů. Že staří Římané holdovali vínu, jsme asi tušili, ale že si také pochutnávali na mase žiraf a plameňáků?

Zatímco chudí obyvatelé města jedli hlavně obilné kaše a zeleninu, na stolech bohatých se objevovaly plody moře, ovoce i maso. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Římská města Pompeje a Herculaneum byla sice malá, ale poměrně bohatá. Sloužila totiž jako letoviska pro římskou smetánku, a tak dnes můžeme s překvapením žasnout nad luxusními vilami zdobenými nádhernými mozaikami i nad soukromými zahradami v mnoha případech vybavenými bazény.

Fotogalerie

Ale to jsou jen vnější kulisy, které vidíme při prohlídce. Díky pečlivé práci archeologů však můžeme nahlédnout za oponu ztraceného času a dozvědět se, jak se tenkrát v Pompejích žilo. A co se v římských dobách jedlo a pilo.

Sto padesát fast foodů

Život v Pompejích byl poměrně nákladný. Jestliže dnes platí pravidlo, že za jídlo utratíme zhruba dvacet procent běžného příjmu, tehdy to bylo mnohem více – odhadem nějakých 50 až 60 procent.

Zvlášť bílý pšeničný chléb byl velmi drahý a mohli si ho dovolit jen bohatí, naopak černý ječný chléb byl určen pro chudé a otroky. Druhým pilířem jejich stravy byly obilné kaše.

A zatímco bohatí měli obvykle vlastního kuchaře a hodovali doma – v prostorných jídelnách či na zahradách, běžní obyvatelé města se živili spíše v pouličních fast foodech, kterých v Pompejích fungovalo více než sto.

Na první pohled neškodný kopec – ve skutečnosti smrtonosná sopka Vesuv.

Na první pohled neškodný kopec – ve skutečnosti smrtonosná sopka Vesuv.

Víno s medem a zázvorem

Obě kuchyně – tedy kuchyně chudých a bohatých - se poměrně výrazně lišily. V bohatých rodinách se snídal pšeničný chléb s medem, sýr, fíky a datle (v sezoně také broskve či třešně), k obědu pak byl opět čerstvý chléb, pečené maso, klobásky a zelenina.

Večeře bývala stejně jako dnes v Itálii nejvydatnějším jídlem dne a skládala se z několika chodů, přičemž nechyběly čerstvé ryby, plody moře (krevety, humři, kalamáry či mořští ježci), maso, ovoce, víno a dezerty připravené z medu, datlí či ořechů. Ještě dodejme, že víno bylo úplně jiné, než jaké známe dnes. Antické víno bylo výrazně kořeněné – přidával se do něj med, zázvor a různé druhy koření.

Pekáren stejně jako nevěstinců

Chudí snídali hlavně obilné kaše z ječmenu nebo prosa, ke kterým se přidala zelenina nebo zbytky z minulého dne. K obědu měli obvykle zeleninovou nebo čočkovou polévku, případně nasolené ryby. A k večeři si dávali opět hustou zeleninovou polévku, nebo zeleninu s kaší, fazole, případně černý chléb z otrub nebo z ječmene se sýrem a olivovým olejem.

Na stolech bohatých Římanů nechyběla ani zvěřina.

Na stolech bohatých Římanů nechyběla ani zvěřina.

V Pomejích existovalo zhruba 150 pouličních fast foodů.

V Pomejích existovalo zhruba 150 pouličních fast foodů.

Jenom doplňme, že archeologové v Pompejích napočítali pětatřicet pekáren. A pro zajímavost dodejme, že ve městě fungoval také stejný počet veřejných domů.

Jak se dělal chléb

Ale zpátky k pekárnám. Jak vypadal a jak se připravoval chléb v Pompejích, se můžete podívat na videu, které je umístěné na stránkách Britského muzea. Nejprestižnější muzeum na světě, jehož návštěva je již tradičně zdarma, uspořádalo v roce 2013 velkolepou výstavu nazvanou „Život a smrt v Pompejích“.

A při této příležitosti požádalo italského kuchaře Georgia Locatelliho, aby připravil stejný chléb, jaký se pekl a prodával v římském městě v prvním století našeho letopočtu (stránky muzea jsou www.britishmuseum.org).

Pěkně vypečená žirafa

Podle archeologů měli obyvatelé Pompejí velmi dobré zuby, a to především díky jídlu s minimálním obsahem cukru (sladký byl jen med a ovoce). Na druhou stranu se jejich zdravotní stav opět lišil podle chudoby a bohatství. Ti nejchudší trpěli chudokrevností a nedostatkem zinku, což bylo způsobeno absencí poměrně drahého masa v jejich stravě.

V ulicích antického města fungovalo na 35 pekáren.

V ulicích antického města fungovalo na 35 pekáren.

Naopak bohatší obyvatelé města byli urostlejší, a překvapivě dokonce i vyšší, než současná populace Neapole. Nejbohatší rodiny si navíc dopřávaly až marnotratného luxusu a na jejich stolech se objevovalo i exotické jídlo dovážené z Afriky – třeba pečené maso žiraf či nadívaní plameňáci.

Antický rybí kečup

Oběma kuchyním byla společná rybí omáčka, podobná dnešní rybí omáčce používané v Thajsku či ve Vietnamu. Říkalo se jí garum a vyráběla se fermentací, tedy zkvašením středomořských ryb ve slané vodě (což trvalo zhruba měsíc až šest týdnů).

Římské Pompeje zmizely z povrchu světa v roce 79.

Římské Pompeje zmizely z povrchu světa v roce 79.

Pokud bychom měli využít přirovnání londýnského kurátora již zmíněné výstavy o Pompejích, jednalo se o kečup starých Římanů.

Garum se totiž používal jako přísada téměř do všech jídel, neboť fungoval podobně jako umami a zvýrazňoval jejich chuť. Jedinou stinnou stránkou byla skutečnost, že omáčka garum zrovna moc příjemně nevoněla.

Když budete chtít ochutnat

Starou římskou kuchyni je možné ochutnat i dnes, neboť díky římským autorům se zachovaly antické recepty, podle nichž šéfkuchaři několika restaurací umístěných nedaleko Pompejí připravují speciální menu z dob císaře Julia Caesara.

Servíruje se například mléčné prasátko pečené s kořením, fíky plněné pěnou z kozího sýru, studená chřestová polévka s petrželkou či křepelka marinovaná v medu. A nechybí ani „římské“ víno, tedy víno ochucené medem a zázvorem.

Autor: pro iDNES.cz



Nejčtenější

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...

Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...



Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Svazijsko se přejmenovalo. Pletli si nás se Švýcarskem, tvrdí král

Svazijský král Mswati III. a jeho žena (13. srpna 2012)

Drobné africké Svazijsko slaví 50 let nezávislosti a při té příležitosti změnilo název. Nově se bude jmenovat eSwatini....

Další z rubriky

Začínají Bratislavské městské dny 2018, nabídnou videomapping i ostrov Sihoť

Bratislavský hrad je po právu hlavní dominantou.

Oblíbené Bratislavské městské dny, které každoročně přilákají do ulic hlavního města Slovenska tisíce lidí, se konají...

Nový hit v Bratislavě. Lidé se mohou projít po římse ve výšce 85 metrů

Nová atrakce s názvem Skywalk na mostě SNP v Bratislavě

Novou a originální vyhlídku na Bratislavu si můžete užít z římsy restaurace UFO na mostě SNP v Bratislavě ve výšce 85...

Apokalypsa v dinosvětě: Největší Jurský park minulosti postraší i pobaví

Obří monstra před lety děsila návštěvníky, nyní hnijí v lese a člověk by nad...

Obří monstra před lety děsila návštěvníky, nyní hnijí v lese a člověk by nad nimi spíš zaplakal. Podívejte se na fotky...

Najdete na iDNES.cz